Článek
Tento článek nemá kritizovat pozici České Republiky v EU či zpochybňovat výhody našeho členství - je však nutné poukázat na manipulativní prezentaci příjmů a výdajů ve spojení s evropským společenstvím, které nahrává zejména kritikům EU a vytváří podhoubí pro dezinformační kampaně.
Zbyněk Stanjura kreslí pohádku, plete si však koruny s eury a vynechává podstatné skutečnosti
Přesná a objektivní data jsou k dispozici za rok 2023, který byl pro ČR „rekordní v čisté pozici ČR jako příjemce“, tvrdí Zbyněk Stanjura. Dále upřesňuje, cit. „Loňská čistá pozice ve výši téměř 90 miliard korun představuje nejlepší výsledek za posledních osm let.“
Zbyněk Stanjura si plete koruny s eury - 25 mld. EUR ČR meziročně opravdu navíc nezískala.
Ministr financí, který v oficiálním státním dokumentu na několika místech není schopen uvést správnou měnu, nenahrává důvěryhodnosti jím předkládaných dat.
Mechanismus přerozdělování - podmíněné dotace a účelové fondy
Příjmy České republiky z EU jsou podmíněný účelem. Tedy nemůžeme prostředky utratit tak, jak bychom chtěli, ale pouze v souladu s programem EU pro dané období.
V roce 2023 tak ČR dle předloženého materiálu ministra financí odeslala 66,8 mld. Kč, které mohla využít jakýmkoli způsobem a dostala zpět 116,7 miliard, které musí využít v souladu s evropskou politikou a účelem zřízených fondů. Tyto přidělené fondy a dotace poté musí státem zřízené instituce administrovat, kontrolovat a rozdělovat - náklady spojené se souvisejícími institucemi započítány nejsou.
Náklady jsou opomenuty, příjmy zveličeny
Nemůžeme však v souvislosti s náklady České republiky vůči EU počítat pouze platby ze státního rozpočtu. Evropská Unie má také své „daně“, které uvaluje na firmy a domácnosti. Příklad diskrepance prezentace příjmů a výdajů lze demonstrovat na mechanismu emisních povolenek.
- Náklady na emisní povolenky - Firmy v ČR odvedly v roce 2023 dle vyprodukovaného objemu CO2 3,75 mld. EUR (90 mld. Kč) v poplatcích za emisní povolenky - tyto nejsou součástí nákladů členství ČR v EU
- Příjmy z emisních povolenek - Stát v roce 2023 získal z příjmů za emisní povolenky 82,5 mld. Kč - tyto jsou součástí příjmů státního rozpočtu
- Stát tak v nákladech nevykazuje emisní povolenky a rozpočty institucí zřízených k administraci přidělených prostředků z EU. Tyto prostředky však vykazuje v plné výši včetně příjmů z emisních povolenek.
Když náklady spojené s administrací přidělených fondů a emisní povolenky započteme, vychází pozice ČR jako neutrální, v některých letech i negativní - ČR by byla čistým plátcem.
Je hodnota účelově podmíněných peněz stejná, jako peněz odvedených?
Pojďme se podívat na několik projektů, které využívají financování evropských fondů. Tyto projekty jsou započteny do příjmů České republiky z EU a v rozpočtu ministrem financí prezentovány jako příklady výhod našeho členství v evropském společenství.
Záměrně jsou pro účel článku vybrány takové projekty, které pozbývají v očích čtenářů racionalitu či smysl. Věřím, že existují i „dobré“ projekty, které opravdu kvalitě života a životní úrovni občanů pomáhají - cílem je upozornit na paradox podmíněných peněz a fakt, že vysoká částka příjmů z EU nezaručuje jejich další smysluplné investování.
Dotace na snižování uhlíkové stopy průmyslových podniků - Heidelbergcement, BorsodChem, MTX Group, Veolia, Holcim, ČEZ
Jen výše uvedeným firmám bylo v roce 2024 na snížení jejich uhlíkové stopy poskytnuto přes 9 miliard Kč. Nutno podotknout, že uvedené firmy disponují stamiliardovými ročními zisky - EU tak pomáhá těm největším, zatímco počet zaniklých firem trhá rekordy.
Příklady projektů z fondů „Zaměstnanost+“ a „Praha - pól růstu“
Cílem programu Zaměstnanost+, ve kterém je pro ČR alokováno v letech 2021-2027 49 mld. Kč je cit. „sociální inovace, sociální začleňování, budoucnost práce a materiální pomoc nejchudším.“ Neumíte si pod těmito pojmy nic představit? Financovaný projekt může vypadat takto - viz. „Konec ženských tabu v komunitě Brnox“ za 1,8 milionu Kč.
Operační program Praha - pól růstu má za cíl „zvýšení konkurenceschopnosti Prahy“. Z programu byl například financován projekt „Demokracie na Lyčkárně II.“ Ten realizovala nezisková organizace Gender Studies o.p.s. a uvádí k záměru následující cit. „Projekt je zaměřen na podporu demokratické kultury na ZŠ Lyčkovo náměstí“. Nezisková organizace tedy zavádí demokratické principy na základní škole za 2,9 milionu Kč z fondů EU pro zvýšení konkurenceschopnosti Prahy.
Ve výčtu příjmů z EU tedy nesmíme hledět jen na absolutní výši přidělených peněz, ale také na kvalitu jejich alokace.
Zkreslená prezentace nákladů spojených s EU nahrává pouze dezinformátorům a euroskeptikům - Unie není jen o penězích
Budou-li náklady spojené s členstvím v EU opomíjeny a financované projekty nebudou mít pro občany smysl, je třeba tento přístup změnit. I přes všechny nedostatky dnešního evropského společenství je třeba zdůrazňovat zejména mír, svobodný obchod a svobodu pohybu. Národy, které po staletí pojí vzájemné nepřátelství jsou v evropském společenství bok po boku a jako blok 27 států se EU stala ekonomickou supervelmocí, co do výkonu HDP jsme druzí na světě.
Politici by měli více vysvětlovat, poukazovat na dnes samozřejmé výdobytky našeho členství a kritizovat EU tam, kde je to oprávněné a podložené. Ignorováním vad a neduhů pouze k posílíme eurospektické hnutí a dodáme munici dezinformátorům. Ti dnes upozorňují na témata, o kterých evropské vlády mlčí a získávají tak dojem těch, kdo nabízí pohled za oponu.
Pokud má Evropská unie jako projekt vydržet, musí být veřejnosti prezentovány nejen její výdobytky, ale také chyby a slabiny.
