Článek
Amerika vyslala krutý, ale celkem jasný vzkaz: V Evropě už se dále nemůžeme spoléhat na pomoc USA. Stalo se tak navíc naneštěstí ve chvíli, kdy je bezpečnostní situace je nejhorší od konce druhé světové války a Evropě opravdu teče do bot.
Trefné postřehy jiného Donalda
Už před třemi lety ruský vpád na Ukrajinu otřásl mnoha jistotami. Mnozí si to ale uvnitř odmítali připustit a věřili, že bude nadále víceméně možné pokračovat ve starých kolejích.
Dnes už musí být jasné opravdu každému, že relativně klidný svět z doby po roce 1989 pro Evropu definitivně skončil. Přiznat si to musí jak vrcholní evropští politici, tak i veřejnost.
Celá Evropa má problém. Obrana proti ruské hrozbě je naprosto nedostatečná. Dlouho se mnozí evropští lídři velmi neprozíravě spoléhali na to, že výdaje a odpovědnost za obranu budou moci „outsourcovat“ na Ameriku. Tomu je nyní konec.
Není čas panikařit a hroutit se z posledního vývoje
Naopak musíme na novou situaci umět s klidem zareagovat. Nadávání na Trumpa nám teď nepomůže. Nastal čas skončit všechny jalové diskuse o pseudoproblémech a utopických zelených plánech, které ve skutečnosti jen uškodí našemu hospodářství, především strategicky důležitému průmyslu.
V opačném případě tu demokratická Evropa v dohledné době už nemusí vůbec být. Už nyní je pět minut po dvanácté. Nesmí zůstat jen u slov. Zdá se, že na důsledky politiky Donalda Trumpa nejvíce platí slova jiného Donalda.
To, co by měla Evropa udělat, totiž skvěle shrnul ve svém tweetu polský premiér Donald Tusk: Také on říká, že přišel čas konečně začít jednat a konkrétně zmiňuje tři věci:
1. Financování naší pomoci Ukrajině ze zmrazených ruských aktiv.
2. Posílení ochrany vzdušného prostoru, hlídání Baltu a hranice EU s Ruskem.
3. Urychlení přijetí nových fiskálních pravidel pro financování bezpečnosti a obrany EU. A to hned!
Všechny zmíněné tři body jsou naprosto relevantní pro bezpečnost Evropské unie. U každého z nich se proto zastavím.
Podpora Ukrajiny
Nejprve k podpoře Ukrajiny, která musí mít za současné nevyzpytatelné situace pochopitelně prioritu. Pokud chceme předejít ještě větším problémům s Ruskem, nesmíme Ukrajinu nechat padnout.
Evropa dává nejvíce
Donald Trump si vymýšlel, když tvrdil, že většinu pomoci dosud přispívala Amerika. Čísla hovoří jasně. Podle dat z konce minulého roku činila podpora ze strany evropských zemí 132,3 miliard dolarů, USA přispěly pomocí o celkové hodnotě 114,2 mld. dolarů.
Jedná se navíc o data z doby ještě předtím, než se Donald Trump ujal funkce prezidenta. V dosavadním trendu musíme nejen pokračovat, ale vzhledem k nepředvídatelnému chování na druhé straně Atlantiku budeme muset podporu napadené Ukrajině výrazně navýšit.
Možnosti zde jsou. Pár příkladů pomoci, které už se podařilo realizovat: Jednou z nich jsou právě Tuskem zmiňovaná zmrazená ruská aktiva. Ze zhruba 300 miliard dolarů ruských zahraničních rezerv zmrazených v zemích, které se podílí na sankcích vůči Moskvě, bylo více než 200 miliard uloženo v Evropské unii.
Ruská aktiva
Členské státy EU už loni v květnu rozhodly, že výnosy ze zmrazených ruských aktiv budou použity právě na okamžitou vojenskou podporu Ukrajiny. 90 % zisků má být využito na nákup zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF), zatímco zbývajících 10 % půjde na obnovu země.
Loni v říjnu už byla schválená půjčka Ukrajině ve výši až 35 miliard eur krytá právě ruskými aktivy. Splátky budou hrazeny z výnosů ze zmrazeného ruského státního majetku. Ukrajina bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci.
Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí prostředků Kyjevu ve výši až padesát miliard dolarů prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Evropské státy okamžitě reagovaly na současnou situaci návrhem navýšit vojenskou pomoc Ukrajině. Nejprve se mělo jednat o balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur a tím, že na vojenské pomoci by se dle návrhu podílely státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí, tedy „koalice ochotných.“
Nebylo by tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování a nebudou hrozit žádné obstrukce např. ze strany Slovenska nebo Maďarska. Upřesňující návrh byl rozeslán jednotlivým státům EU a Česko s ním souhlasilo.
Další pomoc
Podle posledních zpráv nakonec jednají evropští představitelé o ještě objemnějším balíčku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Jeho celková hodnota má být dokonce nejméně 20 miliard eur.
Pomoc by konkrétně zahrnovala vojenskou techniku, jako jsou dělostřelecké granáty a rakety, stejně jako finance. Iniciativu dodávek zbraní na Ukrajinu koordinuje šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Pomoc, o níž se jedná, by pravděpodobně přišla ve formě příspěvků jednotlivých členských států spíše než oficiálního balíčku EU, vzhledem k odporu některých států, jako jsou už zmíněné Maďarsko a Slovensko. Účinnost pomoci Ukrajině závisí na její rychlosti. To se ale bohužel začíná komplikovat.
Podpora se nyní zadrhává na odporu dvou klíčových států – Francie a Itálie, které trápí zadlužení a v jejich rozpočtech už údajně nezbývá prostor pro financování dalšího balíčku na pomoc Ukrajině.
Cíl: Konec bezbranné Evropy
Další věcí je posílení naší společné obrany, zejména ochrany vzdušného prostoru. A zde v první řadě nebude od věci si přiznat, že většina Evropy v oblasti ochrany opravdu zaostává. Navíc osm zemí NATO stále neplní ani své závazky 2 procent HDP výdajů na obranu a Slovensko dává přesně 2 %.
Mnohé další země tento závazek, včetně Česka plní jen velmi těsně. Například Itálie nebo třeba Španělsko, které patří k největším členským zemím EU, tyto závazky zdaleka neplní. A už nyní víme, že bude potřeba hranici zvednout nejméně na 3 procenta.
Pro společnou obranu mají obrovský význam právě ochrana Pobaltí a hranice EU s Ruskem, zmiňované polským premiérem Tuskem. Nikoho by to nemělo překvapovat. Jedná se o oblasti, kterým nejvíce hrozí, že budou dalšími na ráně.
Polsko, které leží na východní hranici EU, včetně části hranice s Ruskem, může sloužit většině Evropy jako vzor. Dává nyní více než 4 % HDP na obranu, což je nejvíce ze všech zemí Severoatlantické aliance. V posledních letech mohutně investovalo do obrany a má jednu z nejsilnějších armád v Evropě.
Protivzdušná obrana Evropy
Jednou z důležitých součástí společné obrany zejména jako reakci na agresivní politiku Ruska v rámci celé Evropy by měla být právě protivzdušná obrana, konkrétně především společný protiraketový deštník.
Na důležitost ukazuje právě současný ukrajinský konflikt. Než měl Kyjev účinnou protiraketovou obranu, umíraly při útocích desítky lidí. Nyní ji má a dnes patří Kyjev k těm relativně bezpečnějším územím Ukrajiny.
Česko ani zbytek Evropy zatím žádný podobný systém nemá, přitom jde v současném způsobu vedení války o nesmírně potřebnou věc. Evropa zůstává z velké části proti raketový útokům naprosto bezbranná.
Mimochodem, mnozí si určitě ještě pamatují, že podobný projekt už byl v Česku na stole dříve v rámci plánované spolupráce s USA. V plánu byla výstavba radaru v Brdech, který by byl součásti protiraketové obrany.
Proti návrhu tehdy ostře vystupovali opoziční sociální demokraté a komunisté a také spolek NE Základnám, který se oháněl pacifismem a odmítáním válek. Ve skutečnosti však všichni zmínění jen fakticky napomáhali mocenské politice Kremlu. O některé analogie s dneškem by zde rozhodně nebyla nouze.
Financování naší obrany
K tomu, aby si Evropa dokázala vybudovat účinnou obranu je zapotřebí už zmíněné dostatečné financování. Evropská komise odhaduje, že Unie jako celek musí v příštím desetiletí investovat 500 miliard eur do tohoto sektoru, aby mohla nadále podporovat Ukrajinu a také zajistila, že bude schopna se bránit po desetiletích nedostatečných investic.
Věc se ostatně řešila na obou nedávných schůzkách pařížských lídrů. Vypadá to, že investice do společné obrany bude nejspíše vyžadovat zvýšení příspěvků členských států do rozpočtu EU.
S financováním obrany neodmyslitelně souvisí i posílení výroby obranného materiálu a evropského obranného průmyslu. Mnozí si už uvědomují, že Evropa se nemůže spoléhat na dodavatele zvenčí.
Iniciativy usilující o změnu stávajícího stavu
Evropská komise např. oznámila už před rokem vyčlenění 500 milionů eur na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii, jak tehdy uvedla ve svém prohlášení.
Cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tak zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu. Finance měly obdržet také české společnosti, Explosia a STV GROUP.
Musíme nejen hledat další způsoby, jak výrobu obranného materiálu podpořit, ale také jak odstranit překážky, které brání jejímu rozvoji. Vícekrát jsem upozorňoval na to, že velký problém pro rozvoj zbrojní výroby představovala omezení v rámci ESG.
Obranný průmysl měl výrazně ztížené podmínky, protože mnohé banky odmítaly firmám v této oblasti půjčovat či jen zakládat účty.
V tomto ohledu je dobrou zprávou, že letos v lednu Česko spolu s dalšími 17 zeměmi navrhlo další posílení podpory evropského obranného průmyslu prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB).Má zajistit lepší financování a investice do vývoje a výroby obranných technologií a produktů v rámci Evropské unie.
Evropští představitelé navrhovali, aby banky v případě půjček pro bezpečnostní a obranný průmysl přesněji vymezily a omezily rozsah zakázané podpory a zvýšila objem dostupných úvěrů.
Navrhují také posoudit možnost účelové emise dluhových cenných papírů, která by mohla oslovit investory. Zjednodušení možností investovat do obranného průmyslu by představovalo důležitý krok, který průmyslu v Evropě opravdu pomůže.
Hlavní výzvou tedy bude určitě otázka zvýšení financování obranného průmyslu. Pro obranyschopnost EU jako celku je vedle zvýšení výdajů na obranu klíčová i podpora inovací v evropském obranném průmyslu, lepší koordinace výroby v tomto odvětví či třeba také posílení kyberbezpečnost v Evropské unii.
Co přinese Bílá kniha?
Další plány na budoucnost společné obrany má přinést tzv. Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany, která by měla být představená 19. března. Měla by ukázat nástroje, jak učinit evropskou obranu efektivnější a zaměřit se na investice do obranného průmyslu, posílení schopnosti EU reagovat na hrozby, posílení vzdušné evropské obrany nebo kyberbezpečnosti.
Účelem dokumentu bude také poukázat na to, kde jsou velké mezery v evropské obraně a jak by se mohly vyplnit.
Po Bílé knize k evropské bezpečnosti voláme jako europoslanci už téměř deset let. Až válka na Ukrajině a tlak států přinutily Evropskou komisi se tématem seriózně zabývat. Počkáme si tedy, co nakonec přinese.
Bezpečnost musí mít absolutní prioritu
Evropa musí být připravena chránit své území i občany. Co nejdříve je potřeba rozjet v Evropě masivní vyzbrojování a výrobu obranného materiálu, která pomůže také Ukrajině a dostane evropský obranný průmysl opět na špici.
Celá Evropa potřebuje být vyzbrojená tak, aby si na ni Rusko netrouflo, protože na něj neplatí nic jiného než síla.
