Článek
Pamatujete si ještě školní diktáty, při kterých učitelka pomalu předčítala jednotlivé věty a celá třída se snažila neudělat jedinou chybu? Nebo chvíle u tabule, kdy bylo potřeba určit slovní druhy, vyjmenovat pády a správně rozebrat větu? Český jazyk patřil mezi předměty, kterým jsme se věnovali prakticky po celou školní docházku.
Některá pravidla používáme dodnes naprosto automaticky. Nad jinými se však občas musíme zamyslet. Stačí narazit na slova mě a mně, složitější souvětí nebo otázku, jaký větný člen představuje určitý výraz, a školní znalosti najednou nemusí být tak samozřejmé.
Přitom se základní pravidla české mluvnice příliš nezměnila. Stále rozlišujeme deset slovních druhů, sedm pádů a při psaní musíme dodržovat shodu podmětu s přísudkem. Kdo se kdysi tato pravidla dobře naučil, může si je vybavit i po několika desetiletích.
Připravili jsme deset otázek, které připomenou běžné školní učivo. Nečekají vás pouze pravopisné chytáky, ale také určování větných členů, stupňování přídavných jmen a jedna otázka z české literatury.
U každé otázky vyberte jednu ze čtyř možností. Správná je vždy pouze jedna. Za každou správnou odpověď si přičtěte bod. Řešení s vysvětlením najdete až na konci článku.
Kvíz:
1. Ve škole jsme se učili sedm pádů. V jakém pádě je slovo „babičce“ ve větě „Přinesli jsme babičce květiny“?
A) Druhém pádě
B) Třetím pádě
C) Čtvrtém pádě
D) Šestém pádě
2. Dokážete ještě správně určit slovní druh? Co je slovo „včera“ ve větě „Včera jsme navštívili staré přátele“?
A) Přídavné jméno
B) Zájmeno
C) Příslovce
D) Podstatné jméno
3. Pamatujete si pravidla shody podmětu s přísudkem? Která podoba věty je pravopisně správná?
A) Děti si hrála na zahradě.
B) Děti si hrálí na zahradě.
C) Děti si hráli na zahradě.
D) Děti si hrály na zahradě.
4. Slova mě a mně dokážou potrápit i dospělé. Která z následujících vět je napsaná správně?
A) Celý večer vyprávěli o mně.
B) Ke mě přijela návštěva.
C) Mně včera viděli v obchodě.
D) Udělali to beze mně.
5. Vraťme se ke školním rozborům vět. Který výraz tvoří podmět ve větě „Na okně stály dvě vázy“?
A) Na okně
B) Dvě vázy
C) Stály
D) Okně
6. Ve větě „Odpoledne přijeli hosté“ máme určit větný člen „odpoledne“. O který se jedná?
A) Přívlastek
B) Předmět
C) Podmět
D) Příslovečné určení času
7. Čárky ve větách bývaly častým důvodem chyb v diktátech. Která věta je správně napsaná?
A) Když přestalo pršet vyšli jsme ven.
B) Když přestalo, pršet vyšli jsme ven.
C) Když přestalo pršet, vyšli jsme ven.
D) Když přestalo pršet vyšli, jsme ven.
8. Umíte ještě stupňovat přídavná jména? Která možnost představuje druhý stupeň přídavného jména „dobrý“?
A) Lepší
B) Nejlepší
C) Dobře
D) Dobrý
9. Z českého jazyka jsme se učili také literaturu. Kdo je autorem slavné básnické sbírky Kytice?
A) Jan Neruda
B) Karel Jaromír Erben
C) Karel Hynek Mácha
D) Josef Kajetán Tyl
10. Poslední otázka prověří větnou skladbu. Která z následujících možností obsahuje souvětí?
A) Maminka a babička upekly koláč.
B) Krásně vonící koláč ležel na stole.
C) Babička upekla koláč a dědeček uvařil kávu.
D) Po večeři jsme dlouho seděli na zahradě.
Správné odpovědi a vysvětlení
1. B) Třetí pád
Slovo „babičce“ je ve větě ve třetím pádě, na který se ptáme otázkami komu, čemu. Komu jsme přinesli květiny? Babičce. Jde o jeden ze základních příkladů skloňování podstatných jmen.
Pro připomenutí: první pád má otázky kdo, co, druhý koho, čeho, třetí komu, čemu a čtvrtý koho, co. Pátý pád používáme při oslovení, šestý má otázky o kom, o čem a sedmý kým, čím. Právě pádové otázky nám pomáhají určit správné tvary slov.
2. C) Příslovce
Slovo „včera“ patří mezi příslovce. Vyjadřuje časovou okolnost děje a odpovídá na otázku kdy. Kdy jsme navštívili přátele? Včera.
Příslovce jsou neohebným slovním druhem a mohou označovat například místo, čas nebo způsob děje. Mezi další příklady patří dnes, venku, pomalu nebo brzy. Ze školy si možná pamatujete, že příslovce mají v tradičním pořadí slovních druhů číslo šest.
3. D) Děti si hrály na zahradě.
Správně píšeme tvrdé y ve slově „hrály“. Přestože podstatné jméno dítě je v jednotném čísle rodu středního, tvar „děti“ se při shodě přísudku s podmětem řídí pravidly pro ženský rod v množném čísle.
Proto správně píšeme například děti běhaly, děti zpívaly nebo děti se vrátily. Právě tato zvláštnost bývá častým zdrojem chyb. U jiných podstatných jmen středního rodu v množném čísle může být koncovka odlišná, například „štěňata běhala“.
4. A) Celý večer vyprávěli o mně.
Správný tvar zájmena je v této větě „mně“, protože jde o šestý pád. Ptáme se o kom, o čem vyprávěli. Ve druhém a čtvrtém pádě naproti tomu píšeme „mě“.
Pomoci může jednoduchá pomůcka. Tam, kde lze použít tvar „mne“, bývá správně „mě“. Například beze mě nebo viděli mě. Naopak ve třetím a šestém pádě píšeme „mně“, například ke mně nebo o mně.
5. B) Dvě vázy
Podmětem ve větě „Na okně stály dvě vázy“ je výraz „dvě vázy“. Ptáme se, kdo nebo co stálo na okně. Odpověď zní dvě vázy.
Podmět společně s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Přísudkem je v tomto případě sloveso „stály“. Výraz „na okně“ označuje místo, kde se děj odehrává, a představuje příslovečné určení místa.
6. D) Příslovečné určení času
Slovo „odpoledne“ ve větě označuje, kdy hosté přijeli. Jde tedy o příslovečné určení času. Poznáme ho například podle otázek kdy, odkdy, dokdy nebo jak dlouho.
Příslovečná určení mohou vyjadřovat různé okolnosti děje. Místo poznáme pomocí otázek kde nebo kam, způsob podle otázky jak a čas právě podle otázky kdy. Určování větných členů patřilo mezi pravidelnou součást školních mluvnických rozborů.
7. C) Když přestalo pršet, vyšli jsme ven.
Čárka odděluje vedlejší větu časovou „Když přestalo pršet“ od věty hlavní „vyšli jsme ven“. Vedlejší věta vyjadřuje, kdy nastal děj popsaný ve větě hlavní.
Spojka „když“ často uvozuje vedlejší větu časovou. Podobně píšeme například „Když zazvonil telefon, otevřela jsem oči.“ Při psaní čárek je důležité poznat hranice jednotlivých vět, nikoliv řídit se pouze tím, kde bychom se při čtení nadechli.
8. A) Lepší
Přídavné jméno „dobrý“ se stupňuje nepravidelně. První stupeň je dobrý, druhý lepší a třetí nejlepší.
Podobnou zvláštnost najdeme také u přídavného jména „špatný“, jehož druhým stupněm je horší a třetím nejhorší. U mnoha dalších přídavných jmen je stupňování pravidelnější, například mladý, mladší, nejmladší nebo vysoký, vyšší, nejvyšší.
9. B) Karel Jaromír Erben
Kytici napsal český básník, historik a sběratel lidové slovesnosti Karel Jaromír Erben. Poprvé vyšla v roce 1853 pod názvem Kytice z pověstí národních.
Mezi nejznámější balady patří Vodník, Polednice, Svatební košile nebo Zlatý kolovrat. Erben při jejich tvorbě čerpal z lidových pověstí, tradic a představ o vině, trestu či lidském osudu. Kytice patří mezi významná díla české literatury 19. století a dodnes je součástí školní výuky.
10. C) Babička upekla koláč a dědeček uvařil kávu.
Tato možnost obsahuje dvě hlavní věty spojené spojkou „a“. První zní „Babička upekla koláč“ a druhá „dědeček uvařil kávu“. Jde tedy o souvětí souřadné.
Ostatní možnosti představují věty jednoduché, protože obsahují pouze jednu základní skladební dvojici. Pozor na větu „Maminka a babička upekly koláč“. Přestože v ní vystupují dvě osoby spojené spojkou „a“, jde o jedinou větu s několikanásobným podmětem.
Vyhodnocení:
0–3 správné odpovědi: Některá školní pravidla už potřebují připomenout
Od školních let možná uplynulo mnoho času a mluvnické rozbory už dávno nepatří mezi vaše každodenní činnosti. Některé pojmy proto mohly být obtížnější. Při psaní je důležitější správnost než schopnost rychle vyjmenovat všechna pravidla.
4–6 správných odpovědí: Češtinu znáte, ale školní rozbory vás ještě dokážou potrápit
Základní pravidla si pamatujete, přesto jste se u několika otázek museli zamyslet. Možná běžně píšete bez větších problémů, ale určit podmět nebo příslovečné určení už není tak samozřejmé.
7–8 správných odpovědí: Velmi dobré znalosti českého jazyka
Zvládli jste většinu otázek a dobře se orientujete v pravopisu, mluvnici i literatuře. Některé školní poučky vám zůstaly v paměti i po mnoha letech.
9–10 správných odpovědí: Český jazyk máte stále v malíčku
Výborný výsledek. Dokázali jste správně určit pády, slovní druhy, větné členy i pravopisné jevy. Pokud jste získali všech deset bodů, máte velmi dobrý přehled o školním učivu českého jazyka.
Kolik správných odpovědí jste získali? Pamatujete si ještě hodiny češtiny ze základní školy? A co vám tehdy dělalo největší problémy – diktáty, mluvnické rozbory, nebo literatura? Napište svůj výsledek do komentářů.
Zdroje:
