Článek
V srpnu roku 1587 přistála u východního pobřeží dnešních Spojených států malá skupina anglických kolonistů. Vybrali si ostrov Roanoke, který leží mezi pevninou Severní Karolíny a bariérovými ostrovy zvanými Outer Banks. Bylo jich asi 120 a jejich úkolem bylo založit první stálou anglickou kolonii v Novém světě. O tři roky později po nich nezůstalo vůbec nic.
Když se guvernér John White v roce 1590 vrátil z Anglie se zásobami, přivítalo ho ticho. Dřevěné palisády stály, ale domy byly rozebrané a žádné lidské ostatky se nenašly. Na kůlu vchodové brány bylo vyryto jediné slovo: CROATOAN.
Kde přesně ležela osada Roanoke
Ostrov Roanoke najdeme u pobřeží Severní Karolíny, mezi pevninou a písečnými bariérovými ostrovy Outer Banks. Dnes sem vede most z města Manteo, které leží přibližně 350 kilometrů na jih od Washingtonu D.C., hlavního města USA.
V 16. století šlo o odlehlé, nehostinné místo, obklopené močály a písečnými dunami. I zásobování z moře bylo problematické; kvůli mělkým vodám a proměnlivým proudům tu Angličané ztratili hned několik lodí.
První pokusy o kolonizaci
Založení osady financoval sir Walter Raleigh, jeden z nejvýznamnějších mužů královny Alžběty I., který chtěl pro Anglii získat nová území i vliv. Severní Amerika byla tehdy země prakticky nekolonizovaná a její nedotčenost značně atraktivní pro světové mocnosti.
První expedice z roku 1585 skončila konfliktem s domorodými kmeny a musela být ukončena. Druhá, kterou vedl John White, přivezla mimo jiné i ženy a děti. Poprvé se tak evropská kolonie v Americe stala pokusem o skutečné osídlení, už nešlo jen o vojenský experiment.
White se brzy musel vrátit do Anglie pro zásoby, ale kvůli válce se Španělskem (v roce 1588 byla u Británie rozprášena slavná španělská „armada“) se zpět dostal až po třech letech. Na místě osady našel jen prázdné hliněné domky a vyrytý nápis CROATOAN.
Žádný maltézský kříž nikde neviděl. Právě tohle znamení si dohodl s kolonisty jako symbol pro případ odchodu vynuceného násilím nebo útokem zvenčí.
Pokřtění Virginie Dareové, vnučky Johna Whitea, prvního dítěte anglického původu, které se narodilo na americkém kontinentu.
Co znamenalo „CROATOAN“?
Slovo odkazovalo na tehdejší domorodý kmen Croatan, žijící na nedalekém ostrově Hatteras.
White se chtěl na ostrov okamžitě vydat, ale počasí to nedovolilo. S poškozenou lodí se musel vrátit do Anglie kvůli neodkladným opravám.
Nikdy poté už se na Roanoke nevrátil a jeho osadníci se stali první velkou záhadou amerických dějin. White, zklamaný z neblahého osudu amerických kolonií, dožil na Raleighových panstvích v Irsku.
Kdo byli Croatané
Byl to domorodý, tedy indiánský kmen z oblasti zmíněného ostrova Hatteras a okolních ostrůvků na členitém pobřeží Severní Karolíny. Patřili k algonkinské jazykové skupině a s prvními kolonisty často obchodovali.
Po roce 1600 natrvalo mizí z písemných pramenů. Pravděpodobně se smísili s jinými kmeny nebo, možná, s přeživšími kolonisty z Roanoke. Jejich jméno přežívá dodnes v legendách i mezi členy nedalekého kmene Lumbee, který se hlásí k jejich odkazu. Ovšem bez přesvědčivých důkazů.
Kam se kolonisté poděli?
Za více než čtyři staletí samozřejmě vzniklo nesčetné množství teorií.
Ta nejpravděpodobnější říká, že se kolonisté skutečně přesunuli k přátelskému kmenu Croatanů, kde se asimilovali. Vzkaz, který zanechali, by tomu nasvědčoval. Kolonisté neznali místní krajinu a její specifika a indiánské kmeny je mohly leccos naučit.
Některé kmenové rodiny z oblasti později mluvily o předcích se světlou pletí a šedýma očima, což by tuto hypotézu podporovalo.
Jiné teorie mluví o hladu, nemocích, nebo případně útoku nepřátelských kmenů z pevniny.
Přidaly se i bizarnější verze: tajná španělská výprava, která kolonii zničila jako trest za porážku ve válce, zkažená voda a dokonce i prokletí nebo únos mimozemšťany.
Nic z toho se ale nikdy nepodařilo doložit.
Nové stopy
V posledních letech se ovšem objevily nové důkazy.
Archeologové na ostrově Hatteras našli kovové nástroje, střepy evropské keramiky a drobné předměty z 16. století, tedy přesně z období zmizelé kolonie.
Další výzkumy na pevnině v oblasti zvané Site X (u říčky Albemarle Sound) naznačují, že se část osadníků mohla rozptýlit po okolí.
Žádný důkaz ale zatím stoprocentně nepotvrdil, že by delší dobu přežili. Nenašly se žádné kosti, hroby ani dobové záznamy. Jediné, s tím si musí badatelé vystačit, je trocha kovu, střepů a hypotéz.
Záhadné kameny
Na konci 30. let 20. století se záhada Roanoke znovu dostala na titulní strany.
Na univerzitu v Atlantě jistý Lewis Hammond přinesl kamennou destičku s nápisem. Mělo se jednat o vzkaz od Eleanor Dareové, dcery guvernéra Whitea, která byla jedním z původních kolonistů.
Text na kameni popisoval, že většina osadníků zemřela, a že přeživší odešli „na západ od tohoto místa“.
Nález vyvolal senzaci. Během několika málo let od prvního nálezu se objevilo přes čtyřicet dalších kamenů, tvořících údajnou sérii deníkových záznamů.
Podle nich měla Eleanor Dare žít ještě několik let v zajetí u domorodců, porodit dítě a nakonec zemřít na jihu dnešní Georgie. Brzy se ale ukázalo, že tenhle příběh je až podezřele dokonalý.
Lingvisté zjistili, že jazyk nápisů odpovídá spíše moderní angličtině, než té z 16. století. Geologové zase poukázali na to, že rytiny jsou příliš čerstvé. V 70. letech ukázala analýza, že neprojevují takové známky stárnutí, jaké by za 400 let musely nevyhnutelně nastat.
Bylo takřka jasné, že se jedná o podvrh. Je to prokázáno u všech kamenů s výjimkou toho prvního. U něho nechávají archeologové malou pravděpodobnost, že by mohl být pravý.
A o Hammondovi už nikdy nikdo neslyšel. Ani u něj nakonec není jisté, jestli vůbec existoval, nebo jestli si ho někdo nevymyslel, aby kryl sám sebe.
V každém případě se z takzvaných „Dare Stones“, jak byly tyto destičky nazvány, stalo varování: i záhady mají svou ekonomiku a čím víc se o nich mluví, tím větší je šance, že si někdo začne vyrábět vlastní důkazy.
John White zkoumá nápis po návratu na opuštěné Roanoke po třech letech.
Americká záhada, která nikdy nezmizela
Roanoke se v průběhu let stala součástí americké mytologie.
Zmizení celé kolonie inspirovalo desítky knih, filmů a televizních pořadů – od klasických dokumentů od National Geographic a History Channel až po hororovou sérii American Horror Story: Roanoke (2016).
Motiv „ztracené osady“ se objevuje i ve videohrách jako Assassin’s Creed III nebo The Secret World, a dokonce i v několika epizodách seriálu Lovci duchů.
Roanoke se tak z kolonizačního fiaska proměnila v trvalý popkulturní symbol. V záhadu, která se v Americe vypráví znovu a znovu.
Proč nás to pořád zajímá
I ve století satelitů, všudypřítomných kamer a všetečné umělé inteligence nás stále přitahují věci, které nejsou spolehlivě vysvětlené.
Roanoke je připomínka toho, že dějiny nejsou jen seznam dat, ale zahrnují i prázdná místa na mapě. Někdy jsou s otazníkem.
V době, kdy jsme si dávno zvykli, že všechno se dá dohledat v řádu sekund, je tenhle příběh z 16. století zvláštním způsobem osvěžující.
I kdyby se zítra objevil naprosto nezvratný důkaz, že kolonisté žili dál na ostrově Hatteras (což je ostatně pravděpodobné), pro většinu lidí by Roanoke zůstala záhadou. Tak jako Pluto i po 20 letech od vyřazení zůstává v našich očích planetou.
V současném světě už nezbývá mnoho záhad, alespoň ne takových, které by se mohly rovnat se zmizením kolonie Roanoke. Právě proto nás tak zajímají.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
