Článek
Setkání u stolku
Když jsem jí řekla, odkud jsem, jen krátce přikývla a odnesla prázdnou sklenici do kuchyně. Vrátila se o chvíli později, opřela se o židli naproti a spustila, jako by mě znala léta. Mluvila o turistické sezoně, o dlouhých směnách a o tom, jak různé národnosti pozná už podle prvních pár minut u stolu.
Poslouchala jsem ji klidně, protože se zdála spíš unavená než nepříjemná. Pak ale pronesla, že Němci jsou podle ní nejlepší hosté. Prý přijdou, objednají, zaplatí a neřeší detaily. Řekla, že se nebojí utratit víc, když se jim něco líbí, a nechávají dýška bez přemýšlení. Když zmínila Čechy, pokrčila rameny. Řekla, že často kontrolují účty, ptají se na ceny a někdy působí, jako by čekali, že je chce někdo oklamat. Prý jsou v porovnání s Němci mnohem horší hosté.
Otevřenost, která zabolí
Nesnažila jsem se ji přerušovat. Chtěla jsem vědět, jestli to myslí vážně, nebo jestli ze sebe jen vypouští únavu. Přiznala, že potkává i milé a vstřícné Čechy, ale že celkový obraz je pro ni takový, jaký popsala. Nevěděla jsem, jestli mě víc štve to, co řekla, nebo to, že jsem na to neměla okamžitou odpověď. Uvědomila jsem si, že mě vlastně mrzí, jak samozřejmě to z ní vyšlo. Jako něco, co měla v hlavě už dlouho a jen čekala na příležitost to říct.
Odpoledne u moře
Když jsem odešla na promenádu, přemýšlela jsem nad její upřímností. Vnímala jsem, jak unaveně se tvářila, a možná právě to vysvětlovalo její tón. Turistická sezona tam znamená neustálý hluk, horko a davy lidí, kteří si někdy neuvědomují, že za pultem stojí člověk, ne automat. Představila jsem si, že bych celé léto pracovala v bistru a střídaly by se přede mnou stovky cizinců. Možná bych si taky vytvářela své vlastní zkratky a vzorce.
Večerní obraz
Seděla jsem na balkoně apartmánu a sledovala, jak se moře zbarvuje do tmava. Její slova už ve mně nevyvolávala stejný odpor jako odpoledne. Spíš mě napadlo, že některé věty vznikají z návyků a únavy, ne ze zlého úmyslu. V tom tichu jsem si uvědomila, že ten rozhovor ve mně zůstane, protože mi připomněl, jak snadno si lidé kolem nás vytvářejí jednodušší verze reality, aby ji vůbec unesli.
