Článek
V tomto čase totiž někdy zazní výroky, které si pozornost rozhodně zaslouží. Mezi ně rozhodně patří nedávná slova socialisty Josepa Borrella, vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, tedy evropského ministra zahraničí.
Josep Borrell mluvil loni o Vánocích pro britský list Guardian o hrozícím vzestupu populismu a stranách, „které dokáží hrát na lidský strach a nabízet špatné odpovědi na dobré otázky, mohou získat podporu evropského obyvatelstva.“ Stěžoval si také na mediální svět hrozeb, „kde se denně dozvídáme o zločinech zla nebo války, a to vytváří hormonální aktivitu řízenou strachem.“
A hlavně, v návaznosti na výše zmíněné vyjadřoval své obavy z toho, že lidé v Evropě budou letos kvůli strachu ve zvýšené míře volit populistické strany.
Pochopitelný strach voličů
Evropa skutečně čelí celé řadě výzev zevnitř i zvenčí. Navíc žijeme v propojeném světě a dění stovky či tisíce kilometrů od nás může mít významné, byť třeba nepřímé dopady i na naše životy, ať už je to válka na Ukrajině a s ní spojená ruská hrozba, situace v Izraeli/Gaze či útoky jemenských Húsíů na obchodní lodě.
Někteří lidé zažívají z různých příčin obavy a pocit nejistoty z toho, co se děje kolem nich. Vedle důsledků ruské agrese na Ukrajině, která se odehrává v těsném sousedství EU, to mohou být obavy z nezvládnuté imigrace z mimoevropských zemí, celkové mezinárodní situace, zvyšování cen či obecně strach o vlastní bezpečnost.
Například výsledky Eurobarometru z loňského podzimu o tom svědčí více než výmluvně. Důvody k různým obavám mohou být naprosto oprávněné, což připouští i sám Borrell.
Vždy tomu bude tak, že politici z demokratických stran budou muset umět pracovat s tématy, která lidé považují za nejdůležitější. Opravdu nemůžeme některé otázky ignorovat třeba jen proto, že mohou budit kontroverze.
Člověk ve vysoké a velmi důležité funkci ministra zahraničí EU by rozhodně neměl pouze mluvit o svých vlastních obavách z možných důsledků strachu voličů. Místo toho by měl především hledat způsoby, jak obavy lidí co nejvíce rozptýlit a přesvědčit evropskou veřejnost, že nejpalčivější problémy se řeší, případně, že se některých věcí nemusejí vůbec obávat.
Voda na mlýn populistů
Hrozba posílení populistických stran, které nedokážou nabídnout žádná smysluplná řešení, je samozřejmě reálná. Stěžování si na strach voličů, jako jsme mohli slyšet od evropského ministra zahraničí, ale vůbec ničemu nepomáhá.
Spíše to zní jako stěžování námořníků na moře. Jeho slova patří do kategorie těch, která slouží populistům jako voda na mlýn. Právě populisté často tvrdí, že normální demokratické strany nedokážou řešit problémy, které lidi nejvíce trápí.
Tím posledním, co Evropa nyní potřebuje, je poskytovat populistickým politikům munici a utvrzovat lidi v přesvědčení o „odtrženosti elit“ od problémů obyčejných lidí. A právě to nynější evropský ministr zahraničí bohužel předvedl.
