Článek
19.8.1983 byla v Brně zavražděna mladá žena jménem Zdeňka. Tu si Holub vyhlédl a pod různými záminkami se snažil dozvonit na ni a docílit toho, aby mu otevřela dveře a vpustila jej do bytu. Nikdy dřív to neudělala, až v ten osudný den.
Ten den Holub navštívil mnoho brněnských restaurací a vyzbrojen nožem se vydal do Vychodilovy ulice, kde Zdeňka bydlela. U dveří na ně přitiskl ucho a když zjistil, že je v bytě klid, zazvonil. Zdeňka otevřela a Holub zaútočil. Po vraždě klidně odešel a mrtvola byla nalezena o něco později.
Při následné pitvě bylo zjištěno, že žena zemřela na následky udušení rdoušením, škrcením a vdechnutím krve z bodné řezné rány levé plíce. Tato rána bezprostředně ohrožovala život a sama o sobě by nepochybně bez okamžité pomoci vedla ke smrti. Rovněž rdoušení a škrcení bylo takové intenzity, že bylo smrtelné. Spoutání rukou a nohou i uložení jednotlivých zranění na těle svědčila o tom, že smrt byla způsobena cizí osobou a jako taková byla velmi brutální a způsobovala trýznivou smrt. Žena měla v ústech také své kalhotky a tato ústa byla ještě převázána punčochou, což opět potvrzovalo mučivou a trýznivou smrt.
Ihned bylo zahájeno pátrání a kriminalisté Holuba zadrželi jen o pár dní později. Ten se v podstatě ihned přiznal a například ještě vypověděl, že si po vraždě při oblékání všiml vytékající krve z levého prsu a to ho vzrušilo. Proto si na ni lehl, vytékající krev lízal a přitom onanoval do vyvrcholení.
Soudní znalci při psychiatrickém a psychologickém zkoumání vypracovali detailní znalecký posudek a konkrétněji se seznámili s Holubovou minulostí.
Holub pocházel z rodiny pracující inteligence, ovšem již během školní docházky porušoval školní řád a i během učebního poměru byl hodnocen jako jeden z nejhorších žáků v chování i výuce. Po vyučení pracoval jako horník v Ostravě a poté i jako dělník na povrchu, ale pro neomluvené absence byl propuštěn.
V roce 1977 vykonával vojenskou základní službu a v květnu 1978 byl propuštěn ze zdravotních důvodů do civilu. Odtud si odnesl průměrné hodnocení – měl kázeňské tresty i odměny.
Tři dny po tomto propuštění se v Brně na Křídlovické ulici vloudil do bytu Ireny J., kde ji pod pohrůžkou násilí dvakrát znásilnil, kdy navíc mezitím ji donutil sát jeho penis, nutil ji převlékat se před ním do různých svých kalhotek, vykonávat před ním velkou i malou potřebu a když ji nutil jíst lidský exkrement a ona to odmítala, dal jí facku. Za tento ohavný čin byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 5ti let s umístěním do I. Nápravné výchovné skupiny. Tento trest skončil v červnu 1983. Na svobodě tak byl jen dva měsíce…
Na základě těchto a dalších informací soudní znalci konstatovali, že Holub trpěl sexuální deviací a sklony k sadismu, nicméně neshledali žádnou duševní poruchu, která by měla vliv na rozpoznávací nebo ovládací schopnosti. Vraždil jen proto, aby se zbavil svědkyně svého jednání.
S tímto kompletním materiálem musel, a taky pracoval, následný soud a uznal Holuba vinným ve všech bodech obžaloby a odsoudil jej k trestu smrti. I když Jan Holub žádal o nový znalecký posudek z psychiatrie, sexuologie i psychologie, nebylo mu to nic platné. Soud tento návrh považoval za nadbytečný a Jan Holub byl tedy popraven 10.4.1986.
Zdroj : Autorský text, Skutečné případy v Brně a okolí
