Článek
Jeho trojnásobná vražda byla tak brutální, že se nedá ani vypsat všechno, co svým obětem provedl a jak je po smrti znetvořil. Zcela zaslouženě dostal trest smrti.
Štefan Svitek se narodil roku 1960 na Slovensku v Brezně nad Hronom a díky své obludné brutální vraždě si vysloužil přezdívku Horehronský Rozparovač. Byl posledním popraveným v tehdejším Československu, kdy oběšen byl v Bratislavě 8.6.1989.
Roku 1983 se oženil s Mário Pokošovou, kdy jejich starší dcera měla již 2 roky a Mária byla těhotná s druhým dítětem. Roku 1987 čekala dítě třetí, ale osud jeho narození nechtěl. A ten osud měl jméno Štefan Svitek…
Jako těžký a recidivující alkoholik pracoval v rolnickém družstvu, kde se svými kolegy pil jako o závod.
Nejiná situace byla i 30.10.1987, kdy Svitek pomáhal sousedovi se dřevem. Slivovice a víno ze sousedových zásob teklo proudem, ale poté se ještě pokračovalo ve zdejší hospodě neb později ještě v hotelu Hron.
Když v noci dorazil domů, bylo zamčeno a on boucháním vzbudil manželku. Jenže dveře neotevřela a místo toho jej poslala tam, kde byl doteď. Svitka chytil vztek, šel do kůlny a vzal sekeru. Dveře poté vylomil a se sekerou v ruce šel do ložnice, kde na posteli ležela manželka a obě děti.
Když se Svitek zeptal manželky, proč mu neotevřela, žena neodpověděla, což Svitka znovu rozzuřilo a manželku udeřil do hlavy. Když se začaly probouzet děti, začal i je mlátit sekerou do hlavy… Všechny tři oběti tedy utrpěly tříštivé a otevřené zlomeniny lebky a zemřely prakticky během pár vteřin. A motiv? Potrestání manželky…
Co byl Svitek vlastně zač? Roku 1975 se s bratrem jako mladistvý vloupal do chatky a vykradl ji. Později kradl zaměstnavateli naftu a roku 1980 se opilý vloupal do garáže, poškodil auto a poté se vloupal do další garáže a auto, které v ní bylo zaparkované, se mu podařilo nastartovat. No jemu… Vlastně jim třem, protože Svitek měl celou dobu dva kumpány…
Ale co bylo horší, Svitek měl na svědomí také několik závažných sexuálních činů. Jako 16letý opakovaně znásilnil mentálně retardovanou ženu a jeho řádění neunikla ani nebohá zvířata – kromě opakovaného obcování s krávami přivázanému býkovi uřízl varlata a ten poté vykrvácel a musel být utracen. Ještě horší utrpení připravil jiné krávě, kterou píchal do krku nebo rodidel, uřezal jí vemeno, nacpal jí násadu od vidlí do přirození…
Roku 1983 ještě na hřbitově napadl jistou Otýlii H., kterou ohrožoval dýkou, uhodil ji do tváře, škrtil a nutil ji jít s ním za zeď hřbitova. Vyhrožoval jí přitom, že ji bodne do zad a několikrát ji udeřil střenkou do hlavy.
On sám později vypověděl, že například již v pubertě se píchal do varlat nebo řezal do šourku, píchal se do bradavek apod. Vzrušovalo ho to a představoval si, že to dělá ženám… A jeho představy se vlastně částečně zhmotnily ve vraždách jeho nebohé manželky a dvou nevinných dcer…
Jejich těla byla nalezena druhý den Máriinou sestrou. Mrtvoly byly tak zohavené, že není možné konkrétněji všechno popsat. Už jen věta, že každá z dcer měla vedle nohy vnitřní orgány, je strašná. Ovšem to nejhorší teprve přišlo s nálezem těla manželky. Její tělo bylo totiž naprosto zdevastováno a doslova vykucháno. Její vnitřnosti a pohlavní orgány byly mimo tělo a naprosto zmasakrované. A protože Mária byla v době smrti v pokročilém stadiu těhotenství a pohlavní orgány jí Svitek vyřezal z těla, ležel kousek od jedné z dcer naprosto rozřezaný mrtvý plod…
Ihned po činu Svitek utekl, byť i on sám věděl, že svůj osud dopadení pouze oddálil. Neměl sice konkrétní cíl, přesto podvědomě mířil do Kysuce, kde se vloupal do bývalého domu svých rodičů, kde ale byli neznámí prázdninoví návštěvníci na rekreaci. Strávil tu noc a protože měl ráno žízeň, vypil alpu, kterou zde našel.
Po chvíli pod vlivem alkoholu dostal touhu vyřezat si varlata, ale protože nůž byl tupý, použil jednu žiletku, kterou měl u sebe. Tu, kterou před chvílí řezal mrtvý nenarozený plod…
Začal ale krvácet a nechal toho. Našel tedy provaz a zkoušel se oběsit. Následný nezdar měl pouze jeden důvod – Svitkovo tělo se prostě podvědomě bránilo a oprátka tento nápor a zmítání těla nevydržela.
Když se vzpamatoval a byl celý bolavý, uviděl venku služební auto VB a přihlásil se jim.
Následné výslechy obsahovaly opravdu hnusné, nejbrutálnější a nejzrůdnější popisy všech vražd. Svitek nezatajil absolutně nic, odpověděl a popsal vše do nejmenších detailů.
A protože bylo potřeba jednoznačně určit, zda byla tato lidská zrůda příčetná, podrobil se Sitek znaleckému zkoumání. Během něj vyšly najevo další otřesné skutečnosti, kdy se Svitek přiznal, jak ubližoval slepicím, žábám neb kočkám. A to již v dětském věku…
O manželce a dětech nemluvil zrovna s láskou, spíš neutrálně. Brali se kvůli Máriinu těhotenství, nebylo to manželství z lásky. Postupem času se Svitek zamiloval do jiné ženy a rozhodl se rozvést. Nicméně k tomu nedošlo, protože švagrová mu to důrazně rozmluvila. Svitek ale v duchu dál psychicky trpěl, jak to sám nazval, a když se k němu manželka zachovala tak nevděčně, jak to do protokolu nadiktoval sám Svitek, pomstil se jí tou otřesnou vraždou…
Závěr znalců byl tedy jasný a Svitek byl označen za psychopatickou osobnost s výraznými poruchami emotivity, výraznou agresivitou a poruchami v oblasti sexuality – sadomasochismem, zoofilií a nekrofilií. Rozpoznávací a ovládací schopnosti byly sníženy, jeho pobyt na svobodě byl vyhodnocen jak vysoce nebezpečný pro společnost. A protože léčba byla nemožná, ochranné léčení formou detence tehdy nešlo praktikovat z důvodu ochrany ostatních vězňů, znalci nenavrhli žádné řešení a tím pádem se nad Svitkem začala velmi pravděpodobně vznášet popravčí smyčka.
A nutno podotknout, že tohle bylo jasné i Svitkovi. Ve snaze uniknout trestu smrti zažádal o kastraci, nebránil se ani lobotomii, ale nebylo to k ničemu. Krajský soud v Banské Bystrici jej v květnu 1988 odsoudil k trestu smrti a když bylo Svitkovo odvolání zamítnuto o pár měsíců později, došlo 8.6.1989 k výkonu popravy a Štefan Svitek se tak propadl do horoucího pekla.
Zdroj : Autorský text, Panoptikum sexuálních vražd
