Článek
Někteří přes moře, jiní přes hranici. Území zaplavilo několik desítek tisíc migrantů. Někteří se snažili věc bagatelizovat s tím, že Ceuta přece leží v Africe a ne v Evropě. Často pak také zazníval argument, že krize už prakticky skončila, protože většina lidí už španělské území opustila.
Krize zdaleka neskončila
Ano, většina migrantů po pár dnech skutečně odešla. Jak je ale zjevné, krize zdaleka neskončila a dopady nyní řeší celá Evropa. Ceuta se musí s důsledky vypořádávat dodnes a situace zůstává kritická.
Ve městě stále pobývá několik tisíc migrantů, přijímací zařízení nadále fungují nad svou kapacitu a mnoho nezletilých osob bez doprovodu je v současné době v péči místních úřadů. I přítomnost „jen“ několika tisíc nelegálních migrantů představuje opravdu veliký problém.
Zbývající migranti nebudou moci dlouhodobě pobývat na tomto malém území kvůli omezené kapacitě místních zařízení. Bude nutné přesunout tyto lidi na evropskou pevninu.
I navracení bude pravděpodobně velmi komplikované. Krizi v Ceutě zdaleka nemůžeme prohlásit za ukončenou, dokud stále zůstává několik tisíc lidí, kteří vstoupili na španělské území nelegálně.
Proč k tomu došlo?
Část migrantů uvěřila, že cesta do Evropy je volná. Když politici vyšlou signál, že hranice není hranice, pašeráci si to přečtou jako pozvánku a pak přijde chaos. Policie a armáda se ocitne pod tlakem a místní obyvatelé budou žít ve strachu. A přesně to se stalo v Ceutě.
Migrace není jen humanitární otázka. Je to bezpečnostní problém. Když se přes hranice valí tisíce lidí bez kontroly, nikdo pořádně neví, kdo přichází, kdo z nich potřebuje pomoc a kdo naopak představuje riziko. Výsledkem nemohlo být nic jiného než naprostý chaos.
Plně podporuji obyvatele Ceuty a jejich právo na bezpečí. Tuto podporu jsem osobně vyjádřil také prezidentovi Ceuty a svému příteli Juanu Jesúsovi Vivasovi při jeho návštěvě Evropského parlamentu. Velmi si vážím toho, že ocenil naši dlouholetou pomoc i trvalý zájem o tento region. Ceuta a její obyvatelé v tom nejsou sami.
Vinu nese Sánchez
Za vzniklou situaci v Ceutě nese plnou politickou odpovědnost Pedro Sánchez a jeho nezodpovědná migrační politika. Není pochyb o tom, že jeho nedávná amnestie jen povzbudila další lidi k tomu, aby se nelegálně pokusili dostat do Španělska.
Sánchezova socialistická vláda nám neříkala pravdu, když tvrdila, že o ničem nevěděla. Španělské tajné služby na invazi upozorňovaly předem.
Přesto ale španělská vláda nepožádala o pomoc a nepodnikla potřebné kroky. Připomněl bych zde i jednu svou vlastní zkušenost. Když jsme loni po monitorovací misi vyzvali španělského premiéra, aby umožnil působení agentury Frontex v Ceutě a Melille, odmítl to.
Vypadá to, že Pedro Sánchez zjevně nepovažuje nelegální migraci za problém a možná mu i vyhovuje, protože doufá, že si tímto způsobem získá nové voliče. Evropa musí své hranice chránit, ne zvát další nelegální migranty dovnitř.
A co dělala španělská vláda?
Pravý opak. Svou politikou další nelegální migraci jen podporovala. Pedro Sánchez dnes ukazuje prstem na všechny kolem, že za to mohou dezinformace šířené po internetu, Rusko nebo dokonce Izrael.
Jen jeho neschopná vláda samozřejmě za nic nemůže. A stále se najdou dokonce takoví, kteří ho ještě mají za hrdinu, protože prý celou věc zvládl.
Premiér Sánchez a jeho vláda musejí nést politickou odpovědnost za to, že situaci podcenili. Španělská vláda nepřijala nezbytná opatření k ochraně vnějších hranic Evropy.
Není divu, že si se vzniklou krizí nedokázali poradit. Škodám a zmařeným životům migrantů se přitom mohlo předejít, pokud by se jednalo mnohem dříve. Frontex nabídl podporu od prvního dne. Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez ji odmítl.
Až o čtyři týdny později Španělsko požádalo pouze o deset příslušníků Frontexu. Mezitím je stále na cestě asi 10 000 nelegálních migrantů.
Nejde zdaleka jen o migrační krizi
Čelíme krizi bezpečnosti evropských hranic. Pokud chceme zachovat Schengen, musíme nejprve účinně chránit naše vnější hranice.
Španělsko se může inspirovat třeba Polskem, které vybudovalo účinné bariéry na hranicích s Běloruskem, vynaložilo miliardy eur na ochranu hranic a nasadilo tisíce vojáků, policistů a příslušníků pohraniční stráže.
Španělsko musí stejným způsobem posílit ochranu svých vnějších hranic. Je to v zájmu zachování Schengenského prostoru.
Pravidla musí platit pro všechny!
Proto musí existovat jasná pravidla a nulová tolerance k nelegálnímu vstupu. Rychlá identifikace, rychlé řízení a rychlé návraty by měly být naprostou nezbytností. Maroko by mělo dostat jasný vzkaz, že nemůže využívat migraci jako nástroj pro vydírání Evropy a podkopávání suverenity a územní celistvosti Španělska.
Do Evropy se nikdo nesmí dostat nelegálně. Kdo má nárok na ochranu, ať projde legální procedurou. Kdo nárok nemá, musí se vrátit. A kdo zorganizuje nelegální přechody, musí vědět, že Evropa nebude jeho odbytištěm pro jeho obchod s lidmi, nýbrž vězením.
Neexistuje, aby nějaká země boj s nelegální migrací sabotovala. V sázce není jen důvěryhodnost schengenského prostoru, ale také celého evropského projektu.
O jedné věci nemůže být pochyb
Selhala socialistická vláda ve Španělsku. Migrační politika Pedra Sáncheze ohrožuje národní i evropskou suverenitu a bezpečnost. Pro celkovou férovost je však třeba zároveň dodat, že v oblasti migrace si bohužel dobře nevedly ani středopravicové strany v mnoha evropských zemích.
Reálně neudělaly dost pro to, aby masové migraci zabránily. Nechaly si tak ukrást téma bezpečnosti a migrace krajní pravicí. Mnozí lidé už bohužel nevěří, že to dokážou řešit, což ukázaly i tolik diskutované nedávné zemské volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko.
Evropa nesmí být naivní a brány do EU nemůžou být doširoka otevřené. Pravidla prostě musí platit pro všechny. Kdo je poruší, nemůže čekat odměnu v podobě azylu a využívání benefitů sociálního systému, ale pouze vyhoštění.
