Článek
26.5.1991 se Dita seznámila s vysokým blonďákem Markem. Domluvili si schůzku na následující den, a přestože se Dita svěřila mladší sestře, že jí tento Marek není moc sympatický, na tuto schůzku přece jen odešla.
27.5. se měli sejít u Koh-i-nooru ve Vršovicích. I když své sestře slíbila, že ještě ten den zajdou do místního baru, již nikdy se nesetkaly.
Její pohřešování bylo nahlášeno 28.5. večer a policie zahájila pátrání. Ihned samozřejmě zjistila základní informace – Dita pracovala jako samostatná ekonomka v Inženýrsko-průmyslových stavbách. Kolegové o ní mluvili jako o hodné, kamarádské dívce, která ráda chodila na diskotéky.
Ve volném čase se samovzdělávala v italštině, protože se chystala odjet do Itálie. Chtěla zde pracovat jako pomocnice v domácnosti. Její italská kamarádka pro ni neustále sháněla práci a i když Dita neměla žádnou konkrétní pracovní nabídku, rozhodla se dát v IPS výpověď a odjet do Itálie. Než k tomuto odjezdu došlo, Dita dál chodila na zábavy, navštěvovala kamarádky…
29.5. měla Dita odjet do Benátek, a tak si v jedné cestovní kanceláři koupila jízdenku. Zpět se měla vrátit 13.6…. Jak známo, do tohoto autobusu nikdy nenastoupila a 9.6. bylo nalezeno její tělo…
V tento den a noc probíhalo cvičení Roty rychlého zásahu, a právě tito policisté během nočního klusu objevili Ditino tělo.
Mrtvola ležela v rozlehlé části průhonického parku, tedy Lesoparku Botanické zahrady ČSAV. Tento park má 2 části – tělo se nacházelo v té zadní, kde roste víc stromů, protéká tu potok Botič a v kamenném zdivu i pletivu je dostatek děr, aby sem mohl kdykoli kdokoli. A právě zde, nedaleko rozbořené zdi, se nacházelo ženské tělo v poloze na břiše, vklíněné do houští a pod spodní větve jehličnanu. Bylo to místo špatně přístupné, a proto musel pachatel velmi dobře znát prostor na druhé straně zdi. Protože pokud by tělo velkou náhodou nenašli trénující policisté, mohlo tam ležet ještě dlouho. Horní polovina těla se již tak nacházela ve značném stadiu rozkladu.
Mrtvola měla na sobě černobílou kostkovanou košili, byť v době nálezu už prakticky prosáklou hnilobnou tekutinou a s velkým množstvím červů. U kotníků měla černé elastické kalhoty, v lebce byla díra v pravé spánkové kosti. Ovšem to nejhorší teprve přišlo…
Po převrácení těla na záda byla patrná v podstatě jen kostra, protože chyběla veškeré měkké tkáně a orgány dutiny hrudní s břišní. Byly vidět ostré hroty žeber podél hrudní kosti, přitom na těle zůstaly hodinky i šperky…
Kriminalisté sice ihned vyloučili loupežný motiv vraždy, ale museli se zabývat nechutným, ale evidentně odborně provedeným odebráním orgánů a tkání. To nasvědčovalo tomu, že pachatel měl nejen základní teoretické, ale i praktické znalosti anatomie lidského těla. A co hůř – tělo bylo otevřeno naprosto profesionálně a odborně, praktikou používanou na patologii…
Veřejnost byla naprosto šokována, otřesena, zhnusena, vystrašena až vyděšena, ale také morbidně fascinována a začala tvořit a vymýšlet různé verze a motivy. Mohlo jít o rituální vraždu, obchod s lidskými orgány nebo se na nebohé Ditě „vyřádil“ nekrofilní sadista?
Otevřených možností ze začátku opravdu panovalo víc, přičemž té druhé chvíli nahrávalo i to, že Dita kontaktovala jednu italskou firmu, která měla zprostředkovávat práci zahraničním pečovatelkám, dnes zvaným au-pair. Dotazník, který Dita dostala k vyplnění obsahoval množství podivných otázek, kdy navíc po zdravotní stránce tento dotazník připomínal až předoperační vyšetření. Podezření o legálnosti této firmy ještě násobil fakt, že její česká zástupkyně, s níž se Dita několikrát setkala, zhruba týden před Ditiným odjezdem záhadně zmizela. Navíc, když Dita po tomto náhlém zmizení pátrala, zjistila, že italská firma porušovala zákony vlastní země. Motiv obchodu s lidskými orgány ale poněkud nabourávalo stanovisko chirurgů specializujících se na transplantace, kteří tvrdili, že k takovému složitému zákroku je zapotřebí sterilní prostředí, technicky vybavený odpovídající operační sál a také profesionálně zdatný personál. Nicméně, jejich odpůrci namítali, že není vyloučeno tohoto všeho docílit…
Přesto díky jasnému posudku znalců mohli kriminalisté možnost obchodu s lidskými orgány téměř s jistotou vyloučit.
A možnost, že Dita měla životní smůlu a potkala nekrofilního sadistu? Ta je velice pravděpodobná, protože předešlé řádky doplníme ještě o následující zjištění, a sice, že pachatel zbytky Ditina tenkého střeva podvázal pramínkem cizích vlasů, které prokazatelně nepatřily Ditě…
Dita byla společenská, inteligentní, extrovertní, cítila potřebu sociálních kontaktů. Díky svým schopnostem, mezi které patřila třeba vysoká inteligence nebo znalost cizích jazyků, se lépe cítila mezi cizinci. Vůči ostatním byla přátelská a skromná. Dnešní typologií by jsme ji nazvali sangvinistickou osobností. Jenže právě tato její povaha mohla u pachatele s deviantní poruchou vyvolat agresivitu a spustit toto brutální napadení.
A pachatel? Potřeboval získat ženu, aby se mohl ukojit. Fyzicky byl velmi silný, inteligentní, věkem v rozmezí 30-40let. A vzhledem k perfektnímu oddělení kostí a odebrání orgánů se policisté zaměřili na zaměstnance patologie, soudního lékařství, pohřebních ústavů, krematorií, studentů medicíny, ale třeba i řezníků. Nicméně pachatel nebyl dopaden. A to i přesto, že existoval jeden velmi podezřelý muž…
Pár měsíců po Ditě, přesně 14.12.1991, bylo vyhlášeno pátrání po 22leté Kamile, která už 3 dny nepřišla domů ani o sobě nedala vědět. Pracovala jako servírka v bistru, byla rozvedená a se svým 3letým synem bydlela u rodičů.
11.12.odešla z domu se svým přítelem Pavlem a šli do restaurace v centru Ostravy. Odtud odcházeli kolem půlnoci a Pavel chtěl původně Kamilu doprovodit až domů, jenže se v autobuse pohádali, a tak Pavel vystoupil o zastávku dřív. Kamila byla naposledy spatřena kolem půl jedné v noci na zastávce Hlavní pošta. Od té doby o ní nikdo nevěděl… Tedy až na vraha…
25.12.se v ostravském lese procházel místní myslivec. Byl přesvědčený, že zde zahlédl běžet vlka, což mu ale nikdo nevěřil. Pan Jaroslav si tedy řekl, že bude do lesa chodit tak dlouho, než na vlka narazí. Bohužel, za 4 dny narazil na něco jiného…
29.12.našel v rokli lidské tělo. Vypadalo jako figurína, ale muž viděl oko a z otevřeného hrudníku byly vidět vnitřnosti.
Při následném ohledání si kriminalisté zapsali, že tělo leželo na zádech, s rukami rozpaženými, hlavou otočenou doprava a nohami roztaženými.
Spodní část byla obnažena, vše bylo staženo ke kotníkům. Obě boty byly sundány a položeny na chodidla. Hrudník byl otevřen, chyběl hrudní koš, pravé ruce chybělo zápěstí, levá paže byla obnažena až na kost, chyběl svalovina i měkké části těla, zbytek ruky od zápěstí také chyběl.
Druh den byly nalezeny ještě například obě rukavice, chomáč vlasů a zbytky lidské tkáně. Ještě tento den se také konala pitva, která měla celkem jasný závěr -s největší pravděpodobností byla oběť zardoušena. Krátce před smrtí měla Kamila ještě nechráněný pohlavní styk. Devastace těla byla částečně dokonána ptactvem a drobnou lesní zvěří, nicméně ta rozsáhlá devastace těla byla způsobena člověkem. Měkké části hrudníku byly odděleny pravidelně, vnitřní orgány zůstaly nedotčeny. A i v podstatě velmi přesné oddělení rukou značí jednoznačně pro bestii, ale tu lidskou…
Ostravští kriminalisté se začali podrobněji zabývat muži v Kamilině životě. Přítel Pavel sdělil, že se s Kamilou často hádal, ale i přesto pro ně zařizoval pronajat byt. Měl ji rád a hodně o ni stál, nicméně Kamila v něm ráda a často vyvolávala pocity žárlivosti. Jejich poslední hádku ale ukončil svým předčasným vstupem z nočního autobusu a již nikdy ji potom živou neviděl. Vrátil tedy klíče od pronajatého bytu a truchlil. Nicméně kriminalisté tuto verzi museli brát i z druhé strany : Pavel mohl klíče vrátit i z důvodu, protože věděl, že je už nebude potřebovat…
Stejně podivná pro kriminalisty byla i Pavlova štědrovečerní návštěva u Kamiliných rodičů, kdy donesl nějaké dárky i pro Kamilu. Mohla to být jen hra na nevinného. A navíc řidič nočního autobusu si nepamatoval na nikoho, kdo by se v jeho voze hlasitě hádal…
Pavel byl tedy několik týdnů podezřelým číslo jedna, nicméně po jeho absolvování detektoru lži byl jako podezřelý vyloučen.
Se svým svědectvím se zanedlouho přihlásil svědek, který pracoval jako noční ostraha provozovny obchodního areálu Duha. Po půlnoci byl v prvním patře objektu a slyšel ženský a mužský hlas. Chvíli poté slyšel zaklepání u vchodu. Když sešel ke dveřím, viděl odcházet dívku, kterou s malým odstupem sledoval vysoký muž sportovní postavy.
Další svědectví potom přišlo od obyvatel dmu, kolem kterého Kamila šla a nedaleko kterého byla později nalezena. Jedna žena slyšela ženské volání o pomoc a potom už jen, jako by ji někdo povalil na zem, zacpal pusu a pak už se ozývalo jen tlumené sténání. Žena se tedy šla podívat z okna a zakřičela do tmy. Odpovědí jí bylo jen ticho.
I další svědkové se shodli na tom, že po půlnoci slyšeli 2 běžící osoby, ženské volání o pomoc, sténání a potom už jen klid a ticho. Nebylo nic vidět, ale slyšet bylo hodně. Kamila tedy zemřela pravděpodobně kousek od svého bydliště. Bezvládnou ji potom pachatel zatáhl do blízkého lesíku. A nejpozději zde byla vražda dokonána…
Čas plynul a ani zde nebyl pachatel dopaden…
2 měsíce po vraždě byla ještě nalezena Kamilina kabelka s jejími doklady a dalšími věcmi.
Kriminalisté měli k dispozici pravděpodobný profil pachatele – 20-35 let, atletická postava, zřejmě znal místo vraždy, stejně tak časový rozvrh Kamily. Dalo se tedy předpokládat, že bydlel v blízkém okolí nebo měl k místu vztah. Odřezaný kus s prsy značil pachatelův fetiš. Spolu s rukama to zřejmě sloužilo k pozdějším masturbacím a nešlo vyloučit ani kanibalství. Vše tedy nasvědčovalo nekrofilnímu sadistovi…
Během vyšetřování kriminalisté přišli na jméno Petr Schimmerle. V době vraždy Kamily mu bylo 25, bydlel v Ostravě-Porubě a policie jej znala jako třikrát soudně trestaného sexuálního devianta a násilníka. Pobýval nějakou dobu ve vězení a sporadicky plnil protialkoholní léčbu. Navíc bral drogy, nepracoval. Deviantní stránku začal odhalovat během obnažování a masturbace v okně svého bytu, odkud při tom sledoval nezletilé dívky. Jenže s jídlem roste chuť a Schimmerle páchal horší a horší věci. Nakonec přepadl 22letou dívku, kterou škrtil a snažil se ji shodit na zem. Jenže když v dívce poznal svou bývalou spolužačku, udeřil ji do tváře a utekl. Byl brzo zadržen, ale všechno popíral.
Podrobil se sexuologickému vyšetření, které mělo závěry vcelku jasné – deviant a exhibicionista, který ženy napadá se vzestupnou intenzitou. Navíc se rád obnažoval a masturboval před známými ženami nebo přímo kamarádkami. Kriminalisté navíc zjistili, že měl přítelkyni, za kterou chodil přímo do sousedního obvodu jako bydlela Kamila.
Na dobu vraždy Kamily měl prý alibi, protože se známými pobývali pár dní v Norimberku. Nicméně prověrka výpovědi prokázala, že tato návštěva se odehrála jen na 2 dny a navíc v listopadu. Přítelkyně poté ještě vypověděla, že v uvedenou dobu měla nemocenskou, ale doma každý den předstírala, že chodí na odpolední směny do práce a tento čas trávila s Petrem. Většinou bývali v restauracích a on ji potom doprovázel jako ze zaměstnání domů. Co dělal potom, to nevěděla.
Schimmerle na toto potom vypověděl, že do bydliště Kamily chodil s přítelkyní za její kamarádkou. Nutno podotknout, že tato kamarádka bydlela jen pár set metrů od místa, kde Kamila volala o pomoc…
Kriminalisté tedy pracovali s fakty – Schimmerle na dobu vraždy neměl alibi, pokoušel se lhát, místo činu dobře znal a místo nálezu Kamilina těla bylo opodál. I přesto ale dál popíral jakýkoli podíl na Kamilině vraždě.
Vyšetřovatelé mu tedy nabídli možnost absolvovat tzv. detektor lži. On ochotně souhlasil, protože věřil, že oblafne přístroj a bude mít pokoj. Jaké však bylo jeho překvapení, když tímto detektorem neprošel?!
Téměř každá jeho odpověď na položenou otázku týkající se vraždy Kamily byla detektorem vyhodnocena jako lživá, nepravděpodobná nebo nepravdivá. Výsledkem tedy bylo, že Petr Schimmerle znal okolnosti případu a děje, které mohl znát pouze pachatel. Nicméně i přes tento výsledek nebyl Schimmerle obviněn z vraždy Kamily. Věděl, že jej za tento čin policisté zatknout nemůžou a zároveň věděl, že jej ona bude tak sledovat, že nemůže spáchat už ani jeden malý čin. Což mu ale nebránilo chovat se agresivně ke své přítelkyni, užívat drogy a opíjet se. V červnu 1998 navíc spáchal sebevraždu a kriminalistům tedy zůstaly pouze nezodpovězené otázky o také vražda Kamily Fajtové zůstala neobjasněna…
Zdroj: Panoptikum sexuálních vražd
