Článek
Kritici střetu zájmů premiéra Andreje Babiše znají chystanou novelu zákona o střetu zájmů asi dobře. Vládní poslanci, kteří s ní přišli a tváří se, že s ní premiér nemá nic společného, také. Mezi příznivci ANO však možná tak známá není.
Lex Babiš vznikl proto, aby si hráči nemohli sami určovat pravidla hry ani vybírat rozhodčí podle svých zájmů. Měl tedy omezit nejvyšší formu korupce, klientelismu a tunelování.
Schválen byl před deseti lety a prosadila ho ČSSD vedená tehdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou s opozicí. Andrej Babiš, jehož jmenování ministrem financí tehdejší novelu vyvolalo, ho označil za protiústavní a mluvil o tom, že by se měl týkat až těch, kteří se stanou ministry až po schválení zákona.
Prezident Miloš Zeman zákon vetoval, ale sněmovna ho přehlasovala a Ústavní soud nakonec Lex Babiš za protiústavní neprohlásil. Proti tehdejší novele zákona hlasovalo jen ANO a SPD.
Zákon firmám spoluvlastněným alespoň z pětadvaceti procent členy vlády omezil přístup k dotacím, veřejným zakázkám a investičním pobídkám.
Nedávno předloženou novelu připravili čtyři vládní poslanci, mimo jiné i Filip Turek zvolený za Motoristy sobě, a přichází s velkým rozvolněním střetu zájmů ministrů. Po jejím schválení by se zákaz čerpání dotací vztahoval pouze na ministerstva, která jsou takovým členem vlády řízena.
Například ministr zemědělství by byl ve střetu zájmů pouze ve vztahu ke svým firmám a jím přidělovaným dotacím. V případě dotací od ostatních ministerstev už by žádání jeho firem nevadilo. Premiéra, který přímo neřídí žádné ministerstvo, by se střet zájmů nově netýkal.
Důvodová zpráva k novele uvádí: „S ohledem na stávající právní rámec poskytování dotací není zřejmé, z jakého titulu, jakými nástroji či jakým konkrétním způsobem by veřejný funkcionář ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů mohl formovat či ovlivnit vůli jím neřízeného ministerstva.“
Zcela se tím pomíjí to, že v politické rovině je premiér nadřízený ministrům a může je nechat kdykoliv odvolat. Novela také ignoruje, že vláda rozhoduje ve sboru hlasováním a každý ministr tak má možnost částečně ovlivňovat i pravidla práce jiných ministerstev. Ministerští kolegové z jedné strany jsou navíc politicky spřízněni.
Návrh rovněž počítá s tím, že by v zákoně bylo výslovně uvedeno, že se střet zájmů netýká nárokových dotací, že sporné případy by se posuzovaly v námitkovém řízení a z deseti na čtyři roky by se zkrátila doba, za kterou lze dotace vymáhat zpětně.
Jak by to pomohlo Andreji Babišovi, je jasné. Přestal by být ve střetu zájmů a mohl by opět začít ovládat své firmy. K tomu by se Agrofert nemusel potýkat s případným vracením dotací za roky 2017 až 2021, kdy byl předseda ANO i předsedou své první a druhé vlády.
Zajímavější je se však ptát podporovatelů vlády, jestli si uvědomují, jak to pomůže tradičním stranám, které jsou sice nyní v opozici, ale jednou se vrátí k moci? Byla by pro Vás taková novela přijatelná, kdyby vládu dál řídil Petr Fiala?
Vzpomínáte si ještě, jak se v médiích řešily například otázky týkající se dotací rodiny lidoveckého ministra Mariana Jurečky? Vybavujete si debaty kolem Petra Fialy a dotací, ke kterým se vyjadřoval i Hlídač státu?
To vše by nově nemělo být problémem nejen u Andreje Babiše, ale u všech budoucích premiérů! Přestali bychom tím totiž u ministrů a předsedy vlády rozlišovat, jestli jsou některé žádosti o dotace morálně vadné.
Ba co hůř, přestalo by nám vadit, že někdo ovládá systém a současně těží z toho, jak je nastaven. Nastala by tím vláda nejvyšší formy lobování u voličů - lobování za sebe sama. Nastalo by tím tunelování.
A navíc by šlo svým způsobem o korupci. V její klasické formě si úplatkář pro sebe zajišťuje výhodu podplácením úředníka, policisty nebo třeba soudce. V tomto případě si ji zajišťují politici tím, že nabízejí voličům výhody za to, že přivřou oči.
Tento druh politika přitom podplácení nic nestojí. U klasické korupce dáváte úplatek ze svého, ale když uplácíte voliče, platíte jim z jejich daní a nezřídka i z daní jejich vnoučat, pokud si stát na úplatek půjčuje.
Vyšší a pro voliče nákladnější forma klientelismu, tunelování a korupce u nás vlastně ani není možná.
Asi namítnete, že vám populisté připadají na rozdíl od tradičních stran menší zlo a to, čím Vás uplácí opravdu potřebujete k přežití, protože mezi rádoby demokratickými stranami už není žádná levice a vy potřebujete, aby politika státu byla sociálnější.
Pak se vás asi nemá cenu ptát, jestli jste se od života naučili i to, že staré české přísloví ‚s poctivostí nejdál dojdeš‘ je nakonec vždy pravda? Že když vyhodíte morálku z okna, rozvrátíte nejen svou duši, ale i svůj svět?
Všimli jste si ale, že tradiční strany za sebou sice mají hodně skandálů na nejrůznější úrovni a jsou hodně ušpiněné, ale nakonec to byly ony, kdo tunelování státu obcházením střetu zájmů omezil? A že dnešní vládní strany to chtějí rozvolnit?
A všimli jste si, že když už vypukly nějaké morálně finanční problémy v nejvyšších patrech tradičních stran, padaly kvůli tomu vlády? Klausova kvůli financování mrtvými sponzory, Grosova kvůli financování jeho bytu a Nečasova kvůli zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Známá slova Andreje Babiše o tom, že nikdy neodstoupí, jsou s tím ve velkém rozporu a říkají, že pro něj na světě není morální hodnota, které by se podřídil. A to ve jménu toho, aby vaše peněženky naplnil vašimi vlastními penězi.
To opravdu nemůžete raději podporovat morálnější a demokratičtější levici?
Tomáš František Přibyl, novinář
