Článek
Při pohledu na čtvrtfinále letošního MS v hokeji je jednoduché být pesimistou. Švédové, český soupeř v této fázi turnaje, hrají doma, mají tým plný hvězd NHL. Aby jich nebylo málo, těsně před začátkem vyřazovacích bojů se k nim připojil i hvězdný William Nylander z Toronta. Proč by ale hráč, jehož tým z play off NHL vypadl měsíc před finále, měl být rozhodujícím jazýčkem na vahách?
Hvězdy proti týmu
Na papíře jsou Švédové silnější, podobně jako tomu bylo před rokem v Praze. Čechy s poněkud menší pompou než Nylander posílil David Kämpf, který musel ještě na poslední chvíli zjišťovat, zda má dorazit do Herningu, nebo do Stockholmu. Na rozdíl od Nylandera se však jedná o hráče, který dal gól ve finále MS, loni v Praze pečetil do prázdné branky výhru domácího týmu nad Švýcary. Pokud jde o Nylandera, ten byl u triumfu Švédů v roce 2017 v Kolíně nad Rýnem. Proti Kanadě jel první nájezd, ovšem neproměnil.
Švédové loni vyhráli před střetnutím s českým týmem všechny zápasy, a takovou bilanci teď nemají. Stejně jako Češi klopýtli jednou, také v posledním kole skupiny se zámořským gigantem. Lze tedy mít za to, že šance jsou mnohem vyrovnanější než loni. Češi si budou na soupeře mnohem víc věřit, protože až do posledního kola procházeli skupinou jako nůž máslem.
V tom však paradoxně může být problém. Český tým letos má výraznější hvězdy než loni. Zejména David Pastrňák je vyloženě posedlý přetahováním střídání. Hokej ho evidentně baví, což dokládá výjimečnými statistikami. Žádný jiný hráč nenasbíral ve skupině víc bodů než on, a žádný tým nedal víc gólů než Češi.
V tabulce kanadského bodování turnaje dominují ostrostřelci české první formace. Jen Kanaďané jakžtakž drží krok.
Z občasného předržování puku v první české formaci však tu a tam pramení ztráty, rychlé protiútoky soupeře a zbytečné fauly. Znát to bylo proti odpočatým Američanům, kteří měli v pondělí volno, zatímco Češi hráli těžký zápas s Německem (5:0). Proti Švédsku ve čtvrtfinále bude rozhodující, aby i velké hvězdy našeho týmu dodržovaly herní režim a střídaly včas.
Ano, Pastrňák může rozhodnout nádherným sólem, elektrizující kombinací s Romanem Červenkou nebo samostatným únikem, klidně i v prodloužení napínavého duelu. Jenže do té doby je potřeba držet se při zemi. Švédy porazíme jako tým, nikoli velikostí ega. V tom je náš čtvrteční soupeř nepřekonatelný.
Kladná bilance z poslední doby
Švédové patří k našim nejčastějším soupeřům na MS a zpravidla je to ideální soupeř pro semifinále. Při posledních třech zlatých jízdách českého týmu, ve Vídni 2005, v Kolíně nad Rýnem 2010 i v Praze 2024 jsme silnému Švédsku vystavili stopku právě v této fázi turnaje. Ve všech případech to byly fantastické zápasy: v Rakousku výhra 3:2 v prodloužení, v Německu srovnání 8 sekund před koncem a postup na nájezdy a v Praze zostuzení suverénního soupeře sedmi góly.
Čtvrtfinále je poněkud ošemetnější záležitost. Úplně nejhorší varianta je, pokud má tým za sebou dva nebo tři zápasy, ve kterých je jednoznačným favoritem, a pak najednou musí přepnout na vyšší rychlost. Pomyslnou třešinkou na takovém kyselém dortu v podobě vyřazení je situace, kdy si tým dokonce troufne v posledním kole šetřit některé hráče, aby byli čerství na čtvrtfinále. Dojeli na to například Švýcaři před dvěma lety v Rize, kde je dokonale zaskočilo Německo. To následně postoupilo do svého prvního finále od roku 1953.
Bilance se Švédy na MS za posledních 10 let. Český tým dokázal zvítězit ve čtyřech ze šesti střetnutí, z toho dvakrát o 3 góly nebo více.
Nic takového ale letos neplatí. Jak Češi, tak Švédové zakončili skupinu nejtěžším zápasem. A oba týmy jej prohrály, což je vítaná facka před takto důležitým zápasem. S ohledem na to, že Švédové jsou tím spíš k poražení, čím větší sebedůvěru mají, je to možná trochu škoda. Kdyby však v úterý Kanadu zdolali, vůbec bychom se s nimi nestřetli.
Otázka brankářů
Trenér Radim Rulík vyzkoušel ve skupině oba brankáře. Karel Vejmelka podal vynikající výkon proti Američanům v posledním kole a přestože inkasoval čtyřikrát, připsal si dalších 50 zákroků. Naproti tomu Daniel Vladař je procentuálně v tuto chvíli na třetím místě žebříčku brankářů. Proti Němcům vychytal možné i nemožné a měl k tomu ještě dobře postavené tyče.
Osobně bych postavil do branky proti Švédům právě gólmana Calgary. Byl by to ovšem nezvyklý tah, protože poslední duel ve skupině by měl odchytat brankář, kterému trenérský štáb věří i na play off. Roli hraje i to, jaký typ zápasu to se Švédy bude: pokud lze počítat s mnoha střelami soupeře, je lepší Vejmelka (jako s USA), pokud bude střel méně, zato nebezpečnějších, volil bych Vladaře (jako s Němci). Švédové obvykle spadají spíš do té druhé kategorie, jejich letošní tým však je velmi ofenzivně laděný.
Daniel Vladař nulou proti Německu notně zahýbal pořadím nejúspěšnějších brankářů turnaje. Jeho nasazení proti Švédům by ovšem bylo překvapením.
Ať už padne volba na kohokoli, je jisté, že jen brankář postup českého týmu nezajistí. Bude k tomu potřeba i důsledná práce obrany, k čemuž patří především čištění prostoru před brankou, tvrdá hra, vhodné napadání a disciplína. Nic z toho proti Američanům nefungovalo, a ve čtvrtfinále bude muset. Pokud totiž hrajete třetinu zápasu v oslabení, nedá se proti kvalitnímu soupeři na úspěch vůbec pomýšlet.
Je zlatý hattrick reálný?
V předchozím článku jsem si dovolil se zasnít a představil jsem si, jaké by to bylo, kdyby český tým po čtvrtině století opět zaútočil na zlatý hattrick. Tenhle úspěch nedokázala zopakovat Kanada, Rusko ani Švédsko, a protože Češi jsou aktuálními mistry světa, je jaksi logické, že je řada právě na nich.
Co k tomu bude potřeba? Samozřejmě kopec štěstí, kterému se ale musí jít naproti. Herní styl, kterým se český tým na posledních dvou mistrovstvích světa prezentuje, má hlavu a patu. Dokáže si vybrat slabší chvilky, a není jich úplně málo, z mužstva je ovšem cítit chuť do hry a hlad po úspěchu. To jsou naprosto klíčové ingredience, z nichž lze upéct vítězný dort v jakémkoli sportu. Hlavní tedy bude zachovat trenérský štáb, který dokázal národnímu týmu tyhle zásady vštípit.
V roce 2026 pořádají mistrovství světa Švýcaři, kteří o něj přišli v temném covidovém roce 2020. Bylo by nesmírně stylové vybojovat zlatý hattrick doma v Praze a následně v domovech týmů, které nám v posledních letech pijí krev nejvíc, tedy Švédů a Švýcarů. Ano, je to pořádná dávka optimismu. Když ale v posledních sedmi letech sledujete Davida Pastrňáka kroužit ve třetině soupeře, najednou vám nepřipadá nemožné vůbec nic.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
