Článek
Pokud jde o zveřejnění toho, jak Andrej Babiš naloží se svým střetem zájmů, když se stane premiérem, není ani tak důležité, jestli vznesl tento požadavek prezident Petr Pavel až při jejich posledním jednání 12. listopadu nebo už dříve.
Zásadní je, jestli je toto zveřejnění důležité a jestli na to má prezident a veřejnost právo. Prezident na to, aby znal konečné řešení, které předseda ANO zvolí, jistě právo má. Respektive je logické, aby ho slyšel, když svým rozhodnutím jmenovat ho premiérem střet zájmů způsobí.
Ale pokud jde o veřejnost, je to stejné? Vlastně je to ještě zásadnější! Aby o zvoleném řešení lid slyšel, než vůbec nastane. A to jednoduše proto, že střet zájmů Andreje Babiše nebude střetem zájmů soukromé osoby, ale předsedy české vlády.
A jak podotkla i prezidentská kancelář, následky takového střetu zájmů může velmi neblaze pocítit celá země. Proto má i celá země právo na to, aby taková veřejná debata proběhla. Aby Andrej Babiš zvolené řešení detailně popsal, vysvětlil a obhájil před protiargumenty.
Jen taková diskuse bude plně demokratickým řešením nastalé situace. Demokracie totiž nestojí jen na naplnění právních formulací ústavy nebo zákonů. Především jde o zřízení, které má umožnit svobodné nalézání nejmorálnějších a nejlepších řešení věcí veřejných. A to se neděje primárně v politických orgánech, ale ve veřejné debatě.
V tuto chvíli je proto úplně jedno, kolik procent hlasů ANO dostalo, protože o tom, jak Andrej Babiš jako premiér naloží s Agrofertem, veřejnost nic před volbami neslyšela, a tedy o tom nehlasovala.
A dalším důvodem k masivní veřejné diskusi je naprostá bezzubost zákona o střetů zájmů. Ten totiž pouze stanovuje pokuty za to, když politik svůj střet nevyřeší včas. Neřeší však vůbec jeho odvolání, a tedy ochranu zájmů České republiky, pokud by takový střet zájmů ohrozil české dotace z EU.
Pokud by Andrej Babiš zveřejnil to, jak naloží s Agrofertem, až po svém jmenování nebo jen krátce před ním, nebude už na reakci moc prostoru. Od předsedy ANO a lídra nové sněmovní většiny by tak bylo minimálně slušné, zvolené řešení detailně představit.
A vlastně ani není důvod, aby to neudělal. Sám několikrát řekl, že řešení popsal prezidentovi i koaličním partnerům a nikdo s ním prý neměl problém.
Tím, že se k tomuto problému nestaví příliš čelem, však Andrej Babiš vyvolává u svých odpůrců podezření, že se bude pokoušet o nějaké právní kličky. Tedy že tradičně po česku vše zpatlá tak, aby se koza nažrala, vlk zůstal celý a nebylo při tom vůbec možné říct, co na tom bylo špatně.
Mimo jiné tím také potvrzuje to, z čeho už ho obvinila i nová opozice. A to, že mu jde o jeho firmu více než o Českou republiku a nechce se věnovat jen premiérské práci v duchu demokratické tradice.
Pro jeho odpůrce to jistě není nic překvapivého, respektive půjde pro ně jen o další důvod, proč mluvit o zbabělosti a nepěkném charakteru Andreje Babiše. A skalní příznivci předsedy ANO už mnohokrát ukázali, že je podobné právní problémy nezajímají a Andreji Babišovi věří cokoliv.
Jenže ANO v letošních sněmovních volbách podpořilo i hodně nových voličů. Bez nich by výsledek hnutí tak rekordní nebyl. A ty může podobné lavírování odradit a do dalších voleb, třeba těch prezidentských, je může ANO ztratit.
Do toho se může stát, že vláda s SPD a Motoristy nebude lídrovi ANO dříve nebo později vyhovovat, a pak může potřebovat přívětivost i od opozičních stran a jejich voličů.
Zbytečné protahování okamžiku, kdy Andrej Babiš zveřejní, jak svůj střet zájmů vyřeší, je tak po všech stránkách netaktické až dětinské. A to i proto, že tím jen dodává další munici Hradu.
Po posledním jednání Petra Pavla a Andreje Babiše 12. listopadu už je zcela jasné, že vztahy mezi nimi budou hodně napjaté dokud jeden bude hlavou státu a druhý premiérem.
A že na Hradě nevynechají jedinou příležitost k tomu, aby před voliči ukazovali, co je podle nich Andrej Babiš zač. A ten jim s tím jen pomáhá, když se k zásadním věcem nestaví čelem, zatímco prezident si na zodpovědném a čestném postoji zakládá.
O sestavení nové vlády říká naše ústava jen dvě zásadní věci. Že premiéra jmenuje prezident a vláda má získat důvěru sněmovny. Jde o dva mantinely, mezi kterými má probíhat diskuse a politické jednání mezi lídrem sněmovní většiny nebo sněmovnou a prezidentem.
Programové prohlášení vlády by měl prezident maximálně komentovat, na debatu o kandidátech na ministry ještě nedošlo a ani v ní není pozice prezidenta podle ústavy tak silná jako premiéra.
Od vyhlášení výsledku voleb a vzniku nové sněmovní většiny je tak jasné, že nejzásadnějším bodem jednání prezidenta Pavla a předsedy ANO bude střet zájmů Andreje Babiše.
Neochota k otevřenosti a nepřipravenost, s jakou do toho vstoupil Andrej Babiš, a zásadovost a neústupnost, jakou zvolil prezident, přitom nevěstí nic moc dobrého. Zatím totiž není vidět, jak by se tyto dva přístupy mohly potkat.
# Tomáš František Přibyl, novinář
