Článek
Stovky milionů křesťanů čelí nějaké formě pronásledování či útlaku. Za nejhorší je všeobecně považovaná situace především ve velké části Asie a Afriky. Zdaleka nejvíce případů bývá ročně hlášeno v Nigérii.
Terčem různých většinou drobnějších útoků či ústrků se ale křesťané stávají i třeba v evropských zemích, kde je jinak náboženská svoboda zaručená.
Ostatně nedávný rozsudek nad finskou křesťanskodemokratickou poslankyní Päivi Räsänenovou dává vážný důvod ke znepokojení ohledně budoucnosti náboženské svobody a obecně svobody smýšlení v Evropě.
Křesťanství je bezesporu nejpronásledovanějším náboženstvím na světě. Mnohokrát už jsem také poukazoval na to, že nejen v Evropě stojí navzdory této zjevné skutečnosti toto téma bohužel na okraji zájmu většiny médií, politiků i veřejnosti.
Naopak projevům nenávisti či útokům vůči řadě jiných náboženství pozornost věnovaná byla. Přehlížení či dokonce záměrnou snahu protikřesťanské projevy bagatelizovat, jako to dělá zvláště krajní levice v rámci své hierarchie obětí, považuji za skutečně skandální.
Prolomení tabu
Dobrých zpráv není nikdy dost. Možná o to více si zaslouží je připomínat. Evropský parlament letos konečně oficiálně uznal christianofobii jako skutečný problém, kterým je třeba se zabývat.
Konkrétně ve své výroční zprávě o lidských právech za rok 2025 Evropský parlament poprvé výslovně poukázal na problém „christianofobie“ v Evropské unii a odsoudil globální pronásledování křesťanů.
Ve zprávě přijaté letos 21. ledna se píše, že „lituje, že křesťanství zůstává i dnes nejpronásledovanějším náboženstvím na světě“. Konstatuje se v ní také, že pronásledování postihuje více než 380 milionů lidí, a poukazuje zároveň na skutečnost, že „neexistuje evropský koordinátor odpovědný za boj proti christianofobii, ačkoli byl jmenován koordinátor pro boj proti islamofobii.“
Jedná se o přelomový okamžik a prolomení tabu. Je to totiž vůbec poprvé, kdy byl uznaný termín „christianofobie“ a navíc bylo odsouzeno pronásledování křesťanů v celosvětovém rozsahu.
Tvrdá realita
Navzdory drobnému posunu k lepšímu je ale nutné neustále zmiňovat tvrdou realitu: Více než 380 milionů křesťanů dnes žije ve světě pod silným pronásledováním. I v Evropě a zemích, kde je náboženská svoboda jinak zaručená, mohou existovat subtilnější formy útoků na křesťany.
Náboženská svoboda není samozřejmostí. Evropa musí být hlasem všech, kteří jsou jakkoli pronásledováni, tedy i křesťanů. Dosavadní praxe, kdy se řešila nenávist vůči řadě různých náboženství či skupin lidí, ale jen minimální pozornost byla věnovaná útokům na křesťany, je naprosto absurdní a musí skončit!
