Článek
Rozběhlo se pátrání a kriminalisté dávali dohromady poznatky o mrtvém. Druhý den již věděli, že mrtvý Jan B. Pochází z Ostravy-Poruby, pracoval jako skladník, byl ženatý a spolu s jeho rodinou žil v bytě i nevlastní syn Petr Jankovský.
Hlavním podezřelým se již od začátku vyšetřování jevil právě Petr Jankovský, protože podle svědectví se v ten osudný den s nevlastním otcem pohádal a otčím odešel z domu.
Při prohlídce bytu kriminalisté objevili krvavé šmouhy a skvrny na koberci nebo naopak známky čištění. Především ale na válendě byly nalezeny stopy tkáně a tuku. Nicméně i po tomto nálezu Jankovský stále tvrdil, že otčím z bytu odešel, že se hádali každou chvíli a že s jeho zmizením nemá nic společného. Jenže jakmile mu kriminalisté sdělili svoje podezření, Jankovský se nečekaně přiznal.
Jak vypověděl, tělo uložil do válendy – respektive bezhlavý trup s chybějící pravou noho a prakticky rovněž oddělenou levou nohou, protože držela jen na kožním laloku. Tělo řezal kuchyňským nožem a sekáčkem na maso.
Při pitvě bylo zjištěno 11 bodných a řezných ran a příčinou smrti bylo vnitřní vykrvácení. Jankovský nejdřív udeřil otčíma pěstí do obličeje, poté bodl do hrudníku a zad. Otčím se bránil a vrah tedy přehmátl a znovu třikrát bodnul do břicha, beder a zad.
Vraždě tedy předcházela obyčejná hádka dvou mužů, kteří se neměli rádi a z nichž jeden velmi často pil – otčím totiž Jankovského obvinil, že je zloděj a že mu ukradl peníze. Po první rvačce a bodnutí do hrudníku nastal pomyslný klid před bouří, protože Jankovský svého otčíma dovlekl do koupelny a vany se studenou vodou. V tu chvíli mu ale z kabátu od pyžama sebral necelé dva tisíce, které později utratil, a šel si lehnout.
V noci pak viděl světlo v koupelně, otčíma ležícího na zemi v předsíni s nohama v koupelně, který se nehýbal ani nemluvil a je chroptěl. Když otčím ráno ležel na stejném místě, ale už nechroptěl, odtáhl Jankovský tělo do ložnice, uložil do válendy a začal uklízet.
Druhý den šel do hospody a pod vlivem alkoholu se potom doma začal zbavovat těla. Sekáčkem a nožem oddělil hlavu, odřízl jednu nohu a nachystal si druhou. Další den si dal hlavu s nohou do tašky a odložil je za nosník teplovodu, nic nezakrýval a spoléhal se na to, že vše zapadá sněhem. Cestou domů se stavil v pár obchodech nebo videopůjčovně a koupil pár věcí. Mezitím volali příbuzní a ptali se na otčíma – ať už matka v den vraždy nebo teta den po ní. Jankovský vždy lhal.
Po nálezu otčímovy hlavy už ale neměl čas zbavit se i těla, protože matka se z hospitalizace v nemocnici vrátila o den dříve.
Ve vazbě se Jankovský podrobil znaleckému zkoumání a soudní znalci nenašli žádné psychické onemocnění nebo výraznější poruchu. Jankovský prostě jen trpěl vztahem jeho rodičů k němu i sobě navzájem. V následném soudním procesu byl odsouzen k trestu 13 let odnětí svobody.
Zdroj : Autorský text inspirovaný knihou Bratrstvo tajných hrobů
