Článek
Zvláště za situace, kdy nižší ceny ropy a plynu a sankce na ruskou energii poškozují primární zdroj příjmů Kremlu. Kromě fosilních paliv a obecně surovin toho Rusko světu příliš mnoho nabídnout nedokáže. Kreml má ale bohužel stále jeden zdroj peněz, který se velmi málo zmiňuje. Jsou jím příjmy z daní od zahraničních společností.
Příležitost pro korporace
Součástí prezentace nadnárodních korporací už dávno není jen vykazování co nejvyššího zisku, ale také prezentace aktivit spojených s tzv. společenskou odpovědností. V praxi to znamená, že firmy se všemožnými způsoby předhánějí v ukazování toho, jak jim nejde pouze o zisk a nejpalčivější problémy tohoto světa jim nejsou lhostejné.
Někdy více (např. finanční podporou) a jindy zase méně věrohodným způsobem (např. zabarvováním log) dělají vše proto, aby přesvědčili veřejnost, jak moc jim záleží na tom, aby se svět stal lepším místem.
Někdy se dokonce může zdát, že všemožné proklamace o sociální odpovědnosti hrají mnohem významnější úlohu než hlavní náplň činnosti dané společnosti. A válka na Ukrajině se pro západní firmy stala příležitostí, kdy mohly ukázat, nakolik to se svojí společenskou odpovědností, v tomto případě odsouzením ruské agresivní politiky a třeba i pomocí napadené zemi, myslí opravdu vážně.
Zůstávají kvůli zisku
Jak v tomto případě obstály? Asi správně tušíte, že bilance není pro většinu nadnárodních korporací příliš lichotivá. Těsně po vypuknutí invaze na Ukrajinu jsme sice mohli denně slýchat o tom, jak západní firmy jako McDonald´s či Ikea postupně odcházejí z Ruska.
Nedávná zpráva Kyjevské ekonomické školy (KSE) a B4Ukraine ale zjistila, že mnohé jiné nadnárodní korporace i po napadení Ukrajiny nadále v Rusku zůstaly a platí daně, čímž nepřímo pomáhaly a pomáhají Putinovi financovat jeho válku.
Podle dat Kyjevské ekonomické školy z celkových 1387 západních společností, které v Rusku působily na začátku invaze 24. února 2022, jich pouze 241 (17 %) zcela opustilo ruský trh. Všechny tyto společnosti, které ještě neopustily ruský trh, dokázaly loni v Rusku vygenerovat příjem o celkové výši 177,2 miliardy dolarů (162 miliard eur).
Americké a německé firmy nejvíce odvádí do ruské kasy
Samotné společnosti se sídlem v členských státech EU vydělaly v roce 2022 75,2 miliardy dolarů a zaplatily 594 milionů dolarů na dani ze zisku. Pokud jde o jednotlivé státy, byly to americké firmy, které inkasovaly největší celkové příjmy v Rusku (40 miliard dolarů) a jsou největšími přispěvateli do kremelské kasy prostřednictvím daní ze zisku, přičemž v roce 2022 zaplatily 712 milionů dolarů.
Na druhé pozici se umístily německé společnosti s příjmy okolo 23 miliard dolarů. Loni odvedly Rusku daň ze zisku v celkové výši 402 milionů dolarů.
Největšími plátci daně ze zisku v Rusku byly v roce 2022 především společnosti sídlící v zemích G7 a EU, které představovaly 16 z 20 největších přispěvatelů. Odvětvími, která v roce 2022 zaznamenala největší příjmy, byly alkohol, tabák, rychloobrátkové spotřební zboží a automobily.
Všechny globální korporace, včetně těch, které nyní odešly, měly prostřednictvím svých místních ruských podniků tržby přes 213,9 miliardy dolarů. 14,1 miliardy dolarů z toho byl zisk a zjistilo se, že z těchto příjmů zaplatily 3,5 miliardy dolarů na dani ze zisku. Jedná se ale jen o špičku ledovce a pravděpodobně jde o velmi podhodnocené číslo, pokud jde o celkové příjmy do ruského rozpočtu.
Podkopávání protiruských snah
Jak tedy vyplývá z dat ve zmíněné studii, setrvání v Rusku bylo pro některé společnosti velmi lukrativní, což je vedlo k rozhodnutí zůstat. O to více znepokojující je rozsah, v jakém tyto společnosti odváděly miliardy dolarů na dani ze zisku Kremlu, zatímco Putin vede válku kvůli anexi cizího území.
Jak už jsem naznačoval, samotná daň ze zisku představuje pouze jeden z mnoha odvodů, které společnosti platí ruskému státu. Příjmy, které má ruská státní pokladna od nadnárodních firem, jsou zcela jistě mnohem vyšší.
Společenská odpovědnost celosvětově působících firem by ale dnes měla znamenat mj. opuštění veškerých aktivit, které by mohly podporovat Rusko coby agresora, ať už přímo či nepřímo. V úvahu by tedy nepřicházela jiná možnost, než je úplné opuštění ruského trhu.
To samozřejmě předpokládá ochotu obětovat pro oslabení ruské válečné mašinérie část svého zisku a akceptovat pokles tržeb. Pro mnohé nadnárodní firmy to však představuje zjevný problém.
Selhání mezinárodních společností?
Společnosti často uvádějí na svoji obhajobu údajnou „nezbytnou“ povahu zboží, které dodávají. Korporace, které v Rusku stále působí, sice nemusí nutně porušovat sankce EU, pokud se neangažují přímo v sankcionovaných sektorech.
Jejich samotná přítomnost nicméně podkopává úsilí všech zemí, které se snaží pomáhat Ukrajině a odstřihnout Rusko od zdrojů jeho zisků. Maří se tak snaha snížit příjmy, z nichž Rusko může financovat kremelskou válečnou mašinérii.
Naopak se podporuje činnost, která ohrožuje nejen Ukrajinu, ale nepřímo i celou demokratickou Evropu. Uvědomují si to zvláště evropské firmy, které v Rusku působí? Většina mezinárodních společnosti zde bohužel vážně selhala a jakákoli snaha tvářit se společensky odpovědně působí přinejmenším velmi pokrytecky, když zároveň odvádějí peníze do ruského rozpočtu.
