Článek
24. říjen 1921
Tento den byla v Československu vyhlášena mobilizace. Do zbraně bylo povoláno skoro čtvrt miliónu záložáků.
Sesazený Karel I. Habsburský, který se po neúspěšném pokusu zmocnit se maďarského trůnu v březnu 1921, zavázal švýcarské vládě, že se vzdá jakýchkoliv politických ambicí, si se svým slibem nedělal hlavu (porušení daného slova Habsburem není pro nás novinkou) a 20.října 1921 přistál u Šoproně v Burgenladu. Se svými maďarskými věrnými monarchisty v počtu 5.000 ozbrojenců se vydal směrem na Budapešť.
Mezi Čechoslováky tato mobilizace vyvolala nadšení, takže armáda musela nepovolané dobrovolníky odmítat, neboť pro ně neměla dost potřebné výstroje.
Příslušníci menšin však mobilizaci většinou sabotovali, takže proti nim museli být nasazeny státní vojenské složky.
Československý hlavní štáb sice nepřistoupil k plnému rozvinutí zmobilizované armády, ale dne 28. října tzn. na třetí výročí vzniku Československé republiky, vydal rozkaz zemským velitelstvím v Bratislavě a v Užhorodě, aby zesílili ostrahu hranic s Maďarskem.
I přes námitky dohodových mocností proti naší mobilizaci, bylo za cenu dvou padlých československých četníků a několika maďarských vojáků, dosaženo potřebných výsledků. Armáda mladé republiky zjistila své nedostatky, záložníci vychovaní rakouskouherskou armádou se seznámili s modernizovanými jednotkami, Maďarsko bylo dotlačeno, aby donutili nejenom Karla, ale všechny Habsburky zbavit se nároku na maďarský trůn a zároveň úspěšnou mobilizaci, která skončila až 7. listopadu, Československo na mezinárodní politické scéně ukázalo světu, že jsme svébytným dobře fungujícím státem, odhodlaným své území bránit a chránit se zbraní v ruce.
