Článek
Více než 1 200 let před vynálezem Bitcoinu a blockchainu coby způsobu transakce verifikované sítí počítačů, byli indičtí hawaladaři podobně inovativní. I dnes přesouvají biliony ročně pomocí sítě starobylých rodin a navázaných prostředníků přítomných ve většině světových metropolí. Převody peněz jsou nevystopovatelné, mimo systém státního i bankovního dohledu a potlačit starobylou tradici, která předcházela bankám samotným, je téměř nemožné. Jak upozornil server Investigace, Hawala je rozšířená i v České republice.
Společnost Dow Jones odhaduje, že skrze systém proudí ročně až 6 bilionů korun, tedy trojnásobek českého státního rozpočtu. Systém je až brilantně jednoduchý.
V New Yorku přijde zákazník do indické prádelny a odevzdá 20 000 dolarů společně s heslem pro jejich vyzvednutí v afghánském Kábulu. Už za dvě minuty vstupuje příjemce do podobného podniku, kterým může být restaurace, hotel nebo autoservis právě v Kábulu, kde mu místní hawaladar peníze v požadované měně předá na základě správného hesla. Samozřejmě si za to vezme provizi.
Hawala je svou jednoduchostí geniální, rychlý a zcela nevystopovatelný prostředek převodu financí kamkoli na světě. Používají jej tradiční muslimské komunity i pašeráci drog a mezinárodní teroristé. Hawaladaři - operátoři systému - jsou přítomní ve všech větších městech včetně Vídně, Berlína, Karáčí, New Yorku, Bogoty nebo Mexico City.
Několik rodin ovládá většinu systému - diskrétnost je zásadní
V jedné z nejchudších zemí světa, v Somálsku, projde systémem Hawala přes 24 miliard korun ročně. Také v dalších afrických zemích, zejména poblíž Perského zálivu je tento tradiční převod peněz populární. Není divu, je starší než banky samotné a vznikl během 8. století v Indii primárně za účelem ochrany před krádežemi. Peníze se fyzicky nepřesouvají, nýbrž zůstávají v bodě, kde je zákazník hawaladarovi předal a ten až posléze na své riziko finance přesouvá dále. Na druhé straně také již čekají připravené prostředky a tak není třeba ani fyzického pohybu, natož dohledu bankovních regulátorů a státní moci.
Podobně jako v Somálsku také Syřané v 90 % nevlastní bankovní účty. Využívají místní hawaladary, kteří si narozdíl od 20 % poplatku Western Union účtují pouhá dvě procenta. Sazba se však liší podle společenské pozice příjemce a objemu prostředků - logicky čím nižší částka, tím vyšší procentuální provize. Hawaladaři jsou politicky promiskuitní - operují v oblastech kontrolovaných Kurdy, v Turecku a byli přítomní v regionech pod nadvládou Islámského státu, kde zprostředkovávali převody mezi často znepřátelenými stranami.
Vlády jsou bezradné, hawaladar může mít stánek se zmrzlinou, klempírnu a nebo malou restauraci. Systém je tak rozšířený, že je téměř nemožné starobylou tradici vymýtit a tak zrovna Sýrie trpí zásadním nedostatkem zahraniční měny ve svých bankách. Americké dolary jsou zde přitom všudypřítomné a to zejména díky hawaladarům.
V Indii vedl skandál spojený s rodinou Jain a jejími hawaladarskými službami k pádu několika politiků a celostátnímu vyšetřování rozsáhlé korupce. Zjistilo se totiž, že tato starobylá indická hawaladarská rodina zprostředkovávala transakce od teroristických organizací i průmyslníků a uplácela nevystopovatelnými penězi politiky na komunální i celostátní úrovni.
Stánkař se zmrzlinou zaslal půl miliardy teroristům v Jemenu
Abad Elgíf, americký majitel stánku se zmrzlinou arabského původu přiznával příjem 180 000 dolarů ročně, tedy odpovídající tržby úspěšného prodejce zmrzliny. Zjistilo se ale, že v období šesti let zaslal přes systém spřízněných hawaladarů 22 milionů dolarů - 540 milionů korun - Šejchovi Mohammedovi Ali Hassanovi al Moajádovi, členovi jemenské Al-Kaidy. Případ upozornil na přítomnost Hawaly v západních metropolích, kde prostředníci působí zcela nepozorovaně a přesouvají obrovské finanční prostředky do často problematických zemích.
Stánkař Egíf je ale v porovnání s režimy Blízkého východu a centrální Asie pouhou malou rybou.
Hawala je na vzestupu již od roku 2001 a teroristických útoků 11. září. Sankce uvalené proti Íránu nebo Tálibánu systém pouze posilují a tak v konfliktních regionech nejen muslimského světa bují tento starobylý transakční systém, kdy jeho operátoři vydělávají na poplatcích miliardy korun ročně.
OSN odhaduje, že samotný Tálibán ročně převede přes 150 milionů dolarů zejména tvořených výnosy z prodeje heroinu právě přes mezinárodní síť hawaladarů. Také Irán financuje četné teroristické operace i v zámoří tímto způsobem, transakce pro spřízněné militantní hnutí Hizballáh byly v minulosti odhaleny u hawaladarů ve Španělsku, Maroku i v Nigérii, odkud kriminální organizace a prodejci drog zasílali peníze právě za účelem financování teroristických operací.
Al-Kaida, Islámský stát, režim v Íránu, teroristé v Jemenu a všechny další myslitelné teroristické organizace využívají Hawalu jako hlavní zdroj převodů financí kvůli její nevystopovatelnosti a staletí tradice v muslimském světě.
V Evropě i USA proti Hawale aktivně bojují, zcela systém vymýtit je nemožné
Zatímco v Německu i České republice je od roku 2018 Hawala protizákonná, lze najít množství prostředníků nabízejících tuto službu. Vyšetřovatelé Europolu odhalili rozsáhlou transakční síť v Nizozemsku, Belgii, Francii, Španělsku i dalších nejmenovaných evropských zemích. Přes 450 policistů zadrželo 36 podezřelých, kteří měli disponovat 300 miliony EUR pocházejících z nelegálních operací, zejména z prodeje drog.
Překupníci drog vozili své tržby do Nizozemska a Belgie, odkud hawaladaři dále autorizovali převody do Maroka a afrických zemí. Skutečný rozsah převodů není možné zjistit, dají se pouze odhadnout na základě denního obratu 1 milion EUR, který zločinecká skupina převáděla systémem. Hawala nezanechává žádné transkční stopy.
Evropský zátah se uskutečnil v roce 2016, nicméně i v minulém roce proběhlo další rozsáhlé vyšetřování hawaladarů, tentokrát ve Spojených státech.
Vyšetřovatelé americké FBI zadrželi minulý rok tři muže a obvinili je z nelegální transakční činnosti právě pomocí systému Hawala. Za pouhý rok měli převést 65 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) a autorizovat převody v Jemenu, Nigérii, Iráku, Íránu a dalších blízkovýchodních zemích. Kromě služeb hawaladarů nabízeli muži také regulérní vyprání špinavých peněz skrze četné společnosti operující navenek legálně a přiznávající příjmy. Právě finanční nesrovnalosti hawaladary prozradily a došlo tudíž zcela náhodou k odhalení větší a daleko rozsáhlejší operace.
Podobný případ tomu z USA řešili kriminalisté v roce 2024 i v Kanadě.
Primitivní metody porážejí moderní technologie
Právě systémy postavené na tradici, důvěře a nevystopovatelnosti jsou dnes nejobávanější zbraní teroristů a kriminálních organizací. Moderní technologie často naráží na zcela primitivní komunikaci pomocí poslů, prostředníků a vzkazů doručovaných kurýry. Bankovní regulátoři nemohou zarazit převody, které nevidí a nelze je vystopovat. Malé prádelny, restaurace, autoservisy či stánky tak mohou být prostředkem převodu stovek milionů korun, ne-li miliard.
Jak již ukázal hon na Usámu bin Ládina - moderními technologiemi neviditelný a zcela neidentifikovatelný cíl se špatně hledá. To samé platí pro Hawalu, která svou starobylostí, tradicí a neexistujícími transakčními záznamy dělá vrásky i těm nejostřílenějším vyšetřovatelům.
