Článek
Nevím, koho volil pan Míča. Tím se nepochlubil. Jen kritizuje. Já jsem volil Filipa Turka. To jsem už popsal v článku Volil jsem Turka. Mně nevadí, jestli pan Míča volil třeba paní Nerudovou. To je věc jeho osobních priorit. Nepohrdám voliči, kteří volili strany, které bych já nevolil. Byl bych však rád, kdyby zvolení poslanci jednali tak, aby plnili sliby, pro které je voliči zvolili. Nikoli aby po volbách klidně otočili směr svého rozhodování o sto osmdesát stupňů, jako to udělal po českých volbách do Poslanecké sněmovny předseda vlády Petr Fiala.
Pokud by se všichni poslanci po volbách sjednotili do jednoho názorového šiku, pak by takové volby pozbyly smyslu. Tu dobu jsem si v životě také zažil. Za socialismu jsme volili jednotnou kandidátku Národní fronty.
Mileniál Míča vyslovuje své hodnocení druhý den po zahájení první schůze Evropského parlamentu. Pokud by se Filip Turek už druhý den vzdal toho, pro co ho jeho voliči volili, bylo by to opravdu špatné. Já si počkám minimálně půl roku, než budu jeho práci jako jeho volič hodnotit. A že se jeho jednání a hlasování nelíbí voličům jiných stran, to považuji za skutečnost veskrze kladnou. Kdybych napsal dnes jako volič Filipa Turka takový článek jako pan Míča, musel bych si připadat jako slovo, které by se se jménem pana Míči pěkně rýmovalo. Svým článkem se pan Míča řadí k lidem, kteří neuznávají priority jiných lidí, vysmívají se jim, a tak rozdělují českou společnost.
