Hlavní obsah

388 milionů pronásledovaných křesťanů. A svět dál mlčí!

Foto: Pixabay

Nejhorším útokem byl v loňském roce atentát na řecký ortodoxní Chrám sv. Eliáše v Damašku, který spáchal 22. června sebevražedný útočník s vazbami na Islámský stát. Zahynulo při něm 22 lidí a 63 bylo zraněno.

Nizozemská organizace Open Doors opět vydala zprávu o pronásledování křesťanů. Ani letos nebyly její závěry vůbec povzbudivé. Organizace ve své zprávě The World Watch List hodnotí především 50 zemí, kde jsou křesťané vystaveni největšímu nebezpečí.

Článek

Zpráva říká, že pronásledovaní čelí jeden ze sedmi křesťanů. Počet perzekuovaných meziročně stoupl o osm milionů. Jedná se celkově o 388 miliónů lidí.

Podobně jako v minulých letech byla nejhorší situace v Africe a Asii. V Africe je pronásledovaný jeden křesťan z pěti a v Asii dokonce dva z pěti. Některé možná překvapí zjištění, že v Nigérii bylo minulý rok pro svou víru zavražděno víc křesťanů než v celém zbytku světa dohromady.

V loňském roce jich zahynulo kvůli své víře 4 849, z toho 3 490 v Nigérii! Jde o 72 %, tedy bezmála tři čtvrtiny z celkového počtu zavražděných v uplynulém roce, všímá si portál EWTN News.

Zhoršení v Sýrii

Za zmínku stojí také Sýrie, která se tento rok bohužel vrátila do smutné první desítky. Zatímco minulý rok byla na 18. místě, letos se v důsledku nárůstu násilí proti křesťanům v žebříčku Open Doors posunula na šesté místo.

Už tak obtížná situace se pro křesťany velmi drasticky zhoršila po pádu Asadova režimu v prosinci 2024.

„Během brutální syrské občanské války křesťané neúměrně trpěli v důsledku bojů a vysídlování. Jejich zranitelnost pramenila z nedostatku politické a vojenské moci, údajných vazeb na Západ a vnímané blízkosti k Asadovu režimu. Za nové prozatímní vlády se tato rizika zintenzivnila a křesťanské komunity byly vystaveny cílenému násilí, diskriminaci a sociální marginalizaci,“ dočteme se ve zprávě.

Nejhorším útokem byl v loňském roce atentát na řecký ortodoxní Chrám sv. Eliáše v Damašku, který spáchal 22. června sebevražedný útočník s vazbami na Islámský stát. Zahynulo při něm 22 lidí a 63 bylo zraněno.

Místní ortodoxní církev se stává terčem útoků pro svoje propojení na minulý režim, protestantské sbory zase pro svoji misijní činnost mezi místním obyvatelstvem. Z dlouhodobého hlediska zhoršuje bezpečnost křesťanů i skutečnost, že klesá jejich počet. V současnosti je v této zemi podle odhadů okolo 300 tisíc křesťanů.

Jedná se o stovky tisíc menší číslo, než před 10 lety. Křesťanská populace se navíc i nadále zmenšuje, což podle zprávy činí ty, kteří zůstali, ještě více zranitelnými a nemají kam utéct.

Neslavná trojka

Vůbec nejvážnější je v současnosti situace v KLDR, Somálsku a Jemenu. Pokud je někdo v první jmenované zemi odhalený jako křesťan, důsledkem může být buďto uvěznění v některém z nechvalně proslulých pracovních táborů s minimální šancí na propuštění nebo rovnou poprava.

Pronásledování existuje po celou dobu existence křesťanství a v průběhu času měnilo svoji podobu v závislosti na okolnostech či technických možnostech. Nejinak je tomu i nyní.

K pronásledování či omezování svobody proto dnes pochopitelně nedochází jen v reálném světě, ale i ve virtuálním prostoru. Např. Čína, která se nyní umístila na 17. místě, přijala zákon o chování duchovních na internetu. Nová pravidla značně omezují možnosti pro sdílení křesťanských témat v internetovém prostředí.

A to není zdaleka vše

Vedle toho už od roku 2018 platí náboženské zákony, které kromě vysoce sofistikovaného dohledu zahrnují i předpisy týkající se internetu. Věřící v ČLR si musí dávat pozor na to, co sdílejí online, a to dokonce i mezi přáteli v soukromých chatech.

Přestože pronásledování křesťanů postihuje dohromady několik stovek milionů lidí, v hlavních médiích je mu věnovaná spíše okrajová pozornost. Ostatně to ukázala jedna nedávná událost, k níž došlo v Africe.

Na konci ledna zavraždili na severovýchodě Konga islamisté z organizace Svaz demokratických sil (ADF) desítky křesťanů jen proto, že odmítli konvertovat k islámu. Název je v tomto případě matoucí. S demokracií má ADF společného asi tolik, jako komunistické zřízení v KLDR. Nic jiného nemůžeme čekat, když se jedná o organizaci napojenou na už zmiňovaný Islámský stát.

Jaká byla světová reakce?

Zase ticho. Mlčení médií a zamlčování motivu zločinu není korektnost, ale fatální selhání většiny sdělovacích prostředků. Mimochodem, nešlo zdaleka o první podobnou událost tohoto druhu. O jiném nedávném teroristickém činu spáchaném organizací ADF v Kongu jsem psal v jednom ze svých nedávných článků.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz