Článek
S sebou měl doprovod – atraktivní blondýnku. Nejdřív ji v hospodě hostil a vydrželi zde až do 11té večerní hodiny. Po zaplacení odešli spolu a od té chvíle Augustina nikdo neviděl.
Pan Augustin jako bývalý cirkusák udržoval velmi časté a přátelské styky s Pantalejem F., jeho rodinou a především telefonicky se svým synem, který žil v Německu. Právě jemu byla podezřelá náhlá otcova odmlka a poprosil Pantaleje, aby se zašel do bytu podívat…
Ten spolu s druhým sousedem byt otevřel, a jakmile v jednom pokoji našli seniorovu mrtvolu, otevřeli okno, ihned z bytu odešli a zavolali policii.
Nutno podotknout, že senior seděl v křesle s rozmlácenou hlavou a obličejem s fialovými fleky. Fabiánová jej přikryla peřinou, z rámu vyřízla dva obrazy a odešla.
Při následné soudní pitvě lékař zkonstatoval, že nešlo jednoznačně určit příčinu smrti, ale smrt nastala v důsledku závažných úrazových změn na hlavě a jejich následných průvodních komplikací.
Ohledání bytu zaznamenalo ztrátu tří obrazů a velké množství stop – biologických, pachových, daktyloskopických i jiných. Našel se zde také například otisk prostředníku pravé ruky, prsteníku a prostředníku levé ruky Jaroslavy Fabiánové.
Ta, jako již několikrát trestaná osoba, nebyla kriminalistům neznámá. Narozena a trvale bytem v Děčíně, uložen 5letý zákaz pobytu na území Prahy, a to od roku 2001.
Ale i když měli kriminalisté svou důvodně podezřelou, nikdo nevěděl, kde se Jaroslava Fabiánová nachází. Jako by se po ní slehla zem…
A potom přišel srpen 2003…
31letý Richard S. se 8. 8. 2003 pohádal se svou družkou a odešel z chatky v zahradní kolonii, kde měli strávit víkend.
Když se v sobotu neobjevil na koupališti ani v neděli v práci, družka požádala svou dceru, aby se šla podívat k nim domů. Ta ji poslechla a právě zde Roberta našla.
Tělo se nacházelo v koupelně a mělo v sobě 37 bodných ran. Podle patologa smrti nešlo zabránit.
Že se jednalo o loupežnou vraždu, bylo jasné prakticky ihned, protože z bytu zmizel videorekordér, domácky nahrané videokazety, fotoaparát a osobní doklady mrtvého muže.
Vyšetřovatelé začali mapovat Robertovy poslední dny a zjistili, že byl v jednom baru a zde se seznámil s neznámou blondýnou. Ta hrála automaty a po chvíli se začali bavit. Odešli později společně. Servírka ze zmíněného baru kriminalistům podala podrobný popis ženy a ujistila je, že kdyby ženu znovu viděla, rozhodně by ji poznala…
Vyšetřovatelé ale čekali na výsledky expertiz a mezitím navštívili znalkyni umění, které Fabiánová nabídla tři plátna. Jeden obraz byl prodán, další dva si po pár dnech Fabiánová vyzvedla. A když přišly výsledky zmíněných expertiz, které prokázaly shodu s DNA Fabiánové, měli policisté svou pachatelku.
Fabiánová tvrdila, že v dětství neměla problémy, z domova neutíkala, netoulala se ani nelhala. Zlom nastal ve 13ti letech, kdy se rozvedli rodiče. Ti neměli velký zájem ani o jedno své dítě, což se u Jaroslavy projevilo záškoláctvím a krádežemi věcí spolužáků. Místo dětského kolektivu si vybrala děčínskou ulici.
V 16 letech se potulovala po ulici s bandou Romů a nutno podotknout, že dělala všechno pro to, aby zapadla. Od prostituce po krádeže a zlodějinu… Ale také je potřeba říct, že spáchala čin, který ne každý romský výrostek dokáže – Fabiánová spáchala svou první vraždu.
Roku 1981 se v Děčíně odehrála řada závažných činů – vloupání do restaurace nebo kanceláří, krádeže ve školních šatnách. Všude byly zanechány otisky a ty patřily jedné jediné osobě – Jaroslavě Fabiánové. Ta tedy skončila ve vazbě a kriminalisté mysleli, že už je nic nepřekvapí a nezletilou Fabiánovou pošlou k soudu.
Jenže mezitím byl ve svém bytě nalezen mrtvý Vladimír Zavřel. Když totiž do bytu pod tím Zavřelovým začala prosakovat tmavá a páchnoucí tekutina, došlo k násilnému otevření Zavřelova bytu. Zde se naskytl příšerný pohled – navenek baptista, ve skrytu oplzlý dědek souložící za úplatu s nezletilými romskými dívkami totiž ležel v kuchyni s rozmlácenou hlavou zednickým kladivem a nožem rozbodaným hrudníkem. A v obličeji měl i několik bodanců od ševcovského šídla.
V množství krve se našel otisk boty mrtvého, ale také otisky prstu na kovové krabici od kakaa, kde pachatel hledal peníze nebo cennosti.
No pachatel… Spíš pachatelka, protože otisk prstu jednoznačně patřil Fabiánové.
Při následném soudním líčení Fabiánová zapírala, a když byla odsouzena na 7 let, ihned se odvolala. Dosáhla tak toho, že se soudci slitovali a trest snížili na 4,5 roku.
Po výkonu trestu v Pardubicích a Všehrdech chvíli opravdu „sekala latinu“ – pracovala jako výhybkářka a bydlela u mámy. Potom zkoušela práci sanitářky a nakonec odešla do Prahy. Po pár letech onemocněla boreliózou a stát jí přiznal plný invalidní důchod.
Roku 1988 nyla Fabiánová znovu odsouzena, a to na rok a půl vězení za krádež a napadení veřejného činitele.
Po revoluci se měla Fabiánová ze svého pohledu lépe – nemusela chodit do práce a proto navštěvovala příbuzné a kamarády. Ukázková zahálka. A protože si uvědomovala svůj určitý půvab, začala jej využívat v barech a hospodách s cizinci, kteří ji zvali na své hotelové pokoje.
Jeden takový večer se jí stal osudným…
17. 9. 1994 se v pivnici seznámila se dvěma Maďary. Po příchodu do hotelu odešla Fabiánová s jedním na pokoj, ten druhý zůstal v baru. Po návratu se ale nemohl doklepat. Fabiánová pak otevřela nahá s tvrzením, že se koupala a Maďar spí. Nabídla mu potom kamarádovo pivo a muž velmi rychle usnul…
Ráno po probuzení muž zjistil, že žena je pryč, s ní peníze v hodnotě 140 tisíc a co hůř, jeho kamarád byl mrtvý.
Při následném vyšetřování byla provedena pitva a soudní lékař zjistil, že Maďar trpěl vážnou srdeční chorobou a hypnotika přidaná do pití vyvolala selhání srdce.
Když navíc Fabiánová 5. 8. téhož roku, tedy jen měsíc a půl před vraždou Maďara, uspala a okradla Američana, vyslechla si trest 10ti let ve věznici se zvýšenou ostrahou.
Odseděla si dvě třetiny trestu a byla propuštěna na podmínku. Součástí toho byl zákaz pobytu na území Prahy po dobu pěti let. Ten měl tedy platit až do roku 2006.
Jenže Fabiánová si z nějakých zákazů nic nedělala a dál se v Praze pohybovala. V únoru 2003 navíc náhodnému chodci ukradla mobil. Požádala jej totiž, aby si mohla zavolat. Pán si tedy šel nakoupit a Fabiánová mezitím zmizela. Ukradeným mobilem se stala Nokia 5210 a tehdy stála 6 tisíc korun.
Po pár dnech dala tento telefon do zastavárny a bohužel pro ni, použila svůj občanský průkaz. Ocitla se tak znovu před soudem a soudce pro tentokrát vynesl trest podmíněný.
Nicméně po dopadení a zadržení po vraždě Richarda S. se Fabiánová podrobovala výslechům a vždy jakoukoli trestnou činnost popírala. Přiznala pouze maření výkonu zákazu pobytu. Nic jí nebylo platné toto zapírání a svalování viny na ostatní. V září 2004 byla odsouzena k doživotnímu trestu odnětí svobody.
Zdroj : Autorský text, Panoptikum sexuálních vražd
