Článek
Další kolo jednání mezi prezidentem Pavlem a lídrem nové sněmovní většiny ve středu 12. listopadu nic nepřineslo a z neschopnosti budoucího premiéra cokoliv na Hradě dojednat se stává pomalu evergreen. Jednání se zjevně zaseklo na otázce střetu zájmů budoucího premiéra a na programovém prohlášení vlády.
„Vyměnili jsme si názory na komunikaci ohledně střetu zájmů,“ řekl novinářům lídr nové sněmovní většiny s tím, že prezident zmínil nějaká usnesení, která si prý Andrej Babiš prostuduje a vyjádří se k tomu. „Teď to vypadá, že pan prezident hlavně chce, abych to vysvětlil veřejnosti a ne jemu,“ dodal.
Kancelář prezidenta republiky pak na webu Hradu potvrdila, že Petr Pavel nadále(!) požaduje, aby to, jaké řešení střetu zájmů Andrej Babiš zvolí, představil veřejnosti.
„Vychází přitom ze závazného nálezu Ústavního soudu z roku 2020. Rozhodnutí výslovně ukládá prezidentovi, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo dalším členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení,“ uvedl mimo jiné Hrad.
Na tom je zajímavé zejména to, že Andrej Babiš se tváří, jako by o požadavku vysvětlit veřejnosti to, jak vyřeší svůj střetů zájmů, pokud by se stal premiérem a dál vlastnil Agrofert, slyšel v podstatě poprvé.
Buď tedy prezidenta špatně pochopil, nebo se prezident vyjádřil jasně až nyní. Anebo se předseda ANO pokoušel jmenování premiérem si vyčekat, aniž by to, co s Agrofertem udělá, zveřejnil hned. Vzhledem k tomu, že prezident o svém požadavku hovořil už dříve, vypadá to na poslední možnost.
Prezidentova neústupnost přitom zdá se sílí. Nejprve se totiž na veřejnost před volbami dostala informace, že si kvůli střetu zájmů pravděpodobného příštího premiéra nechává zpracovat posudek.
O tom, že má Andrej Babiš představit to, jak naloží s Agrofertem, mluvil prezident také několikrát. A nakonec po poslední schůzce s předsedou ANO zopakoval a vysvětlil prezident co a proč požaduje.
Jestli se Andrej Babiš v těchto jednáních pokoušel nějak si otestovat prezidentovu neústupnost, povedlo se mu to nyní tak, že vypadá, jako by se rozbil o skálu a neví úplně přesně, jak postupovat dál.
A to v situaci, kdy prezident je evidentně ochoten neustupovat a má svůj postoj podložen i právně. Přitom prezident pouze žádá před jmenováním zveřejnění něčeho, co Andrej Babiš stejně udělat podle zákona musí. Pouze zveřejnění!
Jenže v tom bude kámen úrazu. Takové zveřejnění může vést ke zpochybnění zvoleného řešení. Naopak pokud se veřejnost dozví, jaké Andrej Babiš zvolil řešení až po jmenování premiérem, nebude už možné s tím nic dělat. Problémem je tedy vzájemná nedůvěra.
Kromě toho se prezident a lídr nové sněmovní většiny dostali ve středu 12. listopadu i k programovému prohlášení vlády a k připomínkám, které k němu prezident má. I ty zveřejnil Hrad ve svém tiskovém prohlášení a prezident je v médiích formuloval už dříve.
Zatím se zdá, že se nejvíce liší v podpoře Ukrajiny a mezinárodním ukotvení Česka v EU a NATO. A v otázkách mezinárodní bezpečnosti. Za tento jejich rozkol však nesou odpovědnost hlavně voliči. Respektive to, že prezident a nová sněmovní většina mají mandát z jiných voleb, ale stejně hodnotný.
Prezident vyhrál volby ani ne rok po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v době, kdy podpora napadené země u nás byla stále velká a naopak ve společnosti převládal silný protiruský postoj. To se však v posledních sněmovních volbách změnilo. Ani jednomu tak nelze vyčítat, že si stojí za svým.
Navzdory přáním některých lidí, kteří chtějí, aby prezident apoliticky do sestavování nové vlády nijak nemluvil, přitom prezident postupuje správně a podle ústavy.
Vzhledem k tomu, že proces hledání nové vlády končí tím, že získá důvěru sněmovny, a současně dává ústava prezidentovi absolutní volnost ve výběru premiéra, zdá se jasné, že k sestavení nové vlády by mělo docházet v debatě mezi prezidentem a sněmovní většinou.
Tím, že Andrej Babiš stále neřekl, jak svůj střet zájmů vyřeší, přitom jen nechává vyniknout svou neschopnost se v tomto směru rozhodnout. A naopak dává vyniknout prezidentovi, coby zásadovému zastánci ústavy a práva ve jménu celého Česka. Střet zájmů premiéra by totiž mohl ohrozit evropské dotace pro celou Českou republiku.
V otázce střetu zájmů musí najít řešení Andrej Babiš sám a musí si ho obhájit před veřejností, prezidentem i právníky a Evropskou unií. Proč celou věc zdržuje a nezveřejňuje, ví asi jen on.
Když však prezident říká, že nese odpovědnost za to, koho premiérem jmenuje ve vztahu k zákonu o střetu zájmů, tak má pravdu. Jmenovat někoho, kdo bude svůj střet řešit nezákonně, prostě nemůže. A dává to najevo dlouho. Za tlak, který na něj prezident nyní vyvíjí, si tak může Andrej Babiš hlavně sám.
Pokud jde o programové prohlášení vlády a budoucí směřování Česka, má vláda větší mandát než prezident. Petr Pavel by tak měl být opatrný v tom, do čeho všeho bude Andreje Babiše a jeho koaliční partnery tlačit. Odpovědnost za to ponese vláda a ne prezident.
Prezidentská kancelář přitom dala jasně najevo, že Petr Pavel nic nezdržuje. A v jejím prohlášení není ani stopy po tom, že by chtěla vyvolat ústavní pat nebo spor před ústavním soudem. Patová povolební situace nám tak nehrozí a cesty k dohodě jsou na Hradě otevřené.
# Tomáš František Přibyl, novinář
