Článek
Kdo dnes projede Krásným Bukem, místní částí Krásné Lípy ve Šluknovském výběžku, uvidí žlutou vilu a o kus dál z hustého porostu vyčuhující osamělý tovární komín. Nic víc po pletárně Gustava Jägera nezbylo. Místní průvodci, články na webu i v respektovaných novinách opakují, že právě tady se „narodily jégrovky“. Příběh je to pěkný: šikovný pletař, velká továrna, slavné spodky pro rakouskou armádu. Má jen jednu vadu, s původem slova nejspíš nemá nic společného.
Pletař z Leopoldky
Gustav Adolf Jäger se narodil 22. dubna 1851 v Leopoldce u Velkého Šenova jako syn mlynáře. Tři jeho bratři odešli za štěstím do Ameriky, on zůstal doma. Vyučil se v pletárně bratří Klingerů v Brtníkách a chodil do průmyslové školy v Krásné Lípě, která byla tehdy centrem severočeského pletařství.
V roce 1876 začal v Krásné Lípě plést punčochové zboží na půjčených ručních strojích. O pět let později koupil usedlost v sousedním Krásném Buku (německy Schönbüchel) a zřídil domácí dílny v šesti okolních obcích. Firma rostla rychle. V roce 1892 otevřela pobočku v saském Ebersbachu a o rok později stanula v Krásném Buku vícepatrová továrna s parním strojem a nejmodernějšími pletacími stroji. Rozšiřovala se ještě v letech 1896 a 1905.

Gustav Adolf Jäger sen. a jeho žena Emilie, rozená Rösslerová na svatební fotografii z roku 1877.
Kolem roku 1908 pracovalo v továrně až 300 lidí a dalších 400 pletlo doma, nejen na Krásnolipsku, ale třeba i v Doksech nebo Bohosudově. Za rok zpracovali kolem 140 tun vlny, bavlny a hedvábí a vyrobili zhruba 700 000 párů punčoch. Jäger se specializoval na bezšvé dámské punčochy, pánské ponožky a dětské punčocháče, vyráběl ale také kazajky, noční košile a trikotové spodky. Zastoupení měl v Praze, Vídni, Budapešti, Lvově, Varšavě, Terstu, Bukurešti i v Paříži.
Úspěch byl vidět. V roce 1901 si Jäger jako jeden z prvních v Čechách koupil automobil, francouzský De Dion-Bouton. V letech 1907–1908 si postavil reprezentativní vilu hned vedle továrny. Založil spolek pletařských průmyslníků Krásné Lípy a okolí, seděl v komisi vídeňského ministerstva obchodu a dostal titul komerční rada. Krásný Buk ho jmenoval čestným občanem.
Konec v roce 1947
Gustav Adolf Jäger zemřel 24. června 1927. Firmu převzal jeho jediný syn, rovněž Gustav Adolf (1878–1954), který ji vedl přes hospodářskou krizi i válku. V roce 1945 přešla továrna jako německý majetek pod národní správu. Po odsunu chyběli kvalifikovaní pletaři a v roce 1947 stát výrobu v Krásném Buku definitivně zastavil. Část strojů se odvezla, zbytek skončil ve šrotu.
Rodina Jägerů obnovila pletařskou výrobu v Bavorsku, dřívější slávy už ale nedosáhla. Továrna v Krásném Buku sloužila jako sklad a kolem roku 2005 ji zbořili. Zůstal komín a vila, kterou v 80. letech zohyzdila přestavba, kdy bohatě členěnou střechu se štíty a vikýři nahradila neforemná nástavba.
Vlněný Jäger ze Stuttgartu
O generaci starší Gustav Eberhard Jäger se narodil 23. června 1832 na faře v švábském Bürgu. Vystudoval medicínu v Tübingenu, ve Vídni spoluzakládal zoologickou zahradu a pak učil zoologii v Hohenheimu a na stuttgartské polytechnice. Dopisoval si s Charlesem Darwinem a byl jedním z prvních německých zastánců jeho teorie.

Dobový inzerát z Mährisch-schlesischer Correspondent, 26. 11. 1884
Proslavil se ale něčím jiným. Na konci 70. let přišel s teorií, že zdraví člověka závisí na oblečení. Rostlinná vlákna jako len a bavlna podle něj v těle zadržují škodlivé „zapáchající látky“, zatímco ovčí vlna je odvádí. Navrhl proto takzvané Normalkleidung – „normální oblečení“ od košile po kabát, vše z čisté vlny v přirozené barvě. Současníci mu říkali „Woll-Jäger“.
Jäger byl i mimořádný propagátor. Licenci na výrobu získala stuttgartská pletárna Wilhelm Benger Söhne a v roce 1884 otevřel Lewis Tomalin v Londýně obchod Dr Jaeger’s Sanitary Woollen System. Z něj vznikla dodnes existující britská módní značka Jaeger. Jägerovu vlnu nosili George Bernard Shaw, polární badatel Fridtjof Nansen i vynálezce a podnikatel Robert Bosch. Jägerova móda rychle dorazila i do českých zemí.
Co říkají dobové noviny
Rozhodnout spor o původ slova mohou jen dobové prameny. Fulltextové vyhledávání v České digitální knihovně (Kramerius) dává jasnou odpověď: „jégrovky“ existovaly už před slavnou érou krásnolipské továrny a vždy znamenaly vlněné zboží podle stuttgartského profesora.
- 26. listopadu 1884, Brünn: V německém Mährisch-schlesischer Correspondent nabízí obchodník Moritz Bloch „Normalwäsche, System Prof. Jäger“.
- 10. října 1886, Česká práce: Časopis obuvníků polemizuje s „profesorem Jägerem“ a jeho tvrzením, že vlna špatně vede teplo. Pisatel si stěžuje, že si v „jégrovkách“ na výletě promočil nohy. Jde o nejstarší doklad slova, který se podařilo najít. V tomto případě ale označení znamená vlněnou obuv.

Česká práce, 10. 10. 1886, s. 146
- 2. února 1887, Hlas: Čtenáři se přou o „Jágrovo prádlo“ a jeho košile, které jsou „tkány z čisté ovčí vlny barvy přirozené“.
- 15. března 1887, Rolnické listy (Sedlčany): Pletařka inzeruje „všechny druhy vlny: obyčejné, gobelinové, jegrovky“.
- 23. dubna 1887, Čech: Fejetonista se posmívá, že „dr. Jäger“ se už přežil a „Jagrovky nestojí již za nic“, protože módou je nově „reformovaná bavlna“ dr. Lahmanna.
- 1888, Pernštýn (Chrudim): Spolek daruje svému náčelníkovi „košili Jägrovku“ na znamení, jak si váží jeho zdraví.
- 18. ledna 1890, Čech: Během chřipkové epidemie obchodníci lepí na „jágrovky“ lístek „influencová košile“.
Všude jde o vlnu a všude je ve hře profesor Jäger. Slovo zaznamenalo vrchol v 90. letech 19. století, kdy ho Kramerius najde v 355 dokumentech. Za první světové války, kdy mělo podle legendy vzniknout, jsou to jen čtyři.
A krásnolipský Jäger? V tisku se objevuje také, ale jinak. Na liberecké výstavě v roce 1906 nabízí „Strick- und Wirkwaren“ z ovčí vlny, bavlny i hedvábí – punčochy, ponožky, kalhoty, trikoty, svetry. O Jägerově systému ani o jégrovkách tam není ani slovo. Finanční ročenka Compass v roce 1914 ho vede jednoduše jako výrobce punčoch.
Jak vznikla legenda
Kde se tedy vzal příběh o krásnolipských jégrovkách? Nejspíš ze shody jmen. Když se v češtině ujalo slovo pro teplé spodky a vzpomínka na profesora ze Stuttgartu vybledla, nabízel se „Jäger“ blíž domovu – továrník ze Šluknovska, který spodní prádlo opravdu vyráběl. Tvrzení, že jégrovky dostaly jméno za první světové války díky dodávkám pro rakouskou armádu, se pak opakuje od webu k webu bez jediného dokladu.
Česká Wikipedie přidává ještě jeden argument. Pletárna v Krásném Buku pod ní vznikla roku 1877, tedy dva roky předtím, než se ve Stuttgartu začalo vyrábět Jägerovo Normalkleidung. Jenže kdo začal plést dřív, o původu slova nerozhoduje. Rozhoduje, čí jméno lidé spojili s výrobkem. A krásnolipský Jäger tehdy žádné slavné spodky nevyráběl.
Začínal s punčochami na půjčených strojích, velkou továrnu postavil až v roce 1893 a ještě v roce 1914 ho finanční ročenka vede jako „Strumpfwarenerzeuger“, tedy výrobce punčoch. Profesor Jäger byl naproti tomu už v 80. letech evropskou senzací a jeho prádlo se pod jeho jménem inzerovalo i v Brně. Když čeští novináři kolem roku 1886 psali o „jégrovkách“, mysleli tím vlnu ze Stuttgartu, ne punčochy ze Šluknovska. Ani samotný rok 1877 není jistý: Neue Deutsche Biographie uvádí začátek výroby v Krásné Lípě v roce 1876 a přesun do Krásného Buku v roce 1881.
Nelze vyloučit, že bavlněné spodky z Krásného Buku později pomohly slovo udržet při životě a posunout jeho význam. Jméno jim ale nedaly. Vtip je v tom, že dnešní jégrovky jsou obvykle z bavlny – tedy z materiálu, který profesor Jäger z duše nenáviděl. Němci mimochodem žádné „Jägerovky“ nemají. Dlouhým spodkům říkají lange Unterhose, posměšně Liebestöter a v Rakousku Gatte, tedy naše „gatě“.
Gustav Adolf Jäger z Krásného Buku si přesto zaslouží být znám. Ne jako kmotr spodků, ale jako pletař, který z půjčených strojů vybudoval jednu z nejvýznamnějších pletáren monarchie. Jeho vila a komín v Krásném Buku jsou poslední připomínkou doby, kdy Krásnolipsko oblekalo půl střední Evropy.
Zdroje
Dobový tisk (Česká digitální knihovna)
- Mährisch-schlesischer Correspondent, 26. 11. 1884, s. 8
- Česká práce, 10. 10. 1886, s. 146
- Hlas, 2. 2. 1887, s. 2
- Čech, 18. 1. 1890, s. 1
- Rolnické listy (Sedlčany), 15. 3. 1887; Čech, 23. 4. 1887; Pernštýn, 27. 6. 1888; katalog Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906; Compass 1914
Literatura a weby
- Erhard Marschner: Jäger, Gustav (1851–1927), Neue Deutsche Biographie 10 (1974)
- Wikipedie: Gustav Adolf Jäger
- Český rozhlas Sever: Spodní prádlo značky Jäger
- Výběžek.eu: Jägrovky se narodily v Krásném Buku
- Turistika.cz: Jägerova vila
- Stuttgarter Zeitung: Gustav Eberhard Jäger
- Wikipedia: Gustav Jäger (naturalist)
- Studie o jazykových kontaktech češtiny a němčiny





