Článek
Přírodopis patřil mezi předměty, které nás učily poznávat svět kolem nás. V učebnicích jsme si prohlíželi obrázky rostlin a živočichů, učili se názvy stromů, poznávali houby a zjišťovali, jak vlastně funguje příroda. Některé informace se nám podařilo zapamatovat na celý život, jiné už jsme dávno zapomněli.
Možná si ještě vybavíte školní poznávačky, při kterých učitel ukazoval obrázky listů, květin nebo hmyzu a my jsme měli správně určit jejich názvy. Nebo hodiny, kdy jsme se učili, proč rostliny potřebují světlo, jak se vyvíjejí motýli a čím se liší jednotlivé skupiny živočichů.
Zajímavé přitom je, že řadu těchto věcí máme každý den přímo před očima. Stačí se projít lesem, podívat se na zahradu nebo sledovat život kolem rybníka. Přesto nemusí být jednoduché odpovědět ani na zdánlivě základní otázky.
Víte například, jestli je čolek plaz, nebo obojživelník? Dokázali byste vysvětlit, jak žížala přijímá kyslík? A pamatujete si, co se ve skutečnosti skrývá pod kloboukem lesní houby?
Připravili jsme deset otázek z rostlinné i živočišné říše. Některé jsou snadné, další už vyžadují trochu lepší znalosti. U každé najdete čtyři možnosti, ze kterých je správná pouze jedna. Za správnou odpověď získáváte jeden bod. Řešení a zajímavosti najdete až na konci článku.
Kvíz: Co si ještě pamatujete z přírodopisu?
1. Většina našich běžných jehličnatých stromů si ponechává jehlice i během zimy. Který z následujících stromů je však na podzim pravidelně shazuje?
A) Smrk ztepilý
B) Jedle bělokorá
C) Borovice lesní
D) Modřín opadavý
2. Čolek obecný žije část roku ve vodě a část na souši. Do které skupiny obratlovců patří?
A) Mezi plazy
B) Mezi obojživelníky
C) Mezi ryby
D) Mezi savce
3. Pavouci jsou běžnými obyvateli zahrad a domácností. Kolik kráčivých končetin má dospělý pavouk s běžnou stavbou těla?
A) Šest
B) Deset
C) Osm
D) Dvanáct
4. Hlemýžď zahradní se často objevuje po dešti. Do které skupiny bezobratlých živočichů patří?
A) Mezi měkkýše
B) Mezi kroužkovce
C) Mezi korýše
D) Mezi členovce
5. Žížaly nemají plíce jako lidé. Jakým způsobem přijímají kyslík ze svého okolí?
A) Pomocí žaber v přední části těla
B) Pomocí vzdušnic jako hmyz
C) Prostřednictvím otvoru na konci těla
D) Přes vlhký povrch těla
6. Když v lese najdete hřib, vidíte pouze jeho plodnici. Jak se nazývá síť jemných houbových vláken, která často prorůstá půdou nebo dřevem?
A) Kořenový systém
B) Podhoubí
C) Květenství
D) Semeník
7. Zelené rostliny při fotosyntéze využívají energii světla a vytvářejí organické látky. Který plyn přitom přijímají jako zdroj uhlíku?
A) Kyslík
B) Dusík
C) Oxid uhličitý
D) Vodík
8. Ve škole jsme se učili také o rozmnožování rostlin. Co přesně znamená opylení u kvetoucích rostlin?
A) Přenos pylových zrn z prašníku na bliznu
B) Spojení kořene se stonkem rostliny
C) Prasknutí zralého plodu a uvolnění semen
D) Přeměnu květu v plně vyvinutý plod
9. Motýli během svého života procházejí proměnou dokonalou. Jaké vývojové stadium následuje po housence, než vznikne dospělý motýl?
A) Pulec
B) Nymfa
C) Plůdek
D) Kukla
10. Některé rostliny dokážou žít v symbióze s bakteriemi, které jim pomáhají získávat využitelný dusík ze vzduchu. Která z následujících běžných plodin mezi takové rostliny patří?
A) Pšenice setá
B) Hrách setý
C) Brambor obecný
D) Kukuřice setá
Správné odpovědi a zajímavosti
1. D) Modřín opadavý
Modřín patří mezi jehličnaté stromy, ale na rozdíl od běžných smrků, jedlí nebo borovic své jehlice na podzim shazuje. Než opadají, zbarví se do nápadně žlutých až zlatavých odstínů.
Jeho měkké jehlice vyrůstají často ve svazečcích na krátkých výhonech. Zajímavostí je, že šišky mohou na větvích zůstávat ještě dlouho poté, co jehlice opadnou. Díky tomu lze modřín rozpoznat také v zimním období.
2. B) Mezi obojživelníky
Čolek obecný patří mezi ocasaté obojživelníky. Během rozmnožovacího období se zdržuje ve vodě, kde samice kladou vajíčka. Po skončení rozmnožování mohou dospělí jedinci žít na souši.
Čolci se podobají ještěrkám, což může být pro méně zkušené pozorovatele matoucí. Od plazů se ale liší například stavbou a charakterem pokožky i způsobem rozmnožování. V České republice žije několik druhů čolků, které patří mezi chráněné živočichy.
3. C) Osm
Dospělí pavouci mají čtyři páry kráčivých končetin, tedy celkem osm nohou. Patří mezi pavoukovce, nikoliv mezi hmyz.
Právě počet nohou je jedním z jednoduchých znaků, který nám pomáhá obě skupiny rozlišovat. Dospělý hmyz má zpravidla tři páry nohou, tedy šest končetin. Pavouci mají navíc tělo tvořené dvěma hlavními částmi, zatímco u hmyzu běžně rozlišujeme hlavu, hruď a zadeček.
4. A) Mezi měkkýše
Hlemýžď zahradní patří mezi měkkýše, konkrétně do skupiny plžů. Má měkké tělo chráněné ulitou, do které se může v případě nebezpečí zatáhnout.
Hlemýždi jsou zajímaví také způsobem pohybu. Posouvají se pomocí svalnaté nohy a vytvářejí sliz, který jim pomáhá klouzat po povrchu a omezuje vysychání. Právě proto je často vídáme po dešti nebo za vlhkého počasí.
Mezi měkkýše patří také slimáci, mušle, chobotnice nebo sépie, přestože se vzhledem výrazně liší.
5. D) Přes vlhký povrch těla
Žížaly přijímají kyslík přes vlhkou pokožku, kterou probíhá výměna dýchacích plynů. Nemají plíce ani žábry.
Vlhkost je pro ně proto velmi důležitá. Pokud jejich pokožka vyschne, výměna plynů se výrazně zkomplikuje.
Žížaly přitom hrají významnou roli v půdě. Svým pohybem vytvářejí chodbičky, přispívají k jejímu provzdušňování a pomáhají rozkládat organické zbytky. Jejich činnost tak může zlepšovat podmínky pro růst rostlin.
6. B) Podhoubí
To, čemu běžně říkáme houba a co sbíráme v lese, je u mnoha druhů pouze plodnice. Většina těla houby může být ukryta v půdě, dřevě nebo jiném podkladu.
Podhoubí neboli mycelium tvoří síť jemných vláken, kterým se říká hyfy. Prostřednictvím těchto vláken houba získává živiny ze svého okolí.
Některé houby navíc spolupracují s kořeny stromů v procesu zvaném mykorhiza. Houba může stromu pomáhat s příjmem vody a minerálních látek, zatímco od něj získává organické látky vytvořené fotosyntézou.
7. C) Oxid uhličitý
Při fotosyntéze zelené rostliny využívají oxid uhličitý, vodu a energii světla k tvorbě organických látek. Jedním z produktů tohoto procesu je kyslík, který se uvolňuje do okolí.
Fotosyntéza patří mezi nejdůležitější biologické procesy na Zemi. Umožňuje vznik organických látek, na kterých je přímo nebo nepřímo závislá velká část živých organismů.
Je však dobré vědět, že rostliny také dýchají a při buněčném dýchání spotřebovávají kyslík. Fotosyntéza a dýchání jsou dva odlišné procesy.
8. A) Přenos pylových zrn z prašníku na bliznu
Opylení znamená přenos pylu na bliznu květu. Může k němu docházet pomocí hmyzu, větru, dalších živočichů nebo i jinými způsoby.
Opylování je důležité pro rozmnožování mnoha kvetoucích rostlin. Po úspěšném opylení může za vhodných podmínek následovat oplození a vznik semen.
Zajímavostí je, že ne všechny rostliny potřebují ke svému opylení včely. Například řada trav a obilnin využívá především vítr. Některé rostliny se zase mohou opylit vlastním pylem.
9. D) Kukla
Vývoj motýla probíhá ve čtyřech základních stadiích: vajíčko, housenka, kukla a dospělec.
Housenka je larvou motýla a jejím hlavním úkolem je přijímat potravu a růst. Následně se zakuklí a během stadia kukly dochází k výrazným změnám stavby těla. Nakonec se objeví dospělý motýl.
Tento způsob vývoje označujeme jako proměnu dokonalou. Procházejí jí také například brouci, včely nebo mouchy. Naproti tomu vážky nemají stadium kukly a jejich vývoj probíhá proměnou nedokonalou.
10. B) Hrách setý
Hrách patří do čeledi bobovitých rostlin. Mezi další její známé zástupce patří například fazol, čočka nebo jetel.
Bobovité rostliny mohou vytvářet symbiotické vztahy s bakteriemi, které žijí v hlízkách na jejich kořenech. Tyto bakterie dokážou přeměňovat vzdušný dusík na sloučeniny, které mohou rostliny využít.
Právě díky tomu mají některé bobovité rostliny význam také v zemědělství. Při vhodném hospodaření mohou přispívat ke zlepšování zásobení půdy dusíkem a snižovat potřebu některých dusíkatých hnojiv.
Vyhodnocení: Jak dobře si pamatujete přírodopis?
0–3 správné odpovědi: Školní přírodopis už potřebuje trochu oprášit
Některé informace o rostlinách a živočiších se vám po letech vytratily z paměti. Možná jste se ale díky dnešnímu kvízu dozvěděli několik nových zajímavostí o přírodě, kterou máme každý den kolem sebe.
4–6 správných odpovědí: Základní znalosti máte, ale některé otázky vás překvapily
V přírodě se orientujete, přesto vás několik méně obvyklých otázek dokázalo zaskočit. Některé věci si pamatujete ze školy a další znáte díky vlastním zkušenostem z lesa nebo zahrady.
7–8 správných odpovědí: Přírodopis znáte velmi dobře
Velmi dobrý výsledek. Dokážete rozlišovat základní skupiny organismů a pamatujete si také důležité biologické procesy. Nezaskočily vás ani některé otázky vyžadující podrobnější znalosti.
9–10 správných odpovědí: Přírodopis máte stále v malíčku
Výborně! Poradili jste si s téměř všemi otázkami nebo rovnou se všemi deseti. Máte široký přehled o rostlinách, houbách i živočiších a ze školního učiva jste si zapamatovali opravdu hodně.
Kolik správných odpovědí jste získali? A co vás ve škole bavilo nejvíce? Poznávání rostlin, zvířat, nebo fungování lidského těla? Napište svůj výsledek do komentářů.
Zdroje:
