Škoda 110 R: Kupé, které chtělo být sporťákem… a občas se mu to i povedlo

Škoda 110 R vznikla v roce 1970. V době, kdy auta měla hlavně sloužit - ne vzbuzovat touhu.
Přesto se v Mladé Boleslavi objevil dvoudveřový vůz s dlouhými dveřmi, splývavou zádí a bezrámovými okny.

Na papíře to byla jen další varianta řady 100/110. V realitě to bylo auto, které vypadalo jinak než všechno kolem.

Ne proto, že by bylo technicky převratné, ale proto, že si dovolilo vypadat jako sen.

Erko nevzniklo jako vzdor proti systému. Vzniklo spíš „mezi řádky“.

Konstruktéři pracovali s tím, co měli:
– platforma řady 100
– motor vzadu
– dané výrobní možnosti
– nulový prostor pro experiment

Kupé nebylo v plánu jako sportovní model. Byla to „atraktivnější karoserie“ existující techniky.

Jenže v zemi, kde všechna auta vypadala podobně, byl i jiný tvar malou revolucí.

Erko tak nebylo odpovědí na trh. Bylo odpovědí na vnitřní potřebu:
„Zkusme, jestli může být auto i krásné.“

Design udělal z Erka legendu dřív, než se rozjelo.

Dlouhé dveře.
Nízká linie střechy.
Velké prosklení.
Zadní okno, které plynule přecházelo do zádě.

Auto vypadalo rychle… i když stálo!

Ve srovnání se sedany 100/110 působilo jako z jiného světa. A právě v tom byl klíčový paradox:

Erko slibovalo víc, než mohlo splnit.

Vypadalo jako sportovní vůz, ale technicky jím nebylo.

A přesto ho tak lidé vnímali.

Pod karoserií se skrývala realita socialismu:

Papírově nic výjimečného. V praxi ale něco zajímavého.

Motor vzadu znamenal:

Erko nebylo rychlé v přímce, ale bylo hbité v zatáčkách.

Řidič musel vědět, co dělá. Zadní náhon odpouštěl méně než běžné rodinné vozy.

Tohle nebylo auto, které vás jen vezlo. Tohle bylo auto, které vás učilo řídit!

Teprve v rukou závodníků se Erko nadechlo.

Na rallye i okruzích se ukázalo, že lehká karoserie a zadní náhon mají potenciál.

Vrchol přišel v roce 1977 – Rallye Monte Carlo.
Tovární tým Škody obsadil dvě první místa ve své třídě.

Najednou to nebyl „hezčí sedan“. Najednou to byl vůz, který něco dokázal!

Ne výkonem, ale charakterem!

Erko se stalo symbolem toho, že i omezené podmínky mohou dát vzniknout něčemu výjimečnému.

-----

že…
… závodní Škody odvozené od Erka měly motor uložený jinak než sériový vůz? U speciálů se měnil sklon agregátu i jeho uložení, aby se snížilo těžiště a auto bylo čitelnější v zatáčkách.
Zvenku to pořád vypadalo jako „obyčejná škodovka“, ale uvnitř to byl úplně jiný stroj!

-----

Erko nebylo masové.

Bylo dražší než běžné modely. Vyrábělo se v menších počtech.
Na ulici bylo spíš výjimkou než pravidlem.

Pro mnoho lidí existovalo jen:

A právě to z něj udělalo ikonu. Nebyl to vůz každodenní reality.
Byl to vůz touhy!

-----

že…
… někteří majitelé Erka si schválně nechávali původní ochranné fólie na prazích a hranách dveří? Ne proto, že by byli puntičkáři, ale proto, že věděli, že tohle auto se už podruhé nekoupí.

Erko nebylo jen dopravní prostředek… bylo „něco navíc“ v době, kdy se všechno mělo dělat stejně.

-----

Dnes už víme, že:

Ale právě proto je autentické.

Je to auto z doby, kdy se sny musely vejít do tabulek, a přesto si našly cestu ven.

Erko není Ferrari východu.
Je připomínkou, že i v omezeném světě může vzniknout něco, co má styl, charakter a tvář.

Škoda 110 R nebyla sportovním vozem, ale byla autem, které chtělo být víc než jen prostředkem.

A někdy ...... na klikaté silnici, v rukou nadšence, v závodním tempu se mu to opravdu povedlo.

Proto si ji pamatujeme! Ne jako technický zázrak, ale jako sen, který dostal kola.

TeeMko Signature – Dovětek autora

Každý článek je malý výboj ve vesmíru slov. Někdy zasvítí, jindy zanikne ..... ale smysl má jen tehdy, když ho někdo zahlédne. Pokud jste ten záblesk zahlédli i vy, nechte po sobě stopu. Každá reakce, sdílení či podpora pomáhá tvořit nový vesmír obsahu, kde kvalita stále září.