Článek
2.srpen 216 př. n. l.
Tento den proběhla bitva u Kann. Během této dvacetihodinové bitvy, kterou můžeme nazvat masakrem římských legií, padlo skoro 80 % z 86.400 můžu, kteří bojovali na straně Říma. Geniální vojenský stratég Hannibal Barkas s o mnoho méně početnějším vojskem zde obratnou taktikou před i během bitvy, dosáhl drtivého vítězství.
Do dnešních dnů je uplatněná Hannibalova taktika vyučována na vojenských školách. Například americký generál Norman Schwarzkopf jí v roce 1991 použil během Pouští bouře v Kuvajtu, aby obklíčil irácké elitní gardové jednotky.
Na politických školách by však mělo být vyučováno, že i drtivé vítězství v bitvě nemusí vést k vítězství ve válce. Tak jak k tomu došlo i v tomto případě. Vojevůdce Hannibal sice porazil vojsko Říma, ale kartáginští politici svou liknavostí způsobili nedobytí Říma. Čímž Římu dali čas, aby posílil a opět se zvedl z prachu kam byl poražen.
Z kannského mlýnku na maso, se podařilo uprchnout vojenskému stratégovi Scipionovi Africanovi, který o čtrnáct let později v bitvě u Zamy použil proti Hannibalovi jeho vlastní taktiku a nejenom, že obdobným způsobem zmasakroval kartáginské vojsko, ale následně zničil celé Kartágo.
Poznámka na závěr. V novodobých dokumentech (i v chystaném filmu) je Hannibal hrán černochy, což je ale historický nesmysl. Kartaginci nebyli afričtí černoši, ale byli Féničané.
