Hlavní obsah
Cestování

Z rozhledny Brdo ve Chřibech budete mít výhled na všechny strany

Foto: Tomáš Minář

Rozhledna Brdo

Říká se jim Buchlovské hory, Buchlovské kopce nebo také Buchláky. Rozprostírají se mezi Kyjovem a Otrokovicemi a nabízí úchvatné výhledy do okolí. Řeč je o Chřibech, které mají zajímavou minulost.

Článek

Dnešní výlet začneme v osadě Bunč, která se nachází u křížení silnic mezi obcemi Modrá, Zdounky a Kostelany. Osada je součástí obce Roštín.

U osady se nachází pomník věnovaný partyzánské skupině OLGA, který tu stojí od roku 1965. Před lesním penzionem Bunč stojí také vozík pro transport zeminy, a budete se hodně divit, protože touto lokalitou měla vést dálnice. Dnes po tomto záměru Jana Antonína Bati zůstalo několik památek, které postupně při naší cestě budeme potkávat.

Foto: Tomáš Minář

Osada Bunč s penzionem

Jeřabčina skála

Jedná se o tři hlavní skalní bloky. Největší skalní blok je zhruba 12 metrů vysoký. Název je velmi pravděpodobně odvozen od jeřabin, které rostou v bezprostředním okolí skály. A musíme uznat, že výhled je tu parádní.

Foto: Tomáš Minář

Jeřabčina skála

Pozůstatky po dálnici Jana Antonína Bati

My pokračujeme dál po červené turistické trase, kde potkáváme další památky po rozestavěné dálnici Jana Antonína Bati a myslím, že je na čase si o tomto záměru říct něco více.

Foto: Tomáš Minář

Rozestavěný most Baťovy dálnice

Vize vybudovat dálnici vznikla již ve 20. letech 20. století, kdy s rozvojem průmyslu začala být poptávka po kvalitním silničním spojení napříč první republikou. Problém byl ale v nedostatku financí, ale až v roce 1935 se projekt dálnice z východu na západ dostal na seznam priorit a stavba měla trvat původně 4 roky. To ale podle vlády nebylo možné, a tak projekt byl smeten ze stolu. O dva roky později ale vstupuje do popředí podnikatel Jan Antonín Baťa, který vládě předkládá svůj návrh dálnice od Chebu kolem Prahy, Brna, Zlína, kolem řeky Váh, přes Košice až skoro k hranicím s Rumunskem. Baťovi pomáhá i propagace tohoto projektu, a tak celý projekt dostal zelenou.

Foto: Tomáš Minář

Zbytky mostu Baťovy dálnice

Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy republice byly odpárány příhraniční oblasti, přestala být západní část dálnice důležitá, a tak se plány dálnice zkrátili o úsek Cheb-Terezín. Současně se rozeběhly první projekční práce na úsecích Praha – Humpolec a v moravském pohoří Chřiby. Díky posunu prací a politické situaci se projektu začalo říkat „protektorátní dálnice“. Koncept dálnice se líbil Němcům, a tak chtěli dálnici spojit i další dálnicí, kterou Němci plánovali a to s tzv. Hitlerovou dálnicí, která měla vést z Vratislavi do Vidně a obě dálnice měli mít propojení u Brna.

Jenže Německé válečné neúspěchy začali postupně utlumovat stavební práce. A i když po osvobození v roce 1945 se stavební práce znovu rozjeli, komunistický převrat v únoru 1948 definitivně výstavbu dálnice zastavil. V roce 1950 bylo i politicky rozhodnuto, že dálnice přes Chřiby nepovede, a tak dnes opuštěné a nedostavěné betonové propustky a mosty, které postupně zarůstají přírodou, tvoří memento tohoto tehdy megalomanského projektu. Dokonce místní osadníci cestě, po které jsme vyrazili na tento výlet (Bunč-Brdo), neřekne nikdo jinak, než „dálnice“.

Rozhledna Brdo

Rozhledna Brdo stojí na stejnojmenném vrcholu v nadmořské výšce 587 metrů. Kamenná rozhledna z roku 2004 stojí na místě původní dřevěné vyhlídky, která byla odstraněna v 70. letech 20. století. Stavba nové kamenné rozhledny byla zahájena 28. října 2001 a slavnostně otevřena přesně o tři roky později dne 28. října 2004.

Foto: Tomáš Minář

Rozhledna Brdo

Až překonáte 99 schodů, tak uvidíte na Jeseníky, Beskydy, Malé a Bílé Karpaty, Malou Fatru nebo při dobré viditelnosti dokonce na Alpy. Dokonce je krásně vidět i hrad Buchlov.

Foto: Tomáš Minář

Pohled na hrad Buchlov z rozhledny Brdo

Za stavbou a založení rozhledny na vrcholu Brdo stál tehdejší starosta obce Kostelany Jan Petřík, tehdejší člen lesní správy Lesy ČR v Buchlovicích Ing. Zdeněk Zálešák a a tehdejší starosta obce Modré Miroslav Kovařík. Ale bez stavebního materiálu by to pochopitelně nešlo. Na stavbu byl použit pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Pískovec na stavbu byl postupně vynášen dobrovolníky.

Foto: Tomáš Minář

Založení rozhledny Brdo

Ještě se rozhledna pyšní jedním prvenstvím a to, že se jedná o první kamennou rozhlednu postavenou na území Česka od 30. let 20. století. Autorem projektu je architekt Svatopluk Sládeček. Nutno ještě podotknout, že vstup na rozhlednu je zpoplatněn a otevírací dobu najdete na stránkách obce Kostelany. Takže doporučujeme si prověřit, jestli rozhledna je otevřená, abyste nebyli zklamáni, protože za ty výhledy to prostě stojí.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek: Informační tabule, Spolek pro podporu místních iniciativ Chřiby (www.chribymikroregion.cz), Wikipedie s ověřením a doplněním z různých dokumentů a zdrojů, Stránky obce Kostelany (www.obeckostelany.cz)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz