Článek
Hartmanová pocházela z Vlasatic u Brna, kde vedla dětský kroužek při Sdružení dobrovolných hasičů a kde působila i jako instruktorka. Bydlela v rodinném domě s manželem a dětmi, jenže rodina se točila v neustálém kolotoči splácení „výhodných“ půjček a úvěrů. Michaela se tedy snažila před sousedy nedat nic najevo a ulevovala si alkoholem a marihuanou.
Roku 2012, ve svých 30ti letech, zjistila, že je znovu těhotná. Neřekla nic manželovi ani nikomu z okolí a své těhotenství bravurně maskovala oblečením. Porodila v květnu 2012 a obě dvojčátka ihned zavraždila, zabalila mrtvolky do ručníku a ukryla do sklepa.
Příbuzní si ničeho nevšimli, protože její chování nijak nevybočovalo z normálu. A co hůř – po pár měsících otěhotněla znovu.
Ani tentokrát to nikomu neřekla, jen tu byl jeden „problém“, tedy aspoň pro Hartmanovou – těhotenství totiž zjistil gynekolog. Chodila tedy k němu na kontroly a před ostatními hrála svoje obvyklé divadlo. Mezitím s manželem řešili finanční situaci a zažádali o osobní bankrot. Soud první žádost zamítl a oni tak po pár měsících žádali podruhé. Bylo jim vyhověno v květnu 2013 a stalo se tak jen pár dní před další vraždou.
Ani tato pozitivní změna v životě ji totiž neodradila od zavraždění další holčičky, kterou porodila 15.5. Dítě udusila, dala do igelitové tašky a odnesla do sklepa.
Snažila se dál žít normální život a vraždy vytěsnit. Kdo to ale nevytěsnil z hlavy, byl gynekolog a dětská lékařka. Zdravotní sestra tedy byla poslána na kontrolu novorozence a když zjistila, že v domě žádné není a když ještě těhotná Hartmanová přestala chodit na prohlídky, začal mít gynekolog podezření. Když k němu Hartmanová potom přišla zjevně po porodu a řekla, že dítě zemřelo v porodnici, gynekolog zavolal policii.
Policie prohledala Hartmanovým dům, ale nic nenašla. Teprve ve sklepě byla nalezena rozkládající se mrtvola novorozené holčičky a kosterní pozůstatky dalších dvou miminek.
Hartmanová byla zatčena 18.7. a když pitva prokázala násilnou smrt všech tří miminek a také to, že všechna miminka patřila manželům Hartmanovým, Hartmanová se přiznala. Zavraždila dvě holčičky a třetí dítě neurčitého pohlaví, protože se u něj díky pokročilému stadiu rozkladu nedalo určit pohlaví.
Hartmanová tedy putovala do vazby a protože její zdravotní stav nebyl dobrý, byla hospitalizována v nemocnici brněnské vazební věznice. Zde potom své přiznání odvolala. Napsala dopis a v něm tvrdila, že se přiznala pod nátlakem, protože ji čtyři policisté nutili k doznání vraždy. Ve skutečnosti si prý nic nepamatovala.
Krajský soud v Brně začal o vině Hartmanové rozhodovat v únoru 2014. Jejím dětem bylo 7 a 12 let a jí samotné hrozilo doživotí. Soudní znalci z oboru psychologie a psychiatrie naznali, že děti nezabila pod vlivem žádné duševní poruchy, byla příčetná a plně schopná rozpoznat své jednání. Trpěla sice psychózou, ta ale neměla žádný vliv na činy, které spáchala. Navíc, i přes své podprůměrné IQ a konzumaci alkoholu a marihuany byla schopná posoudit své jednání.
Psychiatři také zkoumali, zda Hartmanová děti nezabila pod vlivem laktační psychózy, ale ani to prokázáno nebylo.
Michaela Hartmanová tedy byla odsouzena k trestu 22ti let odnětí svobody a ihned se odvolala k Vrchnímu soudu v Olomouci, který ale její odvolání zamítl a trest potvrdil.
Zdroj : Autorský text, Skutečné činy v Brně a okolí
