Článek
Jiří Černický a sněhové vločky
Pojem sněhové vločky byl pro mne donedávna naprosto neznámý. Poprvé jsem se s ním setkal, když některá média uveřejnila rozhovory s výtvarníkem Jiřím Černickým, který sděloval, že kvůli generaci sněhových vloček přestává učit na Vysoké škole uměleckoprůmyslové
Původně jsem si myslel, že ten termín je nějaký vlastní novotvar pana Černického, ale když jsem o generaci sněhových vloček slyšel pořad na stanici Český rozhlas Plus, pochopil jsem, že je to pro mě nějaká nová informace. Doporučuji k poslechu.
Na téma sněhových vloček se na internetu rozhořela krátká, ale velmi intenzivní diskuze . Zaujal mě například článek Černický versus „sněhové vločky“ aneb Kdo vyhraje duel na Facebooku
Já a sněhové vločky na fejsbúku
Zaujalo mě zapojení fesbúku do této problematiky. Uvědomil jsem si, že já, starý člověk, několik let se zaplétám do diskuzí vzájemného nepochopení s mladšími až s mladými lidmi.
Založil jsem si na fejsbúku tématickou skupinu, do které přišlo během několika let poměrně velké množství mladších lidí, kteří se už často znali z jiných skupin. Téma skupiny jim bylo vlastně lhostejné, oni jen pokračovali v diskusích a vzájemných osočováních z jiných skupin. Většinou k tomu používali komentáře pod příspěvky. Příspěvky samotné často nerespektovaly téma skupiny. Když to bylo příliš evidentní, netématické příspěvky jsem buď mazal nebo vypínal komentáře pod nimi. To vyvolalo slovní útoky přímo proti mně a to buď v komentářích nebo i v soukromých zprávách.
Pro netématické příspěvky jsem proto vytvořil podskupinu, kam by členové mohli dávat netématické příspěvky. Avšak bez úspěchu. Podskupina sloužila jen k tomu, že do ní nespokojenci psali své výhrady k tomu, jak skupinu spravuju. Po několika letech jsem tedy přistoupil k tomu, že jsem příspěvky začal schvalovat a do skupiny poustěl jen tématické příspěvky. Když členové po několika měsících zjistili že příspěvky na libovolné téma se do skupiny nedostanou, soustředili se patrně někam, kde to nebylo tak striktní.
Po shlédnutí několika rozhovorů s panem Černickým napadlo mě, že bych mohl v podskupině uspořádat anketu o věkovém složení členů.
A tady jsou výsledky. Podskupina má zhruba 1500 členů. Fejsbúk sdělil, že příspěvek oslovil 439 lidí
Ankety se zúčasnilo 89 lidí.
narození po roce 1995 - 27 hlasů, tj. 30%
narození po roce 1980 - 42 hlasů, to je 47 %
narození po roce 1968 - 12 hlasů, to je 13 %
narození po roce 1950 - 7 hlasů, to je 7%
narození po roce 1940 - 1 hlas, to je 1%
Anketou, jejíž výsledky shora uvádím, jsem tedy zjistil, že ve skupině je zhruba třetina generace sněhových vloček. Překvapilo mi, co jsem se o této generaci dočetl, protože vlastně nemám příležitost se s těmito lidmi potkat při nějakém hlubším osobním rozhovoru. Překvapilo mě, jak zvláštně jsou hodnoceni generací svých rodičů.
V článku Jak jednat s nastupující, rozmazlenou generací? jsem se dozvěděl, jaké pocity lidé z generace sněhových vloček mají a jak se chovají.
***
Generace „sněhových vloček“ je často používaný termín pro lidi narozené v letech 1995-2010. Je považována za méně odolnou a náchylnější k urážkám než předchozí generace. Starší lidé je popisují jako přelétavé, citlivé a s přehnaným smyslem pro to, co je politicky korektní. Kromě toho jsou vnímáni jako netrpěliví, protože jsou díky internetu zvyklí získávat informace, postupy a nákupy rychleji.
Ve spojitosti s nimi se mluví o tzv. senzitivitě senzorického zpracování (SSZ), což je osobnostní rys, který označuje tendenci zpracovávat podněty a informace silněji a hlouběji než ostatní. SSZ se může projevovat v mnoha dalších aspektech, jako je "větší hloubka zpracování informací, zvýšená emoční reaktivita a empatie zvýšené povědomí o jemnostech prostředí a snadná přecitlivělost, která je pravděpodobně způsobena citlivější centrální nervovou soustavou.
Ačkoli má tento osobnostní rys pozitivní aspekty, jako je empatie, může negativně ovlivnit pohodu člověka, kvalitu života a funkční obtíže – je rizikovým faktorem pro duševní zdraví, protože může vést k úzkostem a depresím. Tato citlivost často ovlivňuje různé aspekty života:
Neschopnost soustředit se – což je pro ně podstatnou součástí toho, co denně dělají nebo by dělat měli. Spíše potom odstupují, odkládají nebo ruší plány. Snaží se nalézt duševní klid a teprve pak se mohou vrátit ke svým původním činnostem.
Stydlivost - spojena s problémy při vystupování na veřejnosti, ale i při ústním zkoušení nebo před spolužáky. Uvádí, že se často v určitých situacích stydí zeptat nebo si něco upřesnit a opět je to paralyzuje.
Informační přetížení - cítí se zahlceni informacemi a mají strach z neúspěchu. Spíše oceňují pravidelné úkoly místo jednoho dlouhého.
Stres a úzkost – mají tendenci být úzkostní; někdy se stresují z maličkostí.
Přetížení smyslů - stěžují si na pachy, zvuky, které je ruší, nebo prostě na spoustu lidí, se kterými musí být ve místnosti.
Sklon k dokonalosti - bojí se selhání. Raději věci ani nezkoušejí. Často se trénují k dokonalosti, až nakonec stejně neuspějí. Neradi řeší věci na místě."
Podřadné postavení - nesnášejí nadřazenou pozici. Chtějí ve své okolí „kamarády“.
***
Co z toho pro mně vyplývá
Tím si částečně mohu vysvětlit občasný výsměch nebo slovní útoky, které se pod mými příspěvky ve skupině vyskytují nebo sdělení, že se členové / členky bojí přidávat příspěvky ze strachu, abych jim je nesmazal. Moji roli správce v hlavní skupině berou spíše jakou mou touhu ukázat, jak jsem důležitý. Patrně se domnívají, že mám nízké sebevědomí. No, vyvracet to nebudu. na druhé straně nevidím důvod, abych použil různé rady z výše citovaného článku, co bych měl dělat, aby byli oni spokojeni, ve virtuálním světě mojí fejsbúkové skupiny .
Jaká byla reakce členů fejsbúkové skupiny?
Výsledky ankety jsem ve skupině zveřejnil i s vysvětlením, ale nikdo z těch, kteří se jí zúčastnili, nezareagoval. Asi se bojí, přestože část z nich vystupuje pod přezdívkami.
