Článek
19.října 202 př. n. l.
Tento den proběhla bitva u Zamy.
Jednalo se o závěrečnou bitvu druhé punské války, která rozhodla o konečném vítězství Říma nad Kartágem. Důsledkem této prohrané bitvy ( i války) byla ztráta kontroly Kartága nad Středozemním mořem, protože kromě zničení jejich pozemního vojska bylo Kartágo donuceno Římem spálit své lodě. Tímto vítězstvím se Řím stal nezpochybnitelným vládcem Středozemního moře.
Vyjednaný mír s římským senátem, ale byl pouze chvilkovým oddálením definitivního konce Kartága, protože při třetí punské válce došlo k vymazání Kartága z mapy světa.
Vítězství u Zamy ukázalo proč Římská říše vládla bezmála 1.000 let skoro celému tehdejšímu civilizovaném světu. Pouhých 14 let od katastrofální porážky v bitvě u Kann, ve které Kartaginci pod velením Hannibala Barkase zmasakrovali skoro všech 86.000 římských legionářů, se římská armáda vedená Publiem Corneliem Scipionem Africanem poučila ze svých chyb, nastudovala si taktiku nepřítele a následně jí otočila proti němu. Podobnou vojenskou taktikou, kterou Hannibal vyhrál u Kann, byl nyní Hannibal poražen u Zamy a Římu již nestálo nic v cestě, aby se z lokálního městského státu stal v následujících stoletích Říší.
Na závěr bych ještě poznamenal, že Hannibal Barkas nebyl černoch, jak se nám snaží v současných válečných dokumentech či hollywoodských filmech vnutit západní „historici“, ale byl Féničan, tak jako všichni Kartaginci.
Na přiloženém snímku můžete vidět bustu vojevůdce Hannibala.
