Článek
Každý, kdo nesplňuje podmínky pro pobyt či azyl, musí odejít. Mělo by se jednat o samozřejmost. Bohužel se tak stále neděje ani v mnoha vyspělých evropských zemích s dlouhou tradicí demokracie a vlády práva.
Nejde zde zdaleka jen o pouhé vymáhání samotných pravidel. V sázce mohou být někdy nevinné lidské životy. A to včetně životů jiných příchozích lidí, kteří opravdu hledají bezpečí a potřebují pomoc.
Zavražděná ukrajinská dívka
Kam až může vést selhání v této oblasti, nám ukázal jeden nedávný případ v sousedním Německu. Obětí ostudného zanedbání se stala dívka pocházející z ukrajinské rodiny, která předtím utekla před hrůzami války.
Pachatelem byl naopak odmítnutý žadatel o azyl, který už v Německu neměl co dělat. Jinými slovy, oběť mohla žít a rodina - a s ní celá země - nemusela truchlit nad ztrátou dítěte. K tomu stačilo jediné: Deportovat člověka z Německa.
Nebylo to zdaleka poprvé, co člověk přišel o život vinou člověka pobývajícího v zemi nelegálně. Mnozí se nyní proto určitě ptají, kolik nevinných lidí ještě musí zemřít, aby se s tím konečně začalo něco dělat?
Chtěla být zubní asistentkou
Šestnáctiletá Liana se svými rodiči a dvěma mladšími bratry utekla v roce 2022 z válkou sužovaného Mariupolu do Německa, kde žila nejprve v obci Geisleden, později v durynském okresním městě Heilbad Heiligenstadt.
V německém městě Friedland blízko Gӧttingenu se dívka 11. srpna vracela domů ze školy, kde se učila na zubní asistentku. Během cesty ji ale začala pronásledovat skupina migrantů. Dívka proto zavolala svému dědečkovi a řekla mu, že je sledována a že se bojí.
Poslední věc, kterou v telefonu slyšel, byl křik jeho vnučky. O něco později se její rodiče dozvěděli, že Liana zemřela poté, co ji srazil nákladní vlak. Média a úřady zpočátku informovaly o této události jako o sebevraždě.
Policie dokonce uvedla, že jakékoli spekulace o okolnostech jsou neopodstatněné. Rodina však tuto verzi odmítla a požadovala důkladné vyšetření.
Irácký migrant Muhammad
Nakonec se ukázalo, že se skutečně jednalo o úmyslné cizí zavinění. Dívku pod jedoucí vlak strčil irácký migrant Muhammad A., kterému již dříve byl vydán příkaz k deportaci, ale neopustil zemi.
Už krátce před incidentem byla policie přivolána na vlakové nádraží kvůli muži, který vyvolával rušení veřejného pořádku, uvedlo státní zastupitelství. Policisté na místě narazili na tři osoby, včetně podezřelého.
Německé úřady uvedly, že podezřelý měl v krvi 1,35 promile alkoholu a v anamnéze paranoidní schizofrenii. Policie muže z Iráku poté propustila, protože popřel podíl na činu a neměla jednoznačné důkazy. Pozdější testy DNA však odhalily jeho otisky prstů na jejím rameni. Na žádost státního zástupce byl vydán příkaz k vazbě pro zabití.
Obec Friedland má dlouhou tradici v přijímání uprchlíků. Po druhé světové válce přicházeli do místního uprchlického zařízení váleční navrátilci, později uprchlíci z celého světa.
U mnoha lidí v okolí místa činu ale nyní zavládla nejistota mísící se s nepochopením, proč se někdo, kdo je zjevně duševně nemocný, mohl tak volně pohybovat.
Kdo pochybil?
Nelegální irácký migrant, který zabil šestnáctiletou ukrajinskou válečnou uprchlici Lianu tím, že ji strčil pod vlak, pobýval v zemi již několik let. Muž byl poprvé kontrolován policií v Braunschweigu v roce 2022 a údajně požádal o azyl.
Ta ale byla v prosinci téhož roku zamítnutá a měl vydán příkaz k deportaci na březen 2025. Úřady deportaci nikdy neprovedly, jako se tomu stalo už mnohokrát. Poté, co muž nezaplatil pokutu a byl odsouzen k odnětí svobody, podaly imigrační úřady v červenci 2025 žádost o deportační vazbu.
Žádost však byla v červenci 2025 okresním soudem v Hannoveru zamítnuta, protože měla obsahovat chyby. Soud měl dle svého vyjádření informovat imigrační úřady o nedostatcích ještě před vydáním rozhodnutí a dal jim možnost je napravit.
Nedostatky ale údajně odstraněny nebyly
Podle Susanne Graf, vedoucí migračního oddělení Ministerstva vnitra však úřad „předložil všechny skutečnosti, které mohly zadržení odůvodnit“. To však na rozhodnutí soudu nic nezměnilo. Odvolání nebylo podáno, protože úřad už nepředpokládal jeho úspěch.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví měl také 31letý muž vyhledat 10. srpna, tedy den před zavražděním Liany, lékařské ošetření v Göttingenu – nešlo o nucenou hospitalizaci. Jednalo se o ambulantní pobyt.
Lékaři ho propustili
Krátce poté byl navzdory doporučení lékařů propuštěn. Podle nemocnice prý nehrozilo žádné bezprostřední nebezpečí. Dnes už víme, že důsledky tohoto nesprávného rozhodnutí byly tragické.
Věcí už se zabýval zemský sněm v Hannoveru. Ať už byla příčina pochybení ze strany příslušných orgánů jakákoliv, v každém případě bude mít rudozelená zemská vláda ještě nejspíše mnoho co vysvětlovat.
Postup vzbudil kritiku např. ze strany opozičních křesťanských demokratů, kteří nyní požadují v dolnosaském zemském parlamentu objasnění.
„Ministr vnitra musí výboru pro vnitro podrobně vysvětlit, proč nebyla realizována možnost deportace, která existuje od března,“ řekla deníku „Hannoversche Allgemeine Zeitung“ parlamentní tajemnice poslaneckého klubu CDU Carina Hermann.
Neomluvitelná selhání
V Evropě navíc nejde zdaleka o první podobný případ. Možná si vzpomínáte, že ve Francii otřásla tamní společností děsivá vražda jedenáctileté dívky jménem Lola Daviet v říjnu roku 2022.
O dva roky později byla zavražděná devatenáctiletá studentka finančního inženýrství na univerzitě Paris-Dauphine Philippine Le Noir de Carlan. I v těchto případech vraždu spáchali lidé určení k deportaci.
Ve druhém případě se navíc zločinu dopustil člověk, který měl už dříve na svědomí jedno znásilnění! Také zde byla na vině jednoznačně neschopnost vymáhat pravidla a provést deportaci těch, kteří nemají nárok na azyl a pobývají v zemi nelegálně.
Evropa si podřezává větev
Liknavost orgánů a neschopnost vymáhat platná pravidla ohrožuje bezpečnost celé Evropy. Důsledkem toho mají důvody k obavám i ti, kteří utíkali před válkou a hledali v evropských zemích bezpečí.
Tragické na celé věci je i to, že pachatel nebyl policii neznámý a měl už ze dřívějška na kontě jeden další delikt. V tomto případě naprosto oprávněný pocit nespravedlnosti bohužel podkopává důvěru mnoha lidí v demokracii a schopnost státu chránit své obyvatele.
Může se pak divit tomu, že to jen hraje do karet uskupením, jako je třeba v Německu krajně pravicová AfD, která má nyní v průzkumech kolem čtvrtiny hlasů?
