Článek
Česká Chance Liga má za sebou další moment, který se zapíše do učebnic nikoliv fotbalové krásy, ale zákulisního vlivu a selektivní spravedlnosti. Nedělní šlágr mezi Slavií a Viktorií Plzeň směřoval k naprosto spravedlivé remíze 1:1.
Jenže v čase 100:33 se v Edenu nakonec slavilo vítězství domácích. Postaral se o to explzeňský útočník Tomáš Chorý, který dostal k dispozici nevídaný luxus – opravný pokus při exekuci pokutového kopu.
Formálně vzato bylo dodrženo přesně to, co pravidla popisují. Plzeňský Doski po svém faulu neudržel nervy na uzdě a vběhl do pokutového území o čtvrt sekundy dříve, než se Chorý dotkl míče. Penaltu sice vytáhl Wiegele na tyč, jenže videoasistent u monitoru okamžitě spustil stopky, začal měřit milimetry a rozhodčí Volek nekompromisně nařídil penaltu opakovat.
Napodruhé už se Chorý nemýlil a Slavia brala všechny tři body.
Bezmoc na plzeňské lavičce
Tenhle verdikt vyvolal okamžitou explozi emocí na plzeňské střídačce. Nový trenér Viktorie Radoslav Kováč jen nevěřícně kroutil hlavou a jeho asistenti se museli držet, aby nevběhli na hrací plochu. Zřejmě padly i nějaké tresty.
Plzeňští fotbalisté obklopili rozhodčího Volka, gestikulovali a dožadovali se aplikace selského rozumu. Marně.
Frustrace Plzně byla naprosto pochopitelná. Tým na hřišti nechal duši, takticky dokázal slávistický tlak eliminovat a zákrok Wiegeleho měl být klíčovým momentem zápasu.
Místo toho inkasovali tvrdý direkt od muže u videa, který zničil jejich celozápasové úsilí. „Tohle už nemá s fotbalem nic společného,“ ozývalo se bezprostředně po odpískání z realizačního týmu Západočechů. Pocit křivdy a bezmoci vůči systému byl v tu chvíli stoprocentní.
Kde byl duch hry?
Na první pohled šlo o triumf moderní technologie. Na pohled druhý, realističtější, však situace otevřela hlubokou diskuzi o tom, jak moc se videoasistent snaží zasahovat do osudu klíčových utkání.
K předčasnému vběhnutí hráčů do vápna dochází, obrazně řečeno, u devíti z deseti realizovaných penalt v soutěži. Hráči obou týmů běžně porušují tuto hranici na všech stadionech, od Ostravy po Jablonec. Kolikrát za sezónu se však kvůli tomu penalta skutečně opakuje?
Odpověď je jednoduchá: prakticky nikdy. Komise rozhodčích i samotný VAR tyto mikroskopické prohřešky v naprosté většině případů velkoryse přehlížejí s odkazem na takzvaný „duch hry“.
Tehle benevolentní přístup se ale mění, když jde o zájmy marketingově a politicky nejsilnějších klubů v zemi. Když se trápí Slavia v klíčovém domácím zápase s rivalem a hrozí ztráta bodů, stává se z fotbalových pravidel najednou nedotknutelné dogma a zkoumá se každičký detail.
Ostatně, řada z nás letos viděla mistrovství světa. Tohle je globální nešvar.
Znechucení fanoušci
Reakce fotbalové veřejnosti na sebe nenechala dlouho čekat. Sociální sítě okamžitě zaplavila vlna absolutního znechucení ze strany nestranných fanoušků i příznivců Plzně. Komentáře (někdy přestřelené) typu „Zase pentle, jste trapní“ nebo „Čínská tržnice Eden už to koupila“ jasně ilustrují, jak lidé nedělní verdikt vnímali.
Fanoušci se v diskusích otevřeně ptali, zda by rozhodčí našli stejnou odvahu nechat opakovat penaltu, kdyby se situace odehrála na opačné straně hřiště a slávistický obránce vběhl dříve do vápna při neproměněné penaltě Plzně. Odpověď většiny diskutujících byla jednoznačná: obsluha VAR by v takovém případě seděla tiše, se založenýma rukama, nikdo by nic neopakoval a zápas by se dohrál za stavu 1:1.
To je samozřejmě jen spekulace, ale vzácně se na ní shodnou takřka všichni.
V Lize mistrů nepomůže nikdo
Právě tato selektivní úpěnlivost, kdy se pravidla aplikují chirurgicky přesně jen tehdy, když se to hodí těm silnějším, ničí důvěru fanoušků. Slavia sice po 9. kole vede ligu o tři body, ale toto domácí „připískávání“ silnějším má pro český fotbal fatální následky.
Když jsou totiž tuzemští giganti zvyklí, že jim domácí rozhodčí a úzkostlivý VAR v krizových momentech umetou cestičku, zažijí na evropské scéně brutální šok. V Lize mistrů totiž českým týmům nikdo nepomůže. Tam žádný protekční metr neexistuje a zahraniční rozhodčí neodpustí ani milimetr.
Dokud budeme v domácí lize uměle chránit a zvýhodňovat ty silnější na úkor férovosti, nemůžeme se divit, že v milionářské soutěži české kluby hrají roli fackovacích panáků a jsou tam do počtu. Skutečnou kvalitu a odolnost mikroskopickým ohýbáním pravidel v Edenu nevybudujete
Tohle není jen o Slavii. Je to o tom, jaké prostředí tu chceme vybudovat. V září 2026 to stále vypadá, že je to pěkný hnus.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
sledování zápasu Slavia – Plzeň
