Článek
14. květen 1918
Tento den došlo k takzvanému Čeljabinskému incidentu.
Vlaky 3. a 6.střeleckého pluku stály na nádraží v Čeljabinsku a čekaly kdy jim zástupci bolševického vedení města dovolí pokračovat dále na východ do Vladivostoku. Opačným směrem však stále proudily vlaky německých a rakousko-uherských vojáků, kteří ještě před pár dny byly zajatci carského Ruska, ale nyní je bolševici vraceli zpátky na západní frontu proti Dohodovým vojskům. Tito vojáci často neskrývali svou nenávist vůči československým dobrovolcům.
Z jednoho ešalonu projíždějícího nádražím byl na stojící legionáře vržen kus železa, které vážně zranilo střelce 6.střeleckého pluku Ducháčka. Rozlícení bratři vlaku nadběhli, na druhém čeljabinském nádraží jej zastavili a viníka na místě usmrtili.
Po pár dnech odešli Čechoslováky dobrovolně na místní sovět, aby jim podali vysvětlení proběhlého incidentu. Ihned po svém příchodu však byli zatčeni. Zástupci delegace, která přišla vyzvědět situaci předchozích svědků, byla také zatčena.
Třetí delegace již vyslána nebyla, protože se Čechoslováci rozhodli své bratry osvobodit silou. Než se bolševici nadáli byl celý Čeljabinsk v rukou legionářů a jejich bratři byli na svobodě.
Již mnoho měsíců před touto potyčkou byly československé vlaky bolševiky úmyslně zdržovány a byly upřednostňovány ešalony s Němci, Rakušany a Maďary jedoucí opačným směrem na západ. Celý incident tedy pouze uspíšil neodvratný konflikt mezi Čechoslováky s bolševiky a proto byl na zrovna probíhajícím 1.vojenského sjezdu legií v Čeljabinsku, odsouhlasen odjezd na východ vlastním pořádkem tzn., že se Čechoslováci na východ dostanou vojenskou silou.
V následujících dnech započala strastiplná, ale hrdinská cesta legionářů, která v historii vojenství nemá obdoby.
