Článek
Jinak to ani být nemůže. Velmi těžko lze rozptýlit obavy z možného narušení našich svobod. Právě z tohoto důvodu budí rozporuplné reakce i návrh evropské legislativy známé jako Chat Control. Ten by umožnil provozovatelům komunikačních služeb dobrovolně skenovat online komunikaci na přítomnost dětské pornografie.
Úmysl chránit děti je sice ušlechtilý. Samotný dobrý úmysl ale nestačí. Vždy se musíme ptát, zda dopady opatření nepocítí i naprosto bezúhonní lidé? A zde se bohužel nemůžeme zbavit pochybností o tom, že opatření nenadělá více škody než užitku.
Pochopitelný odpor
Zcela pochopitelně narážely veškeré dosavadní pokusy o prolomení soukromí na tuhý odpor z mnoha stran. Původně mohly komunikační platformy dobrovolné skenování provádět. Přijetí nařízení pro ochranu osobních údajů, známého jako GDPR však přineslo změnu.
Jeho vstup v účinnost v roce 2018 měl kromě mnoha jiného i ten důsledek, že se provádění těchto praktik zkomplikovalo. V roce 2020 byla v rámci EU schválená dočasná výjimka opět umožňující dobrovolné skenování.
Počítalo se totiž s tím, že v dohledné době vzniknou nová pravidla pro boj s dětskou pornografií a další prodlužování výjimky už nebude potřeba. Evropská komise v roce 2022 představila nový návrh. Kvůli průtahům ale byla výjimka v roce 2024 prodloužená o další dva roky – do letošního dubna.
Návrh tzv. nařízení pro prevenci a boj proti sexuálnímu zneužívání dětí, jak se Chat Control oficiálně nazývá, však narazil na odpor ve dvou klíčových institucích EU: V Evropském parlamentu, ale i v Radě.
Několik pokusů protlačit návrh Komise ztroskotalo
Radě se nakonec podařilo schválit svou verzi až v listopadu 2025. Ta teď prochází jednáním v rámci tzv. trialogu, z něhož měla vzejít konečná verze.
Ve své původní podobě obsahoval návrh i možnost zavedení plošného skenování zpráv v komunikačních aplikacích jako je WhatsApp. Zahrnutá zde byla i šifrovaná komunikace.
Z kompromisního návrhu Rady sice povinné skenování soukromých konverzací i obcházení koncového šifrování vypadlo. Problém však zůstává v tom, že i upravená verze počítá s plošným skenováním.
Nebezpečný precedens
Protože už není možné, aby nové nařízení začalo platit před vypršením výjimky, navrhla Evropská komise další prodloužení výjimky až do 3. dubna 2028. A právě o tom jsme minulý týden hlasovali na Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.
Návrh jsem samozřejmě nepodpořil, protože i když je ochrana dětí naprosto zásadní, tento návrh jde cestou plošného dohledu nad soukromou komunikací. I po „kompromisu“ v něm zůstává princip plošného skenování a určité skulinky, které mohou časem znovu otevřít tlak na oslabení šifrování.
Jsem proto rád, že výbor nakonec odmítl prodloužení výjimky z pravidel na ochranu soukromí, která dočasně umožňovala provozovatelům komunikačních či e-mailových služeb dobrovolné skenování.
Vyhráno zdaleka není
O návrhu se ještě bude hlasovat v plénu Evropského parlamentu. Pokud neprojde ani v definitivním hlasování na plénu, provozovatelé komunikačních platforem už od 3. dubna nebudou moci uživatelům skenovat zprávy.
Při hlasováních o další legislativě v této oblasti půjde opravdu o hodně. Jakmile jednou zavedeme skenování zpráv, vytváříme nebezpečný precedens a zadní vrátka, která mohou být zneužita, a to je riziko pro běžné občany, firmy i různé profese.
Automatické kontroly navíc generují falešné poplachy, zatímco skuteční pachatelé se jen přesunou na jiné platformy. Chci tvrdý postup proti zneužívání dětí, ale cíleně a na základě soudních příkazů, ne kontrolu milionů slušných lidí.
Ochrana dětí nesmí být záminkou k tomu, aby se z Evropy stal prostor permanentního skenování soukromí.
