Článek
Současné generace, označované jako „husákova vnoučata“, se musejí potýkat s otázkou, zda budou schopny finančně podporovat své rodiče – „husákovy děti“ – v jejich penzi. V srdci této debaty leží definice pojmu „uživit“.
Vládní koalice ANO a SPOLU zaznamenala významný posun: průměrná penze dosáhla v roce 2023 zhruba 50 % průměrné mzdy, což je o 10 procentních bodů více než dlouhodobý standard 40 %. Na první pohled může být desetiprocentní rozdíl zdánlivě nepodstatný, ale ve skutečnosti představuje nárůst o celou čtvrtinu. Tento růst znamená, že při celkových výdajích na důchody okolo 800 miliard korun, jsou aktuální penze o čtvrtinu vyšší, než by měly být.
Pokud bychom se drželi dlouhodobě udržitelného poměru 40 %, průměrný důchod by se měl pohybovat okolo 16 000 Kč, tedy o pětinu nižší než současných 20 000 Kč. Tato úprava by znamenala snížení schodku důchodového systému o 160 miliard korun ročně.
Jak je ale patrné z grafů a statistik, ani tato opatření nebudou stačit. Potomci dnešních čtyřicátníků a padesátníků se budou muset vypořádat s ještě většími výzvami, pokud jde o financování důchodů svých rodičů, dokonce i při zachování poměru penze a mzdy na úrovni 40 %. A co naše pravnoučata?
Penzijní systém lze přirovnat k trojúhelníku, jehož rohy tvoří sociální pojištění, doba pobírání důchodu a jejich výše. Tyto faktory přímo ovlivňují schodek státního rozpočtu a udržitelnost státních financí. Nemáme mnoho možností, jak tuto situaci řešit: zvyšování odvodů nebo daní, aby pokryly schodek, není žádoucí. Zbývá nám tedy pouze upravit dva parametry – věk odchodu do důchodu a výši důchodů.
Konečná suma, kterou budeme mít v penzi, závisí především na nás samotných: na našem spoření, příjmech v penzi a podpoře od našich dětí.
Jak jste na tom vy? Jaký osud čeká vaše důchody – a co to znamená pro vaše potomky?
