Článek
Že by stálo za to, aby končící vládní koalice po volbách zapomněla na svůj extrémní antibabišismus a pokusila se najít cestu k toleranci menšinové vlády ANO, se zdálo logické hned po volbách. Respektive už před nimi, když začínalo být jasné, jak volby dopadnou.
Minimalizovalo by to škody na liberální demokracii a ve vládě by nemuselo být tolik kontroverzních tváří. Uvažoval o tom i komentář na Seznam Zprávy a Hospodářské noviny dokonce vydaly úvahu o tom, že Spolu a Starostové s tolerancí Pirátů by mohli zkusit ANO vyfouknout Motoristy.
Velkou nevýhodu mělo Spolu a Starostové jen v tom, že by nemohli Andreji Babišovi nabídnout, že nebude vydán k pokračování jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo. Tak velký hodnotový obrat už by jim jejich voliči nedovolili.
V ostatních věcech se však mohly strany končící vlády pokusit s ANO jednat, aniž by musely otevřeně popírat nějaké morální zásady. V otázce střetu zájmů Andreje Babiše a dotací pro Agrofert by se nějaká řešení najít dala.
Nabízet přitom Spolu, Starostové a Piráti mohli Andrejovi Babišovi jeho sen. Menšinovou vládu, která by mohla vládnout bez koaličních tahanic, ke kterým dojde dříve či později v každé koalici.
A především pak mohly strany končící vlády nabídnout ANO vznik vlády, která by působila na hlavní hráče v EU demokratičtějším dojem, než spolupráce se stranami, které jsou považovány liberálními demokraty za extrémistické.
Nebyla by přitom nutná přímo smluvní spolupráce s ANO. Stačilo by, kdyby strany končící vládní koalice odešly při hlasování o důvěře ze sněmovny.
Získat by se za to daly možná i posty ve vedení sněmovny, nedej bože dokonce místo předsedy sněmovny. Byť poražený, Petr Fiala by se na něm pro prodemokratického voliče vyjímal jistě lépe než Tomio Okamura.
V porovnání s tím, jak servilní se při jednáních o sestavení nové vlády jeví vůči ANO jak SPD, tak i Motoristé, toho v ruce Spolu, Starostové a Piráti neměli mnoho. Jenže skuteční demokrati, stateční a cnostní, kteří na demokracii věří, by to alespoň zkusili…
Fiala a spol. tím, že jsou stále ještě nedospěle otřesení a kapitulovali, dělají demokracii v Česku mnohem horší službu, než kdyby se o jednání s ANO nějak pokusili. Dostali by tím Andreje Babiše minimálně na chvíli pod tlak, protože by musel špičkám EU vysvětlovat, proč tuto variantu odmítl.
A ukazují tím také, že jejich obhajoba liberální demokracie a morálních hodnot byla bohapusté žvanění. Že šlo jen o svým způsobem populistickou pózu pro prodemokratické voliče. Ti teď jistě cítí marnost z toho, koho to vlastně volili.
Pro odpůrce dosluhující koalice navíc postup poražených po volbách jen potvrzuje, že Fialova vláda byla intelektuálně povýšená, morálně stejně pochybná jako vláda vznikající a řídil ji teoretik, který lidem, kteří chtějí, aby je někdo vedl a staral se o ně, nabízel sytém samostatnosti, kterému nevěří a především nerozumí.
A nakonec je asi největší ostudou prodemokratického žvanilství končící vládní koalice to, jak ostudně nechala na holičkách osamoceného prezidenta. Toho nyní nechává, aby mu nezbylo nic jiného než spolknout návnadu od Andreje Babiše, který se převlékl po volbách do beránčího roucha, aby se dostal k moci a pak už si mohl dělat, co chce.
# Tomáš František Přibyl, novinář
