Buffett vybral do závěti pro svou ženu jen dva fondy — a věří, že porazí většinu profíků

Warren Buffett patří k nejlepším investorům historie. Když ale v dopise akcionářům Berkshire Hathaway z roku 2013 popisoval, jak se má jednou naložit s penězi, které odkáže své ženě, nesáhl po vybírání akcií ani po drahých fondech. Napsal instrukci, kterou by zvládl kdokoli:

„Vložte 10 % do krátkodobých státních dluhopisů a 90 % do velmi levného indexového fondu na S&P 500.“

Devět dílů široký americký akciový index, jeden díl dluhopisy jako rezerva na horší roky. Jednou ročně vrátit zpět do poměru — a nechat být. Buffett dodal, že takové portfolio dlouhodobě porazí většinu investorů, včetně penzijních fondů a institucí, které platí drahé správce.

Zní to skoro provokativně — a přesně proto stojí za to vzít ten pokyn vážně a podívat se na čísla.

Buffettova logika nestojí na tom, že by trh nešlo porazit v jednom roce. Stojí na nákladech a čase. Aktivní správci si účtují poplatky a většina z nich dlouhodobě zaostane za obyčejným indexem — ne proto, že jsou hloupí, ale proto, že ten poplatek musí každý rok napřed dohnat.

Nebyla to jen teorie. Ve slavné sázce z let 2008–2017 postavil Buffett levný indexový fond proti pečlivě vybranému koši hedgeových fondů. Index vydělal zhruba +126 %, hedgeové fondy v průměru kolem +36 %. Jednoduchost a nízké poplatky vyhrály na celé čáře.

Vzal jsem jednorázový vklad 100 000 Kč v červenci 2002, složení 90 % S&P 500 a 10 % krátkých státních dluhopisů, jednou ročně vyvážené zpět, po odečtení poplatků fondů. Počítáno v korunách denním kurzem — tak, jak by to reálně viděl český investor.

Ze 100 000 Kč by dnes bylo 724 262 Kč. Bez jediné další koruny navíc, zhruba 8,6 % ročně po celých 24 let a víc než sedminásobek původního vkladu.

Konečné číslo vypadá idylicky, průběh takový nebyl. Ve finanční krizi mezi lety 2007 a 2009 portfolio ztratilo 47 % hodnoty a na původní vrchol se vrátilo až po více než pěti letech.

A právě tady je jádro celé věci. Buffettův recept není chytrý vzorec — je to test trpělivosti. Kdo v roce 2008 podlehl strachu a prodal u dna, o většinu pozdějšího zisku se připravil. Dluhopisová desetina proto v portfoliu není kvůli výnosu, ale jako polštář, který nejhlubší propad zmírní a dá člověku šanci nepropadnout panice.

Napadlo mě porovnat 90/10 s portfoliem složeným výhradně z akcií (100 % S&P 500). Čisté akcie by vynesly ještě víc — kolem 839 000 Kč místo 724 tisíc. Buffettova desetina v dluhopisech tedy výnos mírně brzdí.

Nabízí ale výměnou klidnější jízdu: mělčí propad (−47 % oproti −53 %) a menší kolísání. A poměr výnosu k podstoupenému riziku vyšel u obou variant prakticky stejně. Buffett zkrátka nevybíral portfolio s nejvyšším číslem — vybíral takové, které průměrný člověk psychicky ustojí. V tom je celé kouzlo: nejlepší portfolio není to nejvýnosnější na papíře, ale to, u kterého vydržíte.

Jednorázový vklad je jen jeden scénář. Kdo by od roku 2002 vložil 100 000 Kč a přidával 5 000 Kč měsíčně, dal by dohromady zhruba 1,54 milionu — a dnes by měl kolem 7,7 milionu korun, po poplatcích a včetně obou velkých krizí po cestě.

Nejde o investiční doporučení a žádné portfolio není zadarmo. Tři věci stojí za rozmyšlení:

Nechtěl jsem, aby článek zůstal u jednoho scénáře. Buffettovo 90/10 jsem proto dal do backtestu, kde si každý může zadat vlastní částku, období i pravidelné vklady a nechat je přepočítat na reálných datech — případně porovnat s čistým S&P 500 nebo s celosvětovým portfoliem.

👉 Namodelujte si Buffettovo 90/10 na vlastních číslech

Vzdělávací materiál, ne investiční doporučení. Minulá výkonnost nezaručuje budoucí výnosy. Data: reálné denní ceny indexů 2002–2026, přepočet do korun denním kurzem, po odečtení poplatků fondů (TER), dividendy reinvestované.