Článek
Dnešní výlet začneme v osadě Bunč, která se nachází u křížení silnic mezi obcemi Modrá, Zdounky a Kostelany. Osada je součástí obce Roštín.
U osady se nachází pomník věnovaný partyzánské skupině OLGA, který tu stojí od roku 1965. Před lesním penzionem Bunč stojí také vozík pro transport zeminy, a budete se hodně divit, protože touto lokalitou měla vést dálnice. Dnes po tomto záměru Jana Antonína Bati zůstalo několik památek, které postupně při naší cestě budeme potkávat.

Osada Bunč s penzionem
Jeřabčina skála
Jedná se o tři hlavní skalní bloky. Největší skalní blok je zhruba 12 metrů vysoký. Název je velmi pravděpodobně odvozen od jeřabin, které rostou v bezprostředním okolí skály. A musíme uznat, že výhled je tu parádní.

Jeřabčina skála
Pozůstatky po dálnici Jana Antonína Bati
My pokračujeme dál po červené turistické trase, kde potkáváme další památky po rozestavěné dálnici Jana Antonína Bati a myslím, že je na čase si o tomto záměru říct něco více.

Rozestavěný most Baťovy dálnice
Vize vybudovat dálnici vznikla již ve 20. letech 20. století, kdy s rozvojem průmyslu začala být poptávka po kvalitním silničním spojení napříč první republikou. Problém byl ale v nedostatku financí, ale až v roce 1935 se projekt dálnice z východu na západ dostal na seznam priorit a stavba měla trvat původně 4 roky. To ale podle vlády nebylo možné, a tak projekt byl smeten ze stolu. O dva roky později ale vstupuje do popředí podnikatel Jan Antonín Baťa, který vládě předkládá svůj návrh dálnice od Chebu kolem Prahy, Brna, Zlína, kolem řeky Váh, přes Košice až skoro k hranicím s Rumunskem. Baťovi pomáhá i propagace tohoto projektu, a tak celý projekt dostal zelenou.

Zbytky mostu Baťovy dálnice
Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy republice byly odpárány příhraniční oblasti, přestala být západní část dálnice důležitá, a tak se plány dálnice zkrátili o úsek Cheb-Terezín. Současně se rozeběhly první projekční práce na úsecích Praha – Humpolec a v moravském pohoří Chřiby. Díky posunu prací a politické situaci se projektu začalo říkat „protektorátní dálnice“. Koncept dálnice se líbil Němcům, a tak chtěli dálnici spojit i další dálnicí, kterou Němci plánovali a to s tzv. Hitlerovou dálnicí, která měla vést z Vratislavi do Vidně a obě dálnice měli mít propojení u Brna.
Jenže Německé válečné neúspěchy začali postupně utlumovat stavební práce. A i když po osvobození v roce 1945 se stavební práce znovu rozjeli, komunistický převrat v únoru 1948 definitivně výstavbu dálnice zastavil. V roce 1950 bylo i politicky rozhodnuto, že dálnice přes Chřiby nepovede, a tak dnes opuštěné a nedostavěné betonové propustky a mosty, které postupně zarůstají přírodou, tvoří memento tohoto tehdy megalomanského projektu. Dokonce místní osadníci cestě, po které jsme vyrazili na tento výlet (Bunč-Brdo), neřekne nikdo jinak, než „dálnice“.
Rozhledna Brdo
Rozhledna Brdo stojí na stejnojmenném vrcholu v nadmořské výšce 587 metrů. Kamenná rozhledna z roku 2004 stojí na místě původní dřevěné vyhlídky, která byla odstraněna v 70. letech 20. století. Stavba nové kamenné rozhledny byla zahájena 28. října 2001 a slavnostně otevřena přesně o tři roky později dne 28. října 2004.

Rozhledna Brdo
Až překonáte 99 schodů, tak uvidíte na Jeseníky, Beskydy, Malé a Bílé Karpaty, Malou Fatru nebo při dobré viditelnosti dokonce na Alpy. Dokonce je krásně vidět i hrad Buchlov.

Pohled na hrad Buchlov z rozhledny Brdo
Za stavbou a založení rozhledny na vrcholu Brdo stál tehdejší starosta obce Kostelany Jan Petřík, tehdejší člen lesní správy Lesy ČR v Buchlovicích Ing. Zdeněk Zálešák a a tehdejší starosta obce Modré Miroslav Kovařík. Ale bez stavebního materiálu by to pochopitelně nešlo. Na stavbu byl použit pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Pískovec na stavbu byl postupně vynášen dobrovolníky.

Založení rozhledny Brdo
Ještě se rozhledna pyšní jedním prvenstvím a to, že se jedná o první kamennou rozhlednu postavenou na území Česka od 30. let 20. století. Autorem projektu je architekt Svatopluk Sládeček. Nutno ještě podotknout, že vstup na rozhlednu je zpoplatněn a otevírací dobu najdete na stránkách obce Kostelany. Takže doporučujeme si prověřit, jestli rozhledna je otevřená, abyste nebyli zklamáni, protože za ty výhledy to prostě stojí.
V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.
Zdroje pro tento článek: Informační tabule, Spolek pro podporu místních iniciativ Chřiby (www.chribymikroregion.cz), Wikipedie s ověřením a doplněním z různých dokumentů a zdrojů, Stránky obce Kostelany (www.obeckostelany.cz)