Článek
V Evropském parlamentu zaznělo odvážné kabaretní vystoupení slovenského europoslance Miroslava Radačovského, které svým obsahem nejvíce připomínalo bajky vysílané na ruské státní televizi Россия-1. Poslanec, který je bezesporu vášnivým fanouškem ruské lidové tvořivosti, nám přednesl úryvky z několika moderních ruských děl – hrdinného fantasy románu O ruské neporazitelnosti, krimi thrilleru Za vše může Amerika či úsměvné pohádky Slovanská vzájemnost. [1]
Pohádka o spojení Slovanů
Děj fantasy románu O ruské neporazitelnosti můžeme sledovat živě už dva roky. Ale exkluzivně pouze na rusofilních kanálech. Pozor, nezaměňovat s pořady vysílanými na ostatních stanicích po celém světě! Kriminálka Za vše může Amerika je už profláknutá dlouhé roky i v našich končinách a nové díly jsou pouze recyklací dřívějších sérií. Proto bych se spíše zaměřil na ne příliš probádanou veselou báchorku s názvem Slovanská vzájemnost.
Prestaňme posielať zbrane na Ukrajinu a prestaňme podporovať zabíjanie Slovanov. Pretože ak neprestanete, môže sa stať, že my Slovania sa spojíme, brat s bratom, a ja verím, že sa raz spojíme a zo západnej Európy urobíme trávnik. Od Tatier, Šumavy až po La Manche.
Pohádka vychází z utopické ideje panslavismu – myšlenky, která se stala populární zejména v 19. století, kdy byly slovanské státy pohlceny impérii (zejména Rakousko-Uherskem) a snili o tom býti raději pohlceny Ruskem. Tedy hlavně jižní Slované, protože západní Slované už od 19. století věděli, co je Rusko zač a proto raději razili myšlenku panslavismu bez Ruska, které v té době bylo jediným suverénním slovanským státem. [2]
Že spíše než touha být anektováni Ruskem se jednalo o sen o vlastním státu se projevilo po první světové válce, kdy svou nezávislost získalo Polsko, Československo a Jugoslávie. Najednou už nebylo třeba s panslavismem otravovat vzduch a ten tak zanikl v propadlišti dějin.
Vzkříšení panslavismu nastalo zejména po nástupu Vladimíra Putina na ruský trůn. Tento vladař se nijak netajil imperiálními choutkami a snil o přivinutí bývalých států Sovětského svazu na mužnou hruď nové říše Velkého Ruska. K tomu mu měla pomoci i myšlenka panslavismu. Začal šířit (společně se svými pomocníčky) ideu panslavismu – všechny slovanské národy jsou bratři a Rusko je velký taťulda. A všichni víme, že tátu musíme poslouchat. Tedy alespoň v té jediné morálně správné slovanské společnosti, ne v té zkažené zlé západní společnosti. A pokud tedy synáčci zlobí, musí je taťka umravnit nějakou invazí sem, anexí tam. Případně výhružkou pětadvaceti na zadek nukleární hlavicí či novičokem.
V pohádkách je možné vše
V 19. století myšlenka panslavismu neprošla. Můžeme tedy dle slov Radačovského očekávat úspěch v dnešní době? Ale samozřejmě! V pohádkách je přeci možné všechno. Například i to, že Česko a Slovensko, které Rusko desetiletí okupovalo a díky totalitním praktikám drželo pod krkem, přijmou nabízenou ruku. Nebo i Polsko, které zapomene na staletí vzájemných bojů a nevraživosti a desetitisícové popravy zajatců za druhé světové války, se může vrhnout kolem krku tatíkovi Rusku. Stejně jako státy bývalé Jugoslávie, které se z čiré slovanské bratrské lásky málem navzájem vyhladily, aby získaly suverenitu. V podobné pohádce by možná i Ukrajina zapomněla na anexi svého území, vyhlazení měst, mučení a popravy civilistů, unášení dětí…
V pohádkách, které nám vypráví mistr vypravěč Putin a jeho propaganda, to možné je. Ve skutečnosti nikoliv.
Panslavismus lze naroubovat kamkoliv
Myslím, že ani v oné čarovné zemi nevěří, že by s touto myšlenkou mohli slavit nějaký valný úspěch, a proto panslavismus slouží Rusku spíše jako pomocník při protizápadní rétorice a podkopávání demokracie. Výborně jde ruku v ruce s konzervativními ideologiemi – Genderově neutrální toalety? Sňatky homosexuálů? To je ten zkažený liberální Západ. Musíme se vrátit k našim slovanským kořenům (nejspíš někam do středověku), které prosazuje Rusko! Velmi dobře se mu daří i v populismu – Proč nebereme levný plyn z Ruska? Rusko není náš nepřítel. Američané nás chtějí poštvat proti Rusku, ale Rusové jsou naši bratři! Výborně funguje i jako ochrana před nařčením z proruské rétoriky, kdy se můžou tzv. užiteční idioti schovat za panslavismus a boj za tradiční hodnoty.
Nereálný sen o dávné minulosti
Osobně si myslím, že kolaboranti snící o anektování své vlasti Ruskem…ehm…tedy lidé snící o ideji panslavismu, by si měli otočit kalendáře na současný rok. Možná totiž zapomněli, že už opravdu není 6. století a že slovanské kmeny nemigrují na západ do Evropy. S nástupem Sámovy říše, Velké Moravy, Bulharského, Českého, Polského či Nitranského knížectví a následných nástupnických království se důraz na označování Slovanů postupně vytrácel a v současné době je Slovanství spíše lingvistickým pojmem. Obdobně jako nemluvíme o obyvatelích Německa, Rakouska, Belgie, Lucemburska, Švýcarska, Nizozemska, Dánska a Norska jako o Germánech a neočekáváme, že se spojí v novodobou Germánskou říši.
I když někdo může mít vlastizrádné sny o zaprodání suverenity své země a potutelně se usmívat při představě o mocné slovanské (Ruské) armádě ženoucí zkažený Západ do Atlantského oceánu, možná by si měl uvědomit, že ona neporazitelná armáda za dva roky nedokázala zabrat Charkov či Odesu, natož Kyjev. Takže onen vysněný pochod na La Manche bude muset ještě nějaké to století zůstat pouze v pohádkách a snech.
