Článek
Všechny tři ideologie představují hrozbu pro svobodnou Evropu. Jednou z lekcí, které nám dalo 20. století, je nedopustit opakování hrůz druhé světové války a několika desetiletí komunistických režimů.
První dvě zmíněné ideologie mají na svědomí desítky milionů mrtvých. Zatímco nacismus se historicky naprosto zdiskreditoval a veřejně obhajovat by si ho dnes nedovolil prakticky nikdo, o dalších dvou ideologiích to platí podstatně méně.
V případě komunismu je jeho odstrašující síla do značné míry omezená na oblast bývalého východního bloku. Stále se najdou blouznivci přesvědčení o tom, že šlo pouze o nezdařený experiment, který ve skutečnosti nebyl tím, co Marx a Engels původně zamýšleli.
Islamismus jako aktuální hrozba?
Ve 21. století čelí této hrozbě nejen Evropa, ale i mnohé další části světa. Naše odpověď by měla být jasná: bránit demokracii a svobodu, chránit lidskou důstojnost a postavit se tváří v tvář i tomuto druhu extremismu.
Bohužel se tak dosud neděje v takové míře, která by byla zapotřebí. Evropa nejenže stále nedokáže na hrozbu islamismu adekvátně zareagovat, ale zvláště ze strany krajní levice vidíme snahy nebezpečí bagatelizovat či dokonce tabuizovat.
Ba co hůře, ukázalo se, že Evropa si tuto hrozbu dokonce financovala ze svých prostředků! Ano, čtete správně, peníze z rozpočtu EU končily v rukou radikálních islamistů.
Řešení tohoto problému bohužel dlouho bránil odpor ze strany velké části levice, která toto nebezpečí nepovažovala a nepovažuje za problém.
Přelomová rezoluce
To se ale naštěstí začíná pomalu měnit. Téma přestává být tabu. Evropský parlament schválil v říjnu rezoluci proti Muslimskému bratrstvu. Rezoluce konkrétně vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila strategii proti pronikání sítí Muslimského bratrstva do evropských struktur a omezila jejich vliv.
Rezoluce se zaměřuje především na důslednější kontrolu evropského financování a na omezení přístupu organizací propojených s těmito sítěmi do institucí EU.
Text předložila francouzská europoslankyně Céline Imart, členka strany Republikáni. Návrh rezoluce byl schválen přesvědčivou většinou poslanců. Získal 381 hlasů. Proti hlasovalo 167 poslanců a 15 poslanců se hlasování zdrželo.
Kdo byl proti? Proti byli především socialisté a krajní levice, což nemůže nikoho překvapovat. Někteří její politici mají vazby na radikální islamisty.
Jak získávají evropské peníze?
Určitě vás také napadne, jak byli radikálové schopni získat miliony eur z fondů EU? Odpověď je jednoduchá. Působí totiž v EU prostřednictvím složité sítě skupin.
Jak uvádí i samotná rezoluce, „islamistický vliv působí prostřednictvím širokého a roztříštěného ekosystému sdružení, nadací a kulturních, vzdělávacích, náboženských, charitativních, univerzitních, mládežnických, antidiskriminačních nebo sociálních akčních struktur.“
V současné době neexistují dostatečně účinné právní prostředky, jak tomu zabránit. Právě Muslimské bratrstvo (MB), jedna z nejvýznamnějších islamistických organizací na světě, disponuje sítí nezávislých, ale vzájemně propojených skupin radikalizujících občany EU. Ty prosazují nastolení politického režimu neslučitelného s evropskými hodnotami.
Nepodceňujme radikální islamisty
Ano, jsou to fanatici, ale fanatici velmi inteligentní. Dlouho mohou působit nenápadně, ale o to horší důsledky může mít, pokud budeme nebezpečí z jejich strany ignorovat.
Když na to přijde, dokážou se tito radikální islamisté chovat velmi pragmaticky. Vytvářejí dočasná spojenectví s levicovými progresivistickými hnutími a schovávají se za různé bohulibě se tvářící aktivity.
Tím se ale nemůžeme nechat zmást. Na jejich cíli se nemění absolutně nic. Není jím nic jiného než konečné nastolení islámské vlády. Levicoví progresivisté zde figurují v roli užitečných idiotů.
Už v minulosti docházelo k absurdním případům, kdy evropské peníze šly na podporu Muslimského bratrstva a radikálních islamistů. EU si ze svých peněz platila aktivity směřující k rozvrácení demokratické Evropy a nastolení islamistického zřízení.
Absurdní, že? Není to nic nového a tématu jsem se věnoval ve svých dřívějších článcích. Jen se o těchto věcech konečně začalo více mluvit.
EU si financovala vlastní zkázu
Na všech úrovních byly z peněz evropských daňových poplatníků financovány islamistické studijní spolky a kulturní sdružení s vazbami na Muslimské bratrstvo.
Finanční prostředky z evropských fondů obdržely v minulosti organizace jako např. Fórum evropských muslimských mládežnických a studentských organizací (FEMYSO), Evropská síť proti rasismu, Fórum Al Sharq nebo organizace Islamic Relief Worldwide.
Byly jim přiděleny finanční prostředky na projekty v oblastech práce s mládeží, boje proti diskriminaci, vzdělávání, kultury, výzkumu, humanitární činnosti či třeba mezikulturního dialogu.
Se všemi zmíněnými subjekty jsou spojené závažné obavy týkající se jejich ideologických, institucionálních nebo finančních vazeb na sítě spojené s Muslimským bratrstvem nebo obecně politickým islámem.
Milionové dotace
Mnohamilionové dotace obdržela např. zmíněná organizace Islamic Relief Worldwide. Ta se sice věnuje charitativní činnosti, bohužel se ale včas nepřišlo na to, že zároveň prosazuje islamistickou agendu a šíří antisemitské postoje.
V roce 2012 zase spolufinancovala Evropská komise 70 000 eury projekt Islamophobia Monitoring and Action Network (IMAN) organizovaný taktéž zmíněnou FEMYSO a organizací Collectif Contre l’Islamophobie en France (CCIF).
Jak užnázvy napovídají, cílem bylo bojovat s nenávistí a předsudky vůči islámu a muslimům. Jak to dopadlo? Kampaň dosáhla pravého opaku. U mnoha lidí negativní předsudky nejspíše ještě více posílila.
Po vraždě Samuela Patyho musela francouzská vláda CCIF rozpustit kvůli mnohaletému šíření islamistické propagandy, vztahům s džihádisty a s radikálními kazateli, kteří propagují kamenování, veřejnou propagaci homofobních a antisemitských názorů nebo relativizaci teroristických činů.
Nemohlo to dopadnout jinak, když boj s nenávistí dostali na starost lidé, kteří sami vyvolávali strach.
V roce 2018 byla z Evropského fondu pro vnitřní bezpečnost financována akce s názvem The Saffron Project: Video protiradikalizační kampaně Saffron na YouTube, nazvané #Heartofdarkness, bylo ve skutečnosti pokusem o obhajobu džihádismu a Muslimského bratrstva
Mělo vysvětlovat koncept džihádu
Ve skutečnosti ale sloužilo k propagaci zmíněné islamistické organizace. Muslimské bratrstvo zde bylo vykreslováno jako mírumilovný pacifistický spolek. Evropská komise musela připustit, že si je „vědoma obav vyplývajících z videa #spot7'Jihad“ a celkově z kampaně #Heartofdarkness.
Videa byla nakonec odstraněna z YouTube. I tato kampaň skončila naprostou blamáží. Čekal snad někdo jiný výsledek? Vždyť je to úplně stejné jako svěřit neonacistům vedení kampaně proti antisemitismu.
Jedním z největších skandálů se stalo zapojení Evropské komise do „Zprávy o islamofobii“ z roku 2018 vydané tureckým think-tankem SETA. Jedná se o organizaci blízkou prezidentu Recepu Tayyipu Erdoğanovi.
Přesnější a výstižnější název pro její každoroční zprávu o islamofobii by byl spíše „Ikhwanophobia“ (strach z Muslimského bratrstva). Za islamofobii totiž považuje především kritiku Muslimského bratrstva a turecké strany AKP.
Různá vydání této zprávy byla tehdy v Evropském parlamentu představena poslanci ze skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D) a skupiny Zelených. Vydání z roku 2018 navíc získalo od Evropské komise finanční podporu ve výši 126 951,81 eur.
Neslo dokonce logo kombinující tureckou vlajku a vlajku Evropské unie s nápisem: „Tento projekt je financován Evropskou unií“. Zveřejnění zprávy pochopitelně vyvolalo silné reakce v médiích, ale také mezi evropskými politiky a muslimskými odpůrci islamismu.
Terčem kritiky se stala nedostatečná metodologie zprávy a také ztotožňování diskriminace muslimů s kritikou náboženských dogmat a politického islámu.
Rezolucí to skončit nesmí
Je na místě si přiznat, že Evropa jako celek si v této věci počínala naprosto ostudně. Nedokáže si pohlídat, kam posílá peníze. Ty pak v dobré víře posílala i lidem napojeným na Muslimské bratrstvo, tedy svým vlastním nepřátelům.
Přitom i tradičně muslimské země jako Egypt, Saúdská Arábie či Bahrajn činnost Muslimského bratrstva zakazují a jeho činnost tvrdě potírají. Když to jde jinde, proč to nejde i v Evropě? Vždyť je to v zájmu nás všech.
Svojí trestuhodnou nedůsledností a posíláním peněz organizacím napojeným na radikální islamisty si Evropa pod sebou podřezává větev. Neustále opakuji, že Evropská unie jako celek si musí lépe hlídat, kam směřují její peníze.
Ostatně i Evropský účetní dvůr konstatoval, že EK a další subjekty nekontrolují, zda nevládní organizace, které dostávají evropské peníze, skutečně dodržují hodnoty EU. Místo toho se spíše spoléhají jen na to, co tyto organizace samy deklarují.
Takhle to opravdu nejde
Na dobré slovo pochybných organizací spoléhat nemůžeme. Nesmí se stávat, aby naše peníze šly na penziony sloužící jako soukromé haciendy či jako nevěstinec, hřiště ve vesnici, kde žádné děti nejsou, nebo rozhlednu vysokou jen 1,5 metru.
Stejně tak považuji za naprosto nepřípustné, aby evropské prostředky čerpali radikální islamisté. Organizace, které jsou spojené s Muslimským bratrstvem či dalšími islámskými radikály, už nesmí dostat z evropského rozpočtu ani cent.
Žádná ideologie neospravedlňuje antisemitismus, terorismus ani pošlapávání lidské svobody. Radikální islamismus nesmí být výjimkou. Samotnou rezolucí to nesmí skončit.
Ta by naopak měla být jen začátkem potřebné diskuse. Nastal čas začít se konečně vážně bavit o tom, jak zamezit tomu, aby evropské peníze končily v kapsách radikálních islamistů.
Přeji hezký den a veselou mysl!
