Článek
Darja Kaščejevová je nepochybně velmi talentovaná filmařka. Je jasné, že bez totálního nasazení a odevzdání se své práci by těžko dosáhla tak pozoruhodných výsledků.
Její vystoupení při Českých lvech ale bylo falešně ublížené, nemístně agresivní, neúměrně dlouhé a celkově velmi nepovedené. Chápu ještě snahu filmařky upozornit na to, že skloubit profesi umělkyně a matky není vždy jednoduché. Ale pokud chtěla opravdu poukázat na tuto skutečnost a pomoct někomu dalšímu, hrubě se jí to nepovedlo.
V jejím hysterickém přednesu totiž znělo až moc falešných tónů. Vždycky jsem měl za to, že mít možnost stát se matkou a přivést na svět nový život je ženské privilegium. Největší zázrak, který byl se všemi těžkostmi a bolestí dopřán právě ženám.
Z Kaščejevové jsem ale tento pocit neměl. „Já jsem čerstvou absolventkou FAMU, jsem žena, mám 37 let a moje vaječníky stárnou. Proč si musím vybrat mezi kariérou a mateřství jen proto, že mám dělohu?“ hřímala filmařka.
Odpověděl bych jí na to větou, kterou často říkám i svým dětem: jsou chvíle, kdy člověk v životě nemůže mít všechno najednou. A když ano, holt něco (anebo všechno) bude logicky více či méně šidit.
Rozhodnout se pro roli matky (a 37 let je věk, kdy už příliš času nezbývá…) je nepochybně zásadní věc. A příchod dítěte život vždycky zásadně změní. Ubere logicky čas na to věnovat se jen sám sobě a svým cílům, protože najednou je tady další člověk, který je na něm minimálně na pár let totálně závislý.
A je tady také moře lásky, empatie, ale i trápení, obav a obětování se. To všechno k roli mámy (ale rodiče obecně) prostě patří. A být dobrým rodičem a naplno dělat i kariéru je nepochybně mnohem těžší než dělat jen jedno.
Darja Kaščejevová ještě matkou není. Do svých 37 let byla studentkou a nadějnou filmařkou. Jestli se chce stát mámou, je na ní. Chce to odvahu a také odříkání. A určitě i co nejvíc pomoci od okolí a třeba i od partnera, s nímž by se o nový život starala.
Hysterické vykřikování na Českých lvech po boku zoufalé feministické aktivistky Lindy Bartošové ničemu nepomůže. Kdo má za Kaščejevovou rozhodnout, zda se stát matkou a obětovat tím logicky i část času a pozornosti novému životu na úkor uměleckých ambic, anebo to prostě udělat nechce?
Tohle rozhodnutí je jen na ní. Pokud odvahu k tomu stát se matkou nenajde, anebo prostě upřednostní svou kariéru před mateřstvím, nechť to udělá. Je to její právo a volba. A že pro někoho může vypadat jako trochu sobecká? Může, to je jeho problém.
Jen by zodpovědnost za tuhle volbu neměla chtít nadaná filmařka házet na stát, společnost a svět kolem ní. Tohle alibi neplatí i kdyby na Českých lvech hystericky mluvila třeba hodinu. Bude to její volba. Tak ať se rozhodne správně a také dospěle. V 37 letech by to už měla zvládnout.
