Článek
Mladšího Vladimíra potom odtáhl do kuchyně, položil na stůl a ostrou částí sekery otevřel dutinu hrudní a břišní. Vyňal srdce, ledvinu a slezinu a položil je vedle těla. Poté mrtvé tělo shodil na zem a položil na stůl pro změnu staršího Oldřicha. Tomu také vyjme obě ledviny a srdce.
Poté je oba rozřezal i na zádech a protože se vzrušil, začal nad nimi onanovat. Po uspokojení zabalil vnitřnosti do šátku a odešel. Po cestě si ulomil větvičku, kterou potom použil jako rožeň při opékání na ohni a tyto upečené vnitřnosti snědl.
Později se do vagónu vrátil, do svého notýsku si zapsal obě vraždy, vzal kolo jednoho z chlapců a odjel.
V noci se vloupal do závodní jídelny v Přelouči a na louce přespal. Ráno pokračoval pěšky až do třetí železniční zastávky za Přeloučí a nasedl na vlak směr Litoměřice. Zde se dva dny potuloval a usnul na poli, kde ho později přejel traktor.
Protože přežil, ze strachu ze zadržení utekl do blízké vesnice a i přes vnitřní zranění se ukryl. Později ale byly bolesti obrovské a on svůj úkryt opustil. Byl zadržen o něco později a převezen do nemocnice.
Po začátku vyšetřování bylo vyslechnuto množství svědků a provedeno mnoho expertiz, které Kulíkovu vinu bezpodmínečně prokázaly. Vojenský obvodový soud Pardubice jej tedy uznal vinným trestným činem zběhnutí a trestným činem dvojnásobné vraždy a odsoudil k trestu smrti. I přes podaná odvolání byl trest vykonán 7.2.1964.
Zdroj : Autorský text, Rozsudek smrti vykonán
