Jára Cimrman existoval, jmenoval se Ludvík Očenášek

Znáte Ludvíka Očenáška? Většina z vás nejspíš ne. Jeho jméno je ve světě pojmem. V USA si vysloužil zápis do síně slávy průkopníků kosmických letů.

Sokol a patriot se za první světové války zapojil do odboje za vznik Československa.

Narodil se 4.srpna 1872 v Kříši u Radnic. Pak se rodina přestěhovala na samotu Malenice, kde byl otevřen důl na železnou rudu. Jeho otec zde byl důlním dozorcem. Ludvík se svými sourozenci chodil každý den několik kilometrů do školy v Dolní Bělé. „Už jako malý kluk dělal různé (fyzikální) přístroje, asi ve třetí třídě sestrojil dětský kolotoč a své spolužáky pouštěl povozit za pytlík třešní,“ líčí zástupce ředitelky dolnobělské školy Jaroslav Bican, který se systematicky věnuje popularizaci Očenáškova odkazu. Po smrti otce v roce 1888 se rodina přestěhovala do Prahy. Kde se Ludvík vyučil elektromechanikem a taky studoval na střední průmyslové škole.

V roce 1897 se oženil s Pavlínou Tašnerovou z Písku, s ní se seznámil během vojny. Měli spolu tři děti.

V roce 1898 založil v Praze Bubenči malou konstrukční dílnu. V ní se svými zaměstnanci experimentoval, zdokonaloval, vyvíjel a vynalézal. Dařilo se a jeho původně malá dílna se zanedlouho rozrostla a zaměstnávala až stovku zaměstnanců. Např. v roce 1898 zkonstruoval první monocykl u nás (jednalo se o kolo s jedním velkým kolem, kde jezdec seděl uprostřed kola).

Po legendárním prvním letu bratří Wrightů se Ludvík Očenášek začal věnovat konstrukci leteckého motoru a později i stavbě největšího letadla v Rakousku-Uhersku s rozpětím křídel dvanáct metrů. Letecké zkoušky probíhaly i na Plzeňském letišti v letech 1911 a 1912. Bohužel ale nedopadly dobře. Jeden z Očenáškových techniků si bez jeho vědomí šel nedokončené letadlo vyzkoušet a havaroval. Letadlo se rozbilo, nepoškozený zůstal jen motor. Ten Očenášek daroval českému průkopníkovi letectví Evženu Čihákovi.

Očenášek byl velkým vlastencem a chtěl přispět k porážce Rakouska-Uherska. Zapojil se do protirakouského odboje. V roce 1915 předal plány raketového vzdušného torpéda francouzské rozvědce. Vzdušné torpédo bylo velni úspěšné a používalo se na všech frontách. Právě konstrukce vzdušného torpéda ho později přivedla k raketám na tuhá paliva. Očenášek viděl využití raket v dopravě pošty mezi městy, státy i kontinenty.

Na podzim roku 1918 zařídil odposlouchávací stanici na telefonní lince mezi generálními štáby Německa a Rakouska-Uherska. Získané informace předával odbojové organizaci Maffie, usilující pod vedením T.G.Masaryka o zřízení samostatného československého státu.

Za první republiky Očenášek postavil sérii jednostupňových a dvoustupňových raket. První úspěšně odpálená raketa dosáhla výšky sedmnácti metrů. Jeho rakety nesou specifické prvky. Velké řídící plochy, které pomáhaly raketu za letu stabilizovat a padáky, na kterých se rakety snášely k zemi.

Silvestrovské číslo berlínského deníku Berliner Morgenpost na samém konci roku 1929 uveřejnilo rádoby seriózní oznámení o tom, že Ludvík Očenášek se synem Ing. Miroslavem hodlají na jaře 1930 vypustit do vesmíru raketové letadlo vlastní konstrukce s lidskou devítičlennou posádkou. Článek vyzněl v tom smyslu, že dva adepty již mají a že hledají další vhodné osoby pro tuto akci. Zprávu stručného znění o téže akci uveřejnil 4. července 1930 dokonce i americký týdeník Time. Některá světová média nepochopila, že jde o vtip a zprávu rovněž převzala. Během několika měsíců roku 1930 se Ludvíku Očenáškovi přihlásilo písemně až 140 uchazečů (a z toho 7 uchazeček) z celého světa (USA, Německo, Francie atd.) coby adeptů pro let do vesmíru (k měsíci). Aby Očenášek alespoň částečně obhájil tvrzení v článku, uspořádal na konci ledna 1930 několik tajných pokusů s raketami, kde si ověřil, že je schopen rakety vlastní konstrukce skutečně bezpečně odpalovat.

Na Bílé hoře kousek za Prahou předvedl odpal osmi raket na tuhé pohonné látky, z nichž pouhé dvě skončily neúspěchem. Některé doletěly až do výšky 1,5 km. Očenášek stále počítal s použitím raket k dopravě pošty na velké vzdálenosti. Zařadil se tak mezi světové vynálezce. Jeho pokusy tenkrát rezonovaly po celém světě. O jeho úspěchu informoval i newyorský deník Sun na první stránce pod titulem Nejnovější plán – pošta raketami.

Čas a velké výdaje, které Očenášek věnoval raketám, se ale podepsaly na jeho podnikání. Jeho továrna zkrachovala. Se zhoršující se politickou situací se obával zneužití jeho objevů pro válečné účely. Proto od veřejných zkoušek přešel k teorii a tajným pokusům. Podařilo se mu úspěšně vypustit vícestupňovou raketu, ta doletěla do rekordní výšky 2,5 km.

Za druhé světové války oficiálně nepracoval, měl již důchodový věk. Tajně však připravoval protitankovou střelu, její plány se komplikovaně podařilo předat do Londýna. Plány se však během cesty ztratily, k realizaci tedy nedošlo. Na konci války se zúčastnil pražského povstání, pomáhal stavět barikády u Československého rozhlasu, ale byl střepinami granátu zraněn. Po skončení druhé světové války odmítl spolupracovat s komunistickou armádou, a proto zažil pronásledování komunistickým režimem. Po druhé mrtvici 10. srpna 1949 zemřel.

Mezi jeho další vynálezy patřily Obloukové lampy, vodní čluny, bezhlučný kulomet, podzemní reproduktory (pro ozvučení velké plochy při všesokolských sletech) nebo ve farmaceutickém průmyslu (různé stroje k odpočítávání tabletek nebo krabičku na mastě a krémy).

Jeho záběr byl tedy široký. Možná to způsobilo, že se nedostavil úspěch a bohatství. Což je podobné fiktivní postavě Járy Cimrmana.

Zdroje:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-veda-neznamy-cesky-vedec-zvladl-rakety-i-odposlech-komuniste-jej-vymazali-211013

https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/2021/ocenasek

https://temata.rozhlas.cz/genialni-vynalezce-ze-zapadoceske-visky-ludvik-ocenasek-7983598

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_O%C4%8Den%C3%A1%C5%A1ek

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10805121298-gejzir/219562235000013/

https://www.ceskatelevize.cz/porady/14630594386-ceskoslovensky-vesmir/321294340190001/