Článek
„Šotek“, jak je Schottenhammel nazýván, se narodil roku 1965 a již ve 23 letech, tedy roku 1988, spáchal první pokus o vraždu. 29. 9. se v noci procházel po Ústí nad Labem a uviděl mladou ženu. Následoval ji do autobusu a jakmile vystoupila, zezadu ji napadl. Rdousil ji tak dlouho, dokud neztratila vědomí, a přitom se sexuálně ukojil. Potom ještě onanoval nad jejím tělem, vysvlékl jí punčocháče a když si myslel, že je mrtvá, odešel. Odsouzen byl v únoru 1992 k 11 letům odnětí svobody. I když výše trestu mohla být daleko vyšší. Proč?
Během výkonu vazby Schottenhammel demoloval cely litoměřické věznice, boural zeď, aby mohl utéct, napadal zaměstnance nebo zdravotní personál a vyhrožoval. V soudní síni se také nechoval jako andílek, a to je ještě hodně mírně řečeno. A když obhájce zažádal o zbavení obhajoby nebo když devět soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem uvedlo, že se cítí podjati a žádali o zproštění případu, Krajský soud jako takový zažádal o celkové zproštění případu. I když Nejvyšší soud této žádosti nevyhověl a proces tak musel pokračovat, představa o Schottenhammelově povaze a chování byla už dost jasná.
Když si totiž například Schottenhammel vzal v soudní síni slovo, zmohl se pouze na urážky a napadání soudu. A kromě slovních urážek „zvládl“ ještě rozbití skleněné výplně dveří.
I když Krajský soud znovu zažádal o zproštění případu, nebylo mu vyhověno a další kolo tohoto únavného maratonu pokračovalo v květnu a červenci 1991. A nutno podotknout, že Schottenhammelovo chování se prudce zhoršovalo a došlo až k napadení soudce. Když tedy padl zmíněný rozsudek 11 let odnětí svobody a Schottenhammel byl navíc označen za psychopatickou osobnost s rysy agresivity a díky alkoholu a drogám i umocněnou sexuální deviací, zdálo se, že bude na pár let klid…
Z trestu 11 let byl Schottenhammelovi ukrácen jeden rok, protože přišla prezidentská amnestie. Nicméně Schottenhammel byl převezen do Horních Beřkovic a podrobil se psychiatrické a sexuologické ochranné léčbě. A protože byl nezpochybnitelně označen za sexuálního devianta s patologickou sexuální agresivitou, která navíc obsahovala výrazné prvky sadismu, bylo toto léčení nutné opravdu dlouhodobě. Jenže…
Schottenhammel se choval klidně a neměl žádné konflikty nebo spory. Byl tedy přeložen z uzavřeného oddělení na to otevřené. Protože působil jako vzorný pacient, dostával navíc pravidelné propustky k návštěvě rodiny. A to se později ukázalo jako obrovská chyba…
V září 2000 tak Schottenhammel odešel na propustku, ale nevrátil se. Později vyšlo najevo, že mu pomohla jedna žena a na pár dní jej u sebe ubytovala. Chtěla po něm sex, ale Schottenhammel to prý rázně odmítl. Nalezen a vrácen zpět do léčebny byl zhruba po týdnu na konci září, ale již o 2 týdny později utekl. Prostě proběhl kolem hlídače, přelezl plot a zmizel. Na svobodě byl 9 dní a zpět se vrátil jako podezřelý z vraždy.
Ta byla spáchána pravděpodobně 11. 10.2000, ale mrtvola ženy byla nalezena 14. 10. Tělo bylo v zásuvce na odkládání věcí zasunuté pod postelí. Hlava byla zabalena do dvou igelitů a kolem nich byl otočen a uvázán koaxiální kabel.
Oběť se jmenovala Andrea a do zmíněného bytu chodila pravidelně, jednalo se totiž o drogové doupě. Kriminalisté zjistili, že v den vraždy zůstala několik hodin sama a od té chvíle ji nikdo neviděl. A když zjistili, že se v tomto bytě zdržoval i Schottenhammel, navíc když v den vraždy majiteli bytu tvrdil, že Andrea někam odešla, stal se podezřelým číslo jedna.
Byl tedy zajištěn a přiznal se hned při prvním výslechu. Po uvalení vazby bylo Schottenhammelovi obvinění ještě rozšířeno o pokus vraždy 53leté Růženy M., ke kterému došlo 20. 9. 2000 během jeho prvního útěku v Teplicích.
Vzhledem k tomu, že moc dobře věděl, že mu velice reálně hrozí doživotí, začal Schottenhammel s různými obstrukcemi - snažil se prostě jen hrát o čas. Nebylo mu to nic platné a následný soudní proces jej hnal k řádné zodpovědnosti.
Krajský soud v Ústí nad Labem vynesl svůj rozsudek v listopadu 2001 – Josef Schottenhammel byl uznán vinným ve všech bodech obžaloby a odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. I když se na místě odvolal, opět mu to nebylo nic platné, protože Vrchní soud rozsudek potvrdil.
Zdroj: Panoptikum sexuálních vražd
