Článek
Politikům, a obzvláště českým, se do tak hlubokého pohledu na příčiny obou inflací bohužel nechce, a raději nabízejí rádoby řešení marginálií na povrchu. Přešlapujeme tak na místě, i když je cítit, že nastává nová doba.
Více než dvě století moderního růstu blahobytu stojí na změnách, které Osvícenství vyvolalo v politice a společnosti, filozofii, ekonomice a nakonec i ve vědě a technice. Žádný růst by však nenastal bez energií - bez levných a na trhu volně dostupných.
Kolik práce bylo uděláno díky uhlí, ropě, plynu a uranu ve výrobě, domácnostech, dílnách, kolik lidí a zboží bylo přepraveno, kolik energií padlo na nadbytečnou spotřebu a zábavu? Lidstvo na svůj blahobyt spotřebovalo masakrální množství energie a tím i planety.
Jenže suroviny už nejsou tak snadno dostupné
Válka na Ukrajině a evropský surovinový rozvod s Ruskem způsobily rozpad globálního trhu se surovinami. Ty z některých částí světa už najednou nejsou pro všechny z politických důvodů.
K tomu přišel Green Deal. Kritizovaný, přehnaně ambiciózní, technicky stále ještě nedobře připravený. Ale mířící zatím jediným možným směrem, zajišťující dlouhodobé přežití planety a navíc i energetickou nezávislost.
To proto, že věda nové levné zdroje energie pro všechny po dvě staletí vlastně jen slibuje a fosilní paliva jednou dojdou. Jenže Green Deal ukázal, jak nákladné a složité bude se závislosti na likvidování planety zbavit.
A nakonec sílící nervozitu kolem energií zvyšuje i to, že velcí žrouti surovin rychle bobtnají a bleskově jich přibývá. Kde jsou ty doby, kdy žroutem surovin byl jen malý Západ. Dnes je to i Čína vysávající zdroje Afriky a Asie, přidává se Indie, přibude latinská Amerika. A Západ se nebývale zvětšil a giganticky mu narostl apetit.
Ceny energií porostou a ještě budeme splácet
Bez benzínu je auto jen hromadou šrotu a je jedno jestli palivo došlo nebo si ho nemůžete dovolit. Proto platí, že moderní civilizace nemůže bez levných energií žít podle hesla ‚růst nebo smrt‘. A nic jiného než růst modernita nezná - chamtivost je to, co ji pohání ideově.
Drahé energie však nebudou jediným problémem budoucnosti. Zaplatit bude potřeba také dluhy za ukradený blahobyt. Vybydlování planety je totiž svého druhu krádeží z budoucnosti. Stejně tak plýtvání energiemi.
Nemluvě o tom, že ekologické škody za drancování Země neponesou ti, kteří spotřebovávali energie v posledních dvou stoletích, ale ti ještě nenarození. - Větší krádeže budoucnosti se lidstvo dosud nedopustilo!
Máme ještě dost surovin na vytvoření nového sytému?
Končící a chystající se energetické inflace nám už poměrně jasně začínají odhalovat, že to, co začínáme žít, je jakýsi drahý a pracný blahobyt. Což je samozřejmě protimluv, o který nikdo nestojí.
Situace je však ještě nebezpečnější. V nové energetické situaci budou nebývale hrozit války o suroviny nebo vznik jakéhosi energetického feudalismu. V tom budete pracovat jen díky vlastníkům elektráren a dočkáte se za to trochy energií pro život soukromý.
Americká chuť na suroviny Kanady nebo čínské kroužení kolem Sibiře ukazuje, že velcí žrouti surovin už začínají větřit kolem slabých kusů…
Lidstvo proto extrémně silně potřebuje debatu o novém postavení energií. Debatu o tom, na co využít zbytky surovin, debatu o omezení spotřeby. Nová energeticky chudá doba prostě bez vědeckého zázraku přijde, ať chceme nebo nechceme.
To by mělo být prvním tématem každých blížících se voleb. Bez energií totiž nejen že nebude blahobyt a předvolební hádky o to, jak ho rozdělit. Bez energií nastane obrovský hladomor, a po něm návrat do středověku.
# Tomáš František Přibyl, novinář
