Článek
A to je samozřejmě chyba. Vzhledem k tomu, čeho jsme nyní svědky za hranicemi EU, není možné ignorovat otázky týkající se bezpečnosti a obrany. Pokud se nebude řešit, Evropa si bude nadále zadělávat na veliký problém.
Obrovskou pozornost vzbudil nápad současné předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové vytvořit v rámci Evropské komise funkci komisaře pro obranu. Ohlasy na to byly různé.
V mnoha diskusích jsem narazil na silně kritické komentáře nesoucí se především v duchu, že půjde o další zbytečný a bezvýznamný post. Je tedy funkce opravdu potřebná?
Kritika tentokrát není na místě
Kritizovat současnou Komisi lze za jistě mnoho věcí. V průběhu času vznikala různá portfolia pro jednotlivé evropské komisaře. Jejich současné rozdělení je špatné a u mnoha by se dalo diskutovat o tom, jaký a zda vůbec mají nějaký smysl.
V oblasti obrany ale není kritika vůbec na místě. Jestli by nějaký post v Evropské komisi měl význam, komisař pro obranu by byl jedním z nich.
Nikdo už snad dnes nemůže pochybovat o tom, že naprosto nedostatečné zajištění vlastní bezpečnosti většiny Evropy představuje reálný problém ohrožující samotnou existenci svobodných evropských zemí a EU jako celku.
Rostoucí hrozby zvenčí
Nejedná se jen o ohrožení vojenského charakteru, jehož se obávají především země nacházející se v těsné blízkosti Ruska, ale i třeba hrozba v kyberprostoru. Zkrátka, vytvoření funkce samostatného komisaře pro obranu by smysl dávalo.
Vůbec by to neznamenalo vznik nějaké evropské armády, jak si někteří myslí. Ta by byla naprosto zbytečná, protože by jen dublovala roli NATO. Komisař pro obranu by měl především koordinovat na evropské úrovni vojenské nákupy a výrobu obranného materiálu.
Kromě vojenských hrozeb by řešil i palčivé téma ilegální migrace. Díky tomu by Komise měla možnost reálně zlepšit celkovou obranyschopnost Evropy.
Nespoléhat věčně na USA
Právě v oblasti obrany musí Evropa konečně projevit více samostatnosti. Trestuhodně dlouho hřešila na tom, že v této oblasti za ni problémy z velké části řešily USA, ať už to byly obě světové války, sovětská hrozba po roce 1945 občanská válka v Jugoslávii či ukrajinský konflikt. Už nyní řešíme ze strany USA neochotu řešit věci za mořem.
Musíme se smířit tím, že už nebudeme donekonečna moci počítat s tím, že za nás budou USA tahat kaštany z ohně. A je úplně jedno, kdo bude zrovna úřadovat v Bílém domě.
Trend, kdy Spojené státy přikládají Evropě čím dál menší prioritu a řeší především svoje problémy (migrace na jižní hranici, pevninská Čína či Hútíové v Jemenu), je nezvratný a opravdu z toho nemůžeme vinit jenom Trumpa.
Musíme být schopní postarat se v oblasti obrany sami o sebe. Pro evropské země je obrovskou ostudou, že si dosud nedokázaly vyřešit vlastní obranu, přestože mají jako celek dokonce více obyvatel než USA.
Komisař pro obranu je nutností
Odpověď na otázku, zda bychom měli mít eurokomisaře pro obranu, tedy zní jednoznačně ano. Evropa si dlouho mohla dovolit řešit pseudoproblémy. Situace se ale změnila.
Obrana se nyní stala životně důležitou otázkou a potřebujeme člověka na nejvyšší evropské úrovni, který se touto otázkou konečně začne intenzivně zabývat.
