Článek
Překvapivé důsledky
Důsledky zmíněné havárie v energetice pociťujeme do dnešních dnů. V jistém ohledu paradoxně nejvíce ve střední Evropě, tisíce kilometrů od místa katastrofy, a to kvůli uzavření jaderných elektráren v Německu.
K jejich předčasnému odstavení se přikročilo právě v reakci na tuto havárii. Jak se ale ukázalo, zavřít fungující elektrárny vyrábějící energii z čistého zdroje nebylo úplně šťastným řešením. V roce 2011 se německé jaderné elektrárny podílely 18 % na tamní produkci.
Vzniklý výpadek výroby se musel nahradit mj. i plynovými elektrárnami užívajícími plyn dovážený z Ruska či špinavým uhelnými elektrárnami. Z velké části se tedy náš soused nyní musí spoléhat na silně nevyzpytatelné slunce a vítr. Důsledkem jsou obrovské výkyvy ve výrobě energie.
Z někdejšího exportéra energie se Německo, k neradosti některých okolních zemí, navíc stalo jejím dovozcem.
Proč?
Protože navzdory masivní stavbě nových větrných a solárních elektráren se výpadek zatím nepodařilo zcela vyrovnat. Není proto divu, že většina německé veřejnosti se nyní kloní ve prospěch obnovy jaderných elektráren.
Postižené Japonsko už vzalo nukleární energii na minulost a obnovilo provoz v části těchto elektráren. Země vycházejícího slunce počítá s tím, že do roku 2030 má zhruba pětina energie pocházet právě z jádra.
Zelená organizace se nad tímto japonským rozhodnutím podivuje. Není přitom vůbec proč. Za současných okolností nemá ostrovní asijská země příliš mnoho jiných možností, jak si zajistit dostatek elektřiny.
Přetrvávající zájem o jádro
Podle organizace Greenpeace je jádro drahou a nebezpečnou technologií, která je neslučitelná s přechodem směrem k systému fungujícímu 100 % na obnovitelné zdroje.
Šéf kampaně organizace Greenpeace proti jaderné energetice ve Španělsku tvrdí, že „jaderná energie je nebezpečná, drahá a neslučitelná s energetickou transformací, a proto je celosvětově na ústupu, i když se ji některé vlády snaží oživit.“
Realita je jiná
Ano, jaderné elektrárny jsou náročné na výstavbu a bezpečnostní opatření. Navzdory nepochybnému rozmachu solární a větrné energie zde zájem o jádro stále je. Některým aktivistům nedochází, že každá vyspělá ekonomika potřebuje především stabilní zdroje energie, což slunce, ani vítr ze své podstaty být nemohou.
A zdaleka ne všechny státy mají dobré podmínky pro využití vodní energie. Při zohlednění těchto věcí nám jako jeden z mála čistších a zároveň stabilních zdrojů vychází právě jádro.
Využití jádra na celosvětové úrovni se v současné době drží na úrovni kolem 9 % z celkové vyrobené energie. Po hydroenergii se stále jedná o druhý nejvydatnější nízkoemisní zdroj, s jehož využitím počítají vedle Česka nadále mnohé další státy, včetně dvou největších zemí světa - Indie a Číny.
Stálý, vydatný a čistý zdroj energie
Slovensko brzy zprovozní další blok elektrárny Mochovce a výstavbu vůbec první vlastní jaderné elektrárny plánuje sousední Polsko. V 15 zemích je nyní ve stavbě 65 reaktorů.
Na celém světě najdeme dokonce kolem 30 zemí, které zvažují, plánují či dokonce staví jaderné elektrárny. Všechny k tomu mají k své dobré důvody. Chtějí mít stálý, vydatný a zároveň čistý zdroj energie.
Organizace Greenpeace by nám tedy chtěla zavřít spolehlivé a fungující elektrárny a zcela je nahradit sice také čistými, ale zato velmi nespolehlivými zdroji. I důsledkem tohoto přístupu uplatňovaného v některých zemích se celá Evropa stává zranitelnější. Největší radost z toho má samozřejmě Rusko.
Navíc klíčoví dodavatelé technologií z obnovitelných zdrojů jsou v pevninské Číně, která také drží pod palcem klíčová naleziště. Pokud by se splnily požadavky zelené organizace, žádný problém by se nevyřešil.
Svět by se rozhodně nestal zelenějším. Naopak by mnoho nových problémů přibylo a prospěch by z celé situace měly ČLR a Rusko. Nabízí se proto otázka, kdy se Greenpeace přejmenuje na Russianpeace nebo Chinesepeace?
