Článek
Rozhodnutí Donalda Trumpa krátkodobě oslepit stíhačky F-16 na Ukrajině navazující na jeho rozepři s Volodymyrem Zelenským v Bílem domě již v plné nahotě ukázalo dopady impulsivních a nebezpečných opatření Spojených států proti vlastním spojencům. Poté přišla obchodní válka a celní přirážky dorazily pomyslný hřebík do rakve u četných zbrojních kontraktů Spojených států, z nichž nejkřiklavější jsou zrušené objednávky letounů F-35 napříč světem. Peníze dříve určené Spojeným státům tak končí převážně v Evropě.
Alternativy stíhaček F-35 nabízí Francouzi skrze letouny Dassault Rafale, evropské konsorcium Eurofighter s letounem Typhoon a švédská firma Saab, která stojí za vývojem a výrobou Gripenů. Zatímco objednávky strojů F-35 státy ruší nebo snižují, evropské stíhačky zažívají nebývalou renesanci. Kupují je státy jako Thajsko, Indonésie, Kuvajt a Indie, které dříve většinově spoléhaly na stroje z Ruska nebo z USA.
Trumpův exces na Ukrajině zažehl první vlnu rušení kontraktů
Hádka v Bílém domě dne 28. února 2025 vedla k oslepení ukrajinských stíhaček F-16 a přerušení zpravodajské spolupráce mezi Spojenými státy a Ukrajinou, jejímž důsledkem bylo zejména oslabení pozic napadené země v Kurské oblasti a následné stažení z území Ruska. Rozhodnutí Donalda Trumpa ale vedlo také k zásadním otřesům v Evropě a v následujících týdnech nastala první vlna rušení objednávek letounů F-35.
První zrušili plánovaný nákup amerických stíhaček Portugalci dne 13. března 2025 a v následujících dnech se přidali Kanaďané. Alternativy začali hledat ale i Švýcaři, Němci a Britové. Dnes již výsledky známe a během srpna 2025 státy postupně oznamují finální odmítnutí amerických strojů. Do skupiny odpadlíků se posléze přidali i Španělé, kteří zrušili objednávku strojů v plné výši. Zrušené či přehodnocené kontrakty ze Španělska, Kanady, Portugalska a Švýcarska dosud stály Spojené státy více než 40 miliard dolarů, což odpovídá třetině poskytnuté hodnoty poskytnuté pomoci Ukrajině po celou dobu trvání tříletého konfliktu. Ztráty Spojených států se ale pravděpodobně ještě více prohloubí. Ve světě se totiž začíná otevřeně mluvit o podmínkách využití F-35 a možnostech, díky kterým mohou Američané stíhačky oslepit, přerušit funkčnost softwaru a jinak omezit schopnosti letounů. Z tohoto důvodu přehodnotila nákup i Indie a v dalších státech, zejména v Dánsku a Řecku, probíhají na politické úrovni diskuse o spolehlivosti americké pomoci a je tak možné, že objednávky přehodnotí taktéž.
Příklad Velké Británie, která v současné době přehodnocuje objem objednávky stíhaček F-35 ale ukazuje i vysoké náklady na provoz, které dalece přesahují plánované rozpočty. Britům chybí náhradní díly a utrácí ročně desítky milionů liber na údržbu letounů, konstatoval Národní auditorský úřad Velké Británie. V období mezi říjnem 2024 a lednem 2025 dokonce Britové neměli provozuschopnou jedinou stíhačku z celkových 38, protože letouny procházely údržbou. Ačkoli Velká Británie objednala celkem 138 letounů, v současné době objem přehodnocuje a zvažuje snížení počtu letounů zhruba na polovinu.
Každá krize je ale příležitostí a to si v uplynulých letech uvědomují zejména Francouzi a Švédi, kteří uzavírají jeden kontrakt za druhým a peníze určené k nákupu amerických strojů velmi schopně odklání k domácím firmám.
Rekordní zájem o stíhačky z Evropy
Rok 2025 byl doprovázen odklonem od amerických letounů i v Asii. Indonésie se rozhodla nevyužít nabídku starších strojů 4. generace F-16 a F/A-18 již v dubnu 2025. Posléze do jednání vstoupila Francie, Švédsko a Turecko. Dnes Indonésie již americké stroje zavrhla definitivně a podepsala memorandum o dodávkách kombinace tureckých stíhaček KAAN, francouzských Rafale a zvažuje i švédské gripeny nebo jejich čínskou alternativu v podobě stíhačky J-10, která se prokázala jako mimořádně efektvní v krátkém pákistánsko-indickém konfliktu z května tohoto roku.
Podobný vývoj probíhá i v Indii, která byla vážným zájemcem o stroje F-35 a pod tíhou celní války, ale i obav z amerických možností softwarových omezení nakonec objednala další stroje z Francie a zvažuje i ruský projekt Su-57, který ale dosud naráží na minimální zájem v rámci zahraničního exportu. Zajímavým příkladem porovnání kvalit evropských a amerických strojů poskytlo Thajsko, které roky testovalo starší F-16 proti švédským Gripenům a nakonec se asijská země rozhodla pro největší objednávku švédských strojů v historii. Ačkoli jednání a testování probíhalo již v roce 2024, finální rozhodnutí padlo až 11. srpna 2025 a důvodem byly nejen schopnosti švédských strojů, ale také již tolikrát zmíněná obava z nevyzpytatelnosti Spojených států.
Evropské stíhačky tak bodují napříč světem. Kromě Indie, Indonésie a Thajska objednávají evropské stroje také Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Tyto kontrakty umožní evropským výrobcům snížit cenu skrze navýšení produkčních kapacit a také zafinancují vývoj evropských stíhaček páté a šesté generace. Jen u strojů Eurofighter a Dassault Rafale registrují výrobci v letech 2021 až 2025 šestinásobné objednávky.
Efekt Donalda Trumpa, zpětné výčitky Dánů a bilionové investice Evropanů
Letošní summit v Haagu doprovázely kritické komentáře některých politiků, že jde o pouhý ústupek Donaldu Trumpovi, když členové aliance oznámili plánované navýšení obranných rozpočtů až na 5 % HDP. Zaznívaly i hlasy, že jde o historickou Trumpovu výhru a peníze Evropanů skončí u amerických zbrojařů. Ukazuje se ale, že Evropané překvapili a stále více států raději investuje doma. Efekt Donalda Trumpa spočívající v nevyzpytatelnosti, nátlaku a stále častějším útokům vůči spojencům tak sice dovedl NATO k historickým výdajům, ale tyto prostředky zdaleka většinově neputují do americké ekonomiky, ale naopak posilují obranyschopnost Evropanů a dokonce i pomáhá exportním snahám států schopných dodávat alternativy amerických výrobků.
Dobře tento efekt politiky Donalda Trumpa popsala dánská premiérka Mette Frederiksenová slovy „Mohutně jsme investovali do amerického programu F-35, ale americká rétorika nejen v případě Grónska dokládá nutnost posílit evropský obranný průmysl, abychom se neocitli v závislosti na nepředvídatelném chování našich spojenců v zámoří.“ Dánský politik Rasmus Jarlov, předseda obranného výboru parlamentu, pak nákupu amerických stíhaček vyloženě lituje a sdělil „Jako jeden z těch odpovědných za nákup strojů F-35 dnes svého rozhodnutí lituji. Musíme se zbavit závislosti na amerických zbraních v maximální možné míře.“
Evropané zřejmě Donalda Trumpa potřebovali a teprve až chaotické jednání, nepřátelská rétorika a četné názorové veletoče prezidenta USA konečně po letech dovedly místní vlády k opuštění myšlenky jednostranně výhodné závislosti na amerických zbraních. Přesměrování peněz z programu F-35 do Evropy posílí nejen výrobní kapacity, ale také zajistí desítky miliard eur na vývoj, abychom Spojené státy výhledově v pokročilých obranných technologiích dohnali. Úspěchy evropských exportérů a odklon od amerických zbraní navíc vytvoří i tisíce pracovních míst a lze tak vzhledem k vývoji ve světě konstatovat, že chaotické chování Donalda Trumpa vede především k většímu vlivu Evropanů, kteří na situaci vydělávají miliardy eur.
