Článek
Když na místo přijela policejní hlídka a na klepání a zvonění se nikdo neozýval, rozhodli se policisté do přízemního bytu podívat oknem. A uviděli lidskou nohu v kaluži krve…
Když tedy přijely posily, rozhodli se policisté vniknout do bytu. A našli zde částečně nahé lidské tělo ženského pohlaví bez známek života, které mělo na sobě pouze tričko a lodičky. V kaluži krve byly zřejmé stopy bot a ve vzduchu byl cítit plyn. Někdo se snažil zamaskovat výbuchem plynu stopy trestného činu.
Protože ale v bytě již nikdo další nebyl, byť oba muži zákona v bytě přes okno viděli druhou postavu, bylo jasné, že pachatel se snažil o útěk a je zřejmě někde poblíž. O chvíli později tedy ve sklepě zadrželi mladého chlapce…
Následné ohledání místa činu zaznamenalo, že žena měla tričko několikrát poškozené, a to především v oblasti hrudníku a břicha. Na pravé straně krku byla mnohočetná poranění kůže a v umyvadle byla nalezena malá dýka o délce 22 cm.
Soudní pitva prokázala jako příčinu smrti 32leté Ivety P. mnohočetné rány do plic, jater, ledviny a dalších orgánů, přetnutí krkavice nebo hrdelní žíly. Ženě by nebylo pomoci, a to i vzhledem ke skutečnosti, že lékaři napočítali přes 80 bodných ran…
Mladík zadržený ve sklepě domu byl Václav Zvonař. Měl nadprůměrné IQ a ve svých 18 letech studoval průmyslovku. Během studia neměl kázeňské tresty, byl hodnocen jako klidný a vstřícný. Velmi dobře ovládal angličtinu, lyžoval, hrál házenou a neměl žádné konflikty se spolužáky…
Iveta P. se oproti tomu vyučila vazačkou květin, ale z nedostatku peněz se začala věnovat prostituci. Ze všech takto vydělaných peněz rekonstruovala byt a vždy říkala, že až vydělá dost peněz, tohoto nejstaršího řemesla zanechá a otevře si své květinářství…
Jakmile byl Zvonař předveden k výslechu, přiznal se k vraždě a ihned popsal, co se v osudný den stalo…
Viděl její inzerát v časopise, a tak jí zavolal a domluvil si schůzku. O sex ale zájem neměl – prvotní touha byla po penězích, protože si myslel, že prostitutka bude mít u sebe dost peněz. Jakmile se tedy ocitli v předsíni, podrazil jí nohy. Ona upadla a začala volat o pomoc. Protože mu vadil její křik, vytáhl z kalhot svůj nůž a začal bodat do hrudníku. Jakmile začala kopat nohama a trefila se mu do břicha, svoje bodání přesměroval do stehen a lýtek. Potom si umyl ruce, nasadil si rukavice a začal prohledávat byt. Než našel něco cenného, uviděl přes okno policisty. Prolezl tedy světlíkem a chtěl se schovat ve sklepě, kde byl později zadržen…
I když Zvonař později všemožně měnil svoje výpovědi, nebylo mu to nic platné – nikdo mu nevěřil…
Následné znalecké zkoumání proběhlo v roce 2001 a závěry byly celkem jasné. Václav Zvonař netrpěl duševní poruchou nebo chorobou, byla přítomná sexuální deviace patologické sexuální agresivity nebo útočného sadismu, kdy ale tato deviace neměla vliv na rozpoznávací schopnosti. Nicméně ty ovládací mohla podstatně snížit. Souběžně s normálním vývojem osobnosti se vyvíjel také ten sexuálně deviantní a Zvonař tak pod maskou bezproblémového mladíka prožíval i tu masku deviantní.
S tímto materiálem následně pracovala světská spravedlnost. Městský soud v Praze Václava Zvonaře uznal vinným ve všech bodech obžaloby a odsoudil jej k trestu odnětí svobody v délce 15 let a následnému ochrannému sexuologickému léčení ústavní formou. Zvonař se ihned odvolal a Vrchní soud později rozsudek opravdu upravil na konečných 12 let odnětí svobody a následnou ochrannou ústavní léčbu.
Zdroj: Panoptikum sexuálních vražd
