Článek
Obyčejný hovor
Sedím celý den u počítače, tak jsem na příjmu u telefonu v podstatě pořád. Když mi odpoledne zazvonil telefon, automaticky jsem ho zvedl a představil se. Následovala krátká promlka a hned silný východní přízvuk a pohádka o tom, že se někdo pokusil vyluxovat můj účet a že mi ho pomohou zabezpečit.
Jak jsem si hodil nohy na stůl
Zrovna jsem vyplňoval tabulku v Excelu a věděl jsem, že to zvládnu i u nenáročného hovoru s podvodníkem z Ukrajiny. Přepnul jsem si tedy telefon na sluchátka, hodil nohy na stůl, pracoval a začal s nimi hrát jejich hru.
Když oni okrádají lidi o peníze a policie je bezradná, můžu aspoň zkusit já okrást je o jejich čas.
Jak hovor probíhal
Falešný bankéř se mě pořád snažil donutit, abych si nainstaloval program, kterým by sledoval můj počítač a ukradl mi hesla. Nechal jsem si posílat odkazy a falešné přihlašovací údaje pořád dokola. Vymýšlel jsem si, že mi padá internet, že se neumím přihlásit do emailu nebo, že nevím, jak se na odkaz kliká.
Několikrát jsem schválně odbíhal od tématu a celou situaci co nejvíc zdržoval.
Reakce na druhé straně
Reakce „bankéře“ byly prvně empatické. Říkal, že mě chápe, protože starší lidé často neumí s počítačem a že když budu chtít s čímkoliv mi pomůže. Čím déle ale hovor trval a čím více jsem si z něj utahoval, začínal být podrážděnější. Asi po 45 minutách už dokonce neváhal použít neslušné výrazy. Když jsem mu řekl, že si můžu stěžovat u jeho zaměstnavatele, řekl mi, ať si dělám co chci, že se mi jen snaží pomoct a já ho vlastně zneužívám. V tu chvíli jsem si udělal snímek obrazovky, protože mi bylo jasné, že o tom budu psát článek.
Snímek obrazovky z probíhajícího hovoru
Jak zavěsil
Třešničkou na dortu bylo, když jsem mu po téměř hodině společného hovoru řekl, že potřebuju na záchod, ale že si telefon a počítač vezmu s sebou. Falešný bankéř se mě zeptal, jestli chci opravdu ochránit svoje peníze nebo si z něj jen dělat srandu. Když jsem mu odpověděl, že spíše to druhé, naštvaně zamlaskal a hovor ukončil.
Proč o tom píšu?
Celé to pro mě bylo vlastně zábavné. Mám dobrý pocit z toho, že jsem podvodníkům ukradl jejich čas a možná jsem zachránil někoho před tím, aby se stal skutečnou obětí podobného podvodu. Ale z toho důvodu tento příběh nesdílím. Sdílím ho hlavně proto, že jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, jak moc je propracovaný. Zdaleka necílí jen na seniory se základním vzděláním. Může se na něj při chvilce nepozornosti nachytat klidně i internetově zdatný vysokoškolák.
I kdyby díky tomuto článku prokoukl podvodníky jen jeden člověk, bude to pro mě velký úspěch. Mluvte o tomhle podvodu a sdílejte své příběhy také. Jen tak může přestat fungovat.
Zdroj
Vlastní zkušenost autora
