Křesťanům zase ubližují. Tentokrát satanisti na olympiádě

Kdo by si pomyslel, že to budou zrovna Francouzi, kteří dokáží přijít s nezapomenutelným zahajovacím ceremoniálem olympijských her. Ceremoniálem, který dokázal oslovit lidi napříč světem, vyznáním a politickými i kulturními postoji. Programem, který vyvolal pocity ohromení, lásky, nenávisti, nevolnosti a u některých diváků pomalu i volání po džihádu a křížových výpravách.

Nemám samozřejmě na mysli nezapomenutelné vystoupení vážně nemocné Celine Dion. Ani neuvěřitelně roztahaný program, který ještě potopil silný déšť. Dokonce ani perličku, kdy si organizátoři zahráli na Joea Bidena (který představil prezidenta Zelenského jako Putina) a představili olympijskou výpravu Jižní Koreje jako reprezentaci KLDR.

Mám na mysli samozřejmě scénu, ve které vystupovali členové drag queens (muži převlečení za ženy, kteří mají historii ve vystupování v divadlech či kabaretech) společně s členy LGBTQ komunity. Ruku na srdce – nemám problém ani s LGBTQ komunitou, ani s drag queens, ale kabaret mi nikdy moc neimponoval, takže jak kamery přepnuly na tuto část ceremoniálu, zrovna dvakrát mě to za srdíčko nechytlo a raději jsem zíral do telefonu a studoval program fotbalu na víkend (takže jsem minul i záběr, kdy někomu zpod minisukně vykukovaly jisté klenoty).

O mou pozornost se však představení přihlásilo ihned záhy, když jsem zaregistroval prohlášení zástupců katolické církve a dalších více či méně známých osobností, které odsuzovaly program a označovaly ho za arogantní výsměch a zneuctění křesťanství. Mluvily dokonce o duchovních škodách a raněných citech miliard křesťanů po celém světě.

Dalo by se říci – nic nového pod sluncem – radikální křesťané a zastánci tradičních středověkých hodnot jsou zase z něčeho butthurt. Tentokrát z toho, že se na televizních obrazovkách ocitli členové sexuálních menšin. A také proto, že z několika umně oříznutých fotek připomínala scéna často parodovaný da Vinciho obraz Poslední večeře.

Nic na tom nezměnil ani ředitel zahajovacího ceremoniálu Thomas Jolly, který uvedl, že scéna nebyla inspirována Poslední večeří, ale že se mělo jednat o „velkou pohanskou párty ve spojení s bohy hory Olymp“.

Kde je pravda netuším, ale každopádně si nejsem jistý, jestli jsem viděl na obrazech Poslední večeře, že by před Ježíšem stál tác s ovocem a na něm nadržený a nahý Taťka Šmoula hrající si na antického boha Dionýsa.

Francouzi si ale na křesťany přichystali i další záludnosti. Jednou z nich byla bezesporu i galsko-římská bohyně řeky Seiny – Sequana, která se během ceremoniálu proháněla na koni po hladině takřka život neohrožující pařížské řeky. Jako kdyby samotná skutečnost, že Francouzi vzdávají hold pohanské bohyni nebyl dostatečným políčkem katolické společnosti, ihned se na sociálních sítích vyrojili teologové z Vysoké školy života, kteří v ní viděli onoho bájného čtvrtého jezdce apokalypsy – Smrt.

Dalším důkazem, že „křesťanští diváci nejsou vítání“ měla být i socha Zlatého telete. Kdo se zajímá o křesťanskou mytologii jistě odtuší, že je to narážka na modlu, které se klaněli Izraelité, zatímco Mojžíš vystoupil na horu Sinaj, kde od Boha obdržel Desatero přikázání. Mezi dalšími teoriemi se objevuje i narážka, že býk má znázorňovat Baala, Belzebuba, Molocha či dokonce Minotaura. Samozřejmě by někdo mohl oponovat, že tato socha je v Paříži od roku 1937, ale kdo ví, ten ví…

A pak se samozřejmě dostáváme k mé nejoblíbenější části ceremoniálu – vystoupení francouzské metalové skupiny Gojira (konečně metal na ceremoniálu!). A samozřejmě jistě uhádnete, že i zde byli křesťané obětí. A proč? No přeci – metal, muži s dlouhými vlasy, ohňová show, postava Marie Antoinetty se sťatou hlavou – jednoznačné rysy satanismu a důkaz, že Západ uctívá ďábla a otevřeně provozuje satanistické rituály.

Sečteno a podtrženo – olympiáda plná satanistických a protikřesťanských symbolů, že?

Akorát že vůbec.

Možná by jen stačilo, kdyby si část křesťanů (z frakce katoliban) přestala ohýbat realitu. V Evropě (a zejména v ČR) jsme se postupnou sekularizací dostali do post-křesťanské doby, kdy má křesťanství čím dál menší vliv.

Když se tedy někdo neřídí tradičními křesťanskými hodnotami (kdo ví, co to je, ať zvedne ruku), není to konec světa. Je to důsledek změny myšlení, který za ty stovky let prostě přirozeně nastat musel.

Křesťanství není utlačované a nenáviděné. Je to prostě jen další skupina, ze které si holt někdo může vystřelit. Jako v případě blondýnek, policistů, Romů, Slováků nebo Čechů.

Ale jestli si chce část křesťanské společnosti neustále hrát na oběti i za cenu ohýbání reality… Tradiční hodnotou je přeci svoboda, tak klidně směle do toho.